Nanking! Nanking!

Na místo realistického zpracování jednoho obrovského válečného zvěrstva se člověk dočká příběhu točícího se kolem "bezpečné zóny" a různých lidí s ní spjatou. Problém je v tom, že postav je příliš mnoho a tak místo živoucích osob zůstávají jejich povahy a motivace jednání pouze načrtnuty a zejména v tom, že kromě působivých a naturalisticky natočených scén toho, co Japonci prováděli, se film často posouvá dál pomocí odporně patetických scén, kdy se postavy spolu dlouze plačtivě loučí, kdy ženy dobrovolně vystupují za doprovodu sentimentální hudby z davu pro záchranu kolektivu a zajatci tváří v tvář hlavním kulometu veřejně deklamují nesmrtelnost vlasti. Navíc předčasné vyvrcholení filmu nastane už zhruba ve 2/3 v podobě osudu tajemníka Tanga a zbytek je v podstatě do nikam vedoucí sestřih tu brutálních, tu uslzených záběrů bez závěrečné katarze. Slabé 2*. (07.12.2009)

Nejprve jsem byla dost nadšená z formální stránky, z vyprávění, i z faktu, že jde o film k výročí a přitom jiný a hodně odvážný, měla jsem pocit, že jde spolu s vynikající "Pšenicí" Pinga He o stylově nejzajímavější nový čínský film, který jsem viděla v loňském roce. Mé nadšení vyprchalo docela rychle, najednou mám pocit, že je vážně černobílý: jsou to čínské postavy, které se (většinou) chovají statečně, charakterně nebo alespoň lidově…a Japonci zase představují fašismus nebo zaostalost. Ano, téma, na které se zapomínat nesmí, ale v zásadě je to jen umná propaganda. (28.12.2011)

Nikdy jsem netusil, ze Japonci byli az takhle kruti - kazdopadne vyborny film, ze ktereho jsem se toho hodne dozvedel; ktery byl vyborne natocen (a cernobily material mu spise pomohl nez uskodil) - vse je doplneno minimem hudby a dialogu; zabery vseho toho japonskeho zversta na nevinnych lidech; tohle vsechno nenecha nikoho lhostejnym. (23.07.2009)

Nadherne nasnimane cernobile zabery zachycujici japonsky terror v Cine. To je trumf #1, ze reziser dokazal zverstva WWII natocit tak nadherne a pro oko maximalne lahodne. Zacatek je vyborna mestska bitevni party ala Saving Private Ryan, zbytek je diskriminacni a vyvrazdovaci horor na personalni urovni ala Shindler's List. Oproti Spielbergove nudnem pokusu je tohle ale o mnoho pusobivejsi a hlavne zabavnejsi. Nejvic me dostalo pouzivani zajatych cinskych zen jako objektu ke znasilnovani japonskou armadou k smrti, proste to do nich pumpovali tak dlouho dokud neumrely, "good stuff". 8/10 (28.01.2010)

Uhm... Silný zážitek. Přestože některé momenty spadaly do kategorie aromatizováno, přibarveno (tím myslím některé emocionální scény), celý film přibližuje zejména mimoasijským divákům japonskou mentalitu (zocelovanou kodexem bušidó), která v průběhu druhé světové války (ale jak vidno i před ní) stála za mnoha zvěrstvy, jichž se císařská armáda dopustila na válečných zajatcích (všech protivníků) a hlavně na civilním obyvatelstvu. Nevím, jestli Václav Marhoul snímek viděl, ale předpokládám že ne, jinak by snad Nabarvené ptáče netočil. Pokud chcete vidět dopad války na civilisty, pusťte si tuto záležitost. Pokud nepočítám Spielbergovu glorifikaci Oskara Schindlera, je tento film asi jediným, v němž je největší kladnou postavou kovaný nacista. Snímek působí velmi přesvědčivě (dokonce i mě přešel humor), atmosféra už snad ani tíživější být nemohla, takže nemohu hodnotit jinak než kladně. (20.01.2022)