Dread

AFTER DARK HORRORFEST 4 (Dread, The Final, The Graves, Kill Theory, Lake Mungo, The Reeds, Hidden, ZMD: Zombies of Mass Destruction) Producent posledných filmov na motívoch poviedok Clive Barkera Anthony DiBlasi si po prvýkrát vyskúšal aj réžiu a podľa vlastného scenára natočil Dread. Výsledkom je vcelku zaujímavá psychologická vyvražďovačka s mierne nekonvenčným ukončením. Popravde, bol by som omnoho radšej keby niekedy v budúcnosti natočil čistokrvný slasher, pretože tie gore scénky (na ktorých rozhodne tento film nestavia aj preto, že ich výskyt tu je minimálny) majú poriadne grády a pár krát mnou slušne trhlo len taká spokojnosť. Rozhodne má aj dobrý nos na slušných hercov a výber rockovej hudby som si opravdu pochvaľoval. Béčková verzia Martyrs. (19.11.2009)

Průměrný horor nebo spíše thriller, který vyčnívá ve své myšlence, která je poměrně zajímavá, a také v několika opravdu povedených momentech, které dokáží velmi slušně znechutit. Bavil jsem se solidně, sice to není žádná bomba, úvod je poměrně roztahaný, ale celkové vyznění filmu je dobré. 60% (02.12.2011)

Tohle je jeden z těch filmů, co vás psychicky zjizví. Pokud máte rádi psychologickej teror a až zarážející lidské zlo, tak jste doma, plus nějaká ta libová brutalita (ale ta není podstatou mého znechucení). Původní povídku si už moc nepamatuju, ale přidávám se ke konstatování, že natažení příběhu na celovečerní stopáž film kazí. (15.04.2010)

Společně s The Graves nejambicióznější produkt letošního After Dark festu a zároveň (po Harrisonově Books of Blood) druhá Matadorská adaptace Barkerových Knih Krve. A rozhodně ne poslední - jak Joe Daley prozradil, plánem je natočit minimálně dvě adaptace ročně, každou s jiným režisérem. DiBlasi se ve svém debutu záměrně odvrací od nadpřirozených povídek a snaží se Dread vtisknout skutečný tvar zla. Jeho představa strachu je v určitých aspektech nelidsky funkční, pomalu plynoucí narativ a postupné budování atmosféry dokonale představí jednotlivé postavy, jejich motivaci i strachy a podtrhnutím britským zázemím částečně dosahuje svého cíle, ale stejně jako u Harrisona i tahleta adaptace zeje určitou prádnotou a pocitem, že tady něco schází. Ovšem co je nejdůležitější, podstata Barkerova minidíla i její potenciál v Dread doopravdy je! (19.02.2010)

Celkem slušný thriller, jehož první dvě třetiny jsou sice těžkopádně vyprávěné a místy zdlouhavé, ale v poslední třetině pak jeho děj graduje krvavými a krutými scénami až do bezútěšného a působivého finále, což hodnotím pozitivně. Tři hvězdy plus. Postava Quaida je temná a zajímavá. A scéna dívky s drátěnkou a savem ve vaně mě empaticky téměř také bolela. Až zase někdy půjdu do knihovny, určitě mrknu na knihy Clivea Barkera. (03.08.2013)