Domov snů

Kdo má byt ,v něm stůl a k němu židli ten bydlí. A kdo má k tomu ještě nůž tak ten kydlí! (pár drobností mi to hodilo do plnýho hodnocení-když už je zabijákem žena z lidu tož nechme ji pracovat s tím co jako hospodyňka zvládá nejlépe a má denně v ruce-vysavač,žehlička,kuchyňský nůž,-nebo to co najde v tátově brašně-kladivo,šroubovák-jen to prkno se zrovna hodilo...-brutalita pak vychází z její nezkušenosti a nešikovnosti,au au,--- ta až neúprostná (skoro noirová:-))bezvýchodnost příběhu tak nemilosrdně směřující k ňuňuňu pointě /tím myslím tu pointu po té už předem profláklé pointě!!/ ,a když už humor tak zásadně při vybíjené(!),-no a co ten účes paní ,,hrdinky"-to obšlehla od Majky z Gurunu,nebo od té paní z Akce Bororo? Božíí!) (29.08.2011)

Dream Home je multižánrovým kolapsom, v ktorom režisér zmätene preskakuje z jednej vlnovej dĺžky na druhú bez výraznejšieho pozastavenia. Úvodná scéna zaskočí a nabudí na exploitačný uragán, no nič také sa nekoná, film je zlepencom toľkých ingrediencií až z toho bolí celé telo a najväčší masaker, v ktorom síce nechýba ufiknutý penis, dievčina s drevenou doskou zabodnutou v puse či mladík, ktorého vnútornosti zdobia takmer celý interiér, sa odohrá v čírom splatterovom, no nudnom a nevtipnom, štýle. Dejové línie, v ktorých sa nepohráva s morbídnou úpravou ľudstva, sú vhodné ako účinný liek pre nespavcov, čo navodzuje dojem, že tvorcovia si mysleli, že gore scény sú dostatočne lukratívnym artiklom, aby zachránili ich matný a zdĺhavý projekt pred zapadnutím do ničoty, no bohužiaľ, mýlili sa. P.S. Aziatky ma zväčša dostávajú do kolien, no titulná predstaviteľka v podaní Josie Ho je enormne nesympatická a protivná ženská. (12.12.2010)

Originální způsob, kterak snížit cenu bytu s výhledem na moře: Není nic jednoduššího - stačí v příslušném domě brutálně a sadisticky zmasakrovat aspoň deset nájemníků, nejlépe včetně nějaké těhule, aby to bylo jó hustý, no a ceny začnou rapidně klesat. Slečna Čeng prostě ten byt chtěla, tak se nedalo nic jiného dělat, to dá rozum. Když musíš, tak musíš. A za to všechno nese odpovědnost Panna Marie, která malé Čeng nesplnila její dojemnou dětskou modlitbičku "Prosím dej nám byt s výhledem na moře, aby se na něj dědeček mohl dívat z okna a nemusel chodit do přístavu. On byl totiž námořník a moc se mu po moři stýská..." Sladké. Marie se na ní ovšem vybodla, a tak se už dospělá Čeng jednoho dne rozhodne splnit si svůj dětský sen svépomocí. Černočerná slasherová komedie, ve které se naprosto nenásilně a se samozřejmostí střídají scény maximálního ultranásilí s výjevy z rodinného nebo pracovního života. Sociální drama zkřížené s brutální řezničinou. Žeru tyhle asijské šílenosti! (31.10.2013)

Musím pochváliť a vyzdvihnúť to,že sa riešia v snímke naraz dva časové údaje hrdinky a jej bytovej otázky.Priamou úmerou sa tu prítomnosť prelína s minulosťou či naopak a tým šetria moju trpezlivosť i nervy.Niektoré krvavé scénky sú neznesiteľne kruté,presne načasované a nastylované až tak,že to miestami hraničí s pochybnosťou o tom,žeby sa vari jednalo o snímok vychádzajúci zo skutočných udalostí.Zostaňme my radšej pekne pri zemi a povedzme si otvorene a na rovinu,že tvorcovia mali opäť raz bujnú fantáziu. (02.08.2015)

Kdybych to viděl dřív, nemusel bych si brát hypotéku, kterou budu řešit až do důchodu. Prostě bych si vzal kudlu a pár dalších nástrojů a navštívil pár budoucích sousedů jako hlavní hrdinka, aby klesla cena nemovitosti. Krásný horůrek s chvílemi až groteskní brutalitou. Líbila se mi občasná nešikovnost hlavní hrdinky, která sem tam od svých obětí dostávala pěkně na prdel. No, konečně vidím Asiatky i z jiného úhlu, než jako nadržené školačky z porno filmů :D (25.02.2014)