Domov snů

Dělníci si berou zpátky svůj prostor. A dovádějí názor zarytých kapitalistů, že každý si může za své štěstí sám, do patřičného extrému. Odvážná teze o hrdince, dívající se celý život na pomalu se zavírající dveře svého snu, mezi které se na poslední chvíli rozhodne vrazit nohu. A my nemáme moc důvodů jí nefandit když vidíme, jak doposud udělala legální maximum toho, co šlo, aby dosáhla svého, ale ani to nestačilo. Není to však jednostranná pokrytecká válka chudého děvčete proti dekadentním a znuděným boháčům, protože při své cestě za štěstím se nezastaví ani před brutálním kucháním prostých arbaiterů, kteří jsou dost možná na stejné společenské pozici jako ona (vrátný, prostitutky, filipínská služebná či policisté). Tak jako tak je to bravurní obžaloba systému s neuvěřitelně brachiálním násilím, kde se nikdo nikoho neptal, zdali tohle není už trochu moc. V hlavní roli plastový stahovač, řezač koberců, šroubovák, igelit s vysavačem, kladivo, kuchyňský nůž, ulomené prkno, revolver a vůle jít si za svým. Lítost a cit pro spravedlnost nechte doma. Stejně jako potřebu neustále připomínat, že celá akce protagonistky fakt není forenzně neprůstřelná. (19.06.2018)

Vůbec se zde nedivím nadprůměrnému hodnocení, já ovšem vidím Dream House jako další asijskou splétačku, která pro mě byla kvůli neustálému časovému prolínání těžkou šifrou. Samozřejmě ocením vskutku vyvedené a až neuvěřitelně originální gore scény, kterých bylo sakra hodně. Ta jedna linie, kde poznáváme převelice divný a na můj vkus špatně zvolený motiv chladnokrevné vražedkyně, je ale hrozná nuda a právě to sráží tento snímek prudce dolů, protože se jen kecá o penezích a o cifrách, kterým ani nevěnujeme pozornost. Brutalitou se ale nešetřilo, proto považuji Dream House za silný průměr. (05.01.2014)

Kdybych to viděl dřív, nemusel bych si brát hypotéku, kterou budu řešit až do důchodu. Prostě bych si vzal kudlu a pár dalších nástrojů a navštívil pár budoucích sousedů jako hlavní hrdinka, aby klesla cena nemovitosti. Krásný horůrek s chvílemi až groteskní brutalitou. Líbila se mi občasná nešikovnost hlavní hrdinky, která sem tam od svých obětí dostávala pěkně na prdel. No, konečně vidím Asiatky i z jiného úhlu, než jako nadržené školačky z porno filmů :D (25.02.2014)

Horor? Ani náhodou, páč tady se není čeho bát. Masakr? Ano. Sociálně kritická studie společnosti o tom, kam až lze dohnat frustrovaného jedince. Podle skutečné události? Nu, o jedenácti mrtvých silně pochybuji, takže tenhle otřepaný slogan na mne nepůsobí. Cheng si prošla nelehkým dětstvím, a tak se chtěla alespoň v dospělosti zařídit podle sebe. Již otevírací scéna má pěkné grády a je vskutku mistrovsky realistická. A to divák ještě netuší, co všechno přijde! Ano, nejen střeva ven, ale i prkno v držce. A když se střílí, tak létají cákance až na kameru. Po trikové stránce nelze moc vytknout, jelikož občas uměle působící kůže je jen malinkým kazem na zdařilém gorefestu. Krev se tak valí v proudech a baňka zaražená do krku má rovněž své kouzlo. Jenže kromě masakru je zde, na rozdíl od třeba tupého francouzského Inside (2007), solidní příběh, což se počítá! (23.04.2018)

Snímek „Domov snů“ nám představuje především trikovou hongkongskou školu, která o sobě dává vědět opravdu skvělým způsobem. Tady to zabíjení bolí, tady to všechno vidíte a říkáte si, do prdele, jak to mohli tak dobře natočit, ta kamera prostě neuhne. A funguje to. Navíc to má i určitá společensko-kritický přesah, který není tak silný, ale i ten zde má svoje místo. Stejně si ale budete pamatovat hlavně ten masakr. (09.04.2018)