Režie:
Valerij TodorovskijScénář:
Jurij KorotkovKamera:
Roman VasjanovHrají:
Anton Šagin, Oksana Akiňšina, Oleg Jankovskij, Sergej Garmaš, Alexej Gorbunov, Jekatěrina Vilkova, Jevgenija Brik, Leonid Jarmolnik, Maxim Matvejev (více)Obsahy(1)
Jedná se o příběh z padesátých let minulého století, kdy skupina mladých lidí musela bojovat za právo odlišovat se od ostatních, za možnost poslouchat jinou muziku a jinak se oblékat a samozřejmě i za lásku. Populární šlágry, nejobtížnější choreografické prvky a temperamentní příběh s mnoha zvraty. Prozíravý milostný příběh a nádherné scénérie zapůsobí na diváka. (Filmbox)
(více)Recenze (29)
"Ten tvůj přítel Borisi je tak krásný, že musí být určitě z NKVD". "Pamatuj, že tento čemodan mám připravený do cely předběžného zadržení" . No a do toho zní americké rytmy a v dešti se utápí elpíčko Elvise Presleyho. Moskva 1956. Nádherná kamera, která snímá šedý život komsomolců a barevný život Pásků. Příběh romantický, politický, tragický, komediální a zvláštní. Profesionalita Rusů v kinematografii mě má neustále čím překvapovat. Jediné, co lze vytknout, je délka. Sergej Garmaš je velmi netradiční sovětský otec ale takového bych chtěl.... ()
Revolta iným spôsobom obliekania, v ostrom protiklade k uniformnej šedi, kráčajúcej ulicami, je v totalitných režimoch obľúbeným spôsobom vyjadrenia odporu mládeže. Nevyžaduje sa politicko-intelektuálne dumanie, písanie letákov, či ilegálnych zinov, ba ani ničenie symbolov moci. Stačí sa fajnovo nahodiť. Tak, že ultrakonzervy samotným vzhľadom doženiete k zúrivosti. V Č-SSR bolo obľúbenou kratochvíľou morálnych dozorcov a kadejakej pomocnej stráže Verejnej bezpečnosti odlapávanie dlhovlasých máničiek a strihanie ich starostlivo pestovaných hár. V ZSSR sa do týchto akcií aktívne zapájali komsomoľskí komisári, podnikajúci zúrivé útoky na ošatenie západného strihu. Ich zbraňami boli nožnice, ich víťazným ťažením dominovalo rozstrihanie šiat, obstaraných na čiernom trhu a odstrihnutie časti bizarných účesov, či štylizovaných copov dievčat. Nech si to preberiem ako chcem, v porovnaní so Švihákmi sú Hřebejkove Šakalie roky len slabým odvarom, trikrát prelúhovaným a chuťovo nevýrazným čajom. Skvelá práca, pán Valerij Todorovskij. A za pankáčov v závere pol kaderníckeho bodu nahor! ()
Chm, chm. Stylizace, používání barevných filtrů v duchu padesátkové estetiky (alespoň) ze začátku baví, stejně jako kamera v nezvykle rámujících úhlech. Sympatická je taky mozaikovitost příběhu (i když někteří z příslušníků barevné revoltující mládeže nejsou pro příběh důležití, stejně je nám na moment dovoleno nahlédnout do jejich většinou omšelých domovů) a hlavně to, že ke konci nezklouzává k nějaké laciné kritice politiky (schválně, že by to tak u nás dopadlo?) a spokojuje se s pouhým manifestem individualismu mládí. Nejen díky reakcím diváků na projekci mě napadá, že by se z Pásků cílenější propagací dost dobře mohl stát midcult (teda pokud se o něm dá v rámci žánru mluvit) - zejména díky výtvarné stylizaci. Jenže právě manýra barevnosti, tak okatě dávána do kontrastu s (doslovnou) komunistickou šedí začne postupně diváka iritovat. Nehledě na to, že nemůžete chtít nadšení po člověku, co nesnáší muzikály a navíc zřejmě viděl dlóóuhý režisérský sestřih. (Cinema mundi 2011) ()
Kolegyně Dzeyna to tady řekla dost přesně z hlediska toho zpěvu. Písníčku jsou v kontextu děje, nepůsobí to jak led na sahaře, že tam najednou všichni začnou tančit a zpívat jak kreteni a pak se zase vrátěj k tomu co dělali před písničkou. Muzikál je určen pro mainstreamové publikum, ale moc se líbí, že má i politický názor, který nejvíc vyniká v poslední písničce a ty ruský holky, to teda jsou megakočky. ()
Nejprve jsem dlouho otálel. Rusové a muzikál - bez toho se obejdu. Ale po pár minutách mne to zcela strhlo. Malinko jsem měl dojem, že inspiraci autoři nalezli u Formana a jeho Vlasů. Samozřejmě tomu chybí americká dokonalost, ale body tomu přidává nám velice dobře známá politická rovina a u Rusů nebývalá schopnost sebeironie. ()
Galerie (26)
Photo © Central Partnership
Zajímavosti (4)
- Igor Voynarovskiy musel na roli Boba přibrat 20 kg. (Taja.S)
- V poslední scéně ve skutečnosti bylo sotva padesát lidí. Počítačem pak byli nakopírováni, aby to vypadalo jako tisícihlavý dav. Pokud se budete dívat pozorně, zjistíte, že i Mels (Anton Shagin) a Polja (Oksana Akinshina) jsou ve scéně několikrát. (vimanzen)
- Anton Shagin musel chodit do hodin hry na saxofon, aby mohl hrát Melse. (Taja.S)
Reklama