Nanking! Nanking!

,,Je třeba zónu okamžitě zrušit a zřídit uspokojovací stanice! Naši vojáci začínají být nezvladatelní ! '' Tato slova padla v roce 1937 z úst japonského velitele dobitého města Nanking. Jelikož se o toto období zajímám, hodně jsem o Nankingu četl... Ať už to byly poválečné obžalovací spisy proti japonským velitelům či výpovědi přeživších civilistů. Ani to mne však nepřipravilo na skutečně drsný zážitek z tohoto filmu. Syrovost je navíc umocněna černo-bílým zpracováním. V souvislosti s Nankingem mi samozřejmě ani není neznámé jméno čínského Schindlera - jak je občas nazývám Johna Raabe. Dost mne zaujalo, že v sekci - podobné - je lecos včetně věcí s tématem skoro nesouvisejících, ale zcela tam chybí snímek z roku 2009 - John Rabe - Ctihodný občan Třetí Říše. (zasílám tedy požadavek adminům na zařazení do souvisejících). Byl to skutečně on, Němec a kovaný nacista, kdo pod prapory s hákovým křížem zachraňoval životy stovek Číňanů. On vytvořil bezpečnostní mezinárodní zónu, kterou za dobu jeho přítomnosti Japonci celkem respektovali (USA, Británie ad.. ještě nebyli s Japonskem ve válce) ač nemuseli a kdyby se rozhodli ji v mžiku zrušit nic by se nestalo. Takto v zóně alespoň po první čas po dobytí města přežila velká spousta lidí. Japonci posléze nabažení krve, mučení a zabíjení své aktivity v tomto směru výrazně omezili. Samozřejmě si do zóny chodili pro ženy a skutečně v ní hledali i ukrývajícíc se přeživší čínské vojáky. Při samotném dobývání města si Japonci počínali neskutečně krutě i na asijské poměry. Proti tomu i brutalita nacistů při perzekucích Židů byla o řád menší. Paradoxní je že Japonci potřebující suroviny okupace ostatních zemí nejen sobě ale i jim vysvětlovali jako osvobozenecký boj za jednotnou Asii. Na dobitých územích se však chovali neskutečně brutálně a ti co nebyli zabiti v bojích, zemřeli během rabování či při následných hromadných popravách. Jsou záznamy o tom, že si Japonci na zajatcích zkoušeli svá šermířská umění s katanou. V soutěži vyhrával ten, kdo odsekl hlavu oběti na jeden úder. Pěchota se cvičila na spoutaných zajatcích v útoku na bodák, lidé byli za živa stahováni z kůže, zapalováni, rozřezáváni, ženy opakovaně znásilňovány, kojenci byli vyhazováni do vzduchu a za letu napichováni na bajonety... atd.. Přeživší toho všeho pak byli jako otroci nasazeni na stavby letišť, železnic, mostů, pro japonskou armádu v celé Asii... Tam jich hynuli další statisíce na nemoci, podvýživu a brutální zacházení Japonců což potvrdil nejeden spojenecký zajatý voják. Nechce se věřit, že během čtyřicátých let se mohla odehrávat brutální zvěrstva srovnatelná se středověkem. Číňané o této smutné události natočili opravdu perfektně řemeslně zvládnutý film a je to tak dobře. Takovéto události by nikdy neměli být zapomenuty. Doporučuji vidět ! * * * * * (05.04.2014)

V souvislosti se druhou světovou válkou se člověku vybaví rok 1939, evropský a americko-japonský konflikt. Málokdo však má povědomí o událostech v Asii po roce 1937. Tento opomíjený snímek o u nás opomíjené události se sice, dovolím si tvrdit, drží při zemi, přesto je opravdu velmi zajímavý, kvalitní a hodnotný! Pro mne vedle Welcome to Dongmakgol nejlepší asijský film. (08.08.2011)

Silné vyobrazení jednoho z největších válečných zvěrstev všech dob - nankingského masakru, který páchala japonská armáda během 2. čínsko-japonské války jak na bezbranných čínských zajatých vojácích, tak i civilistech a raněných v dobytém tehdejším hlavním městě Číny od konce roku 1937. Výsledkem bylo kolem 300 tisíc mrtvých lidí a kolem 20 tisíc znásilněných žen... Ač film čínský, jeho podstatná část se věnuje pohledu japonského agresora. Toto i zvolená černobílá forma, minimum hudby a působivé zobrazení bojové vřavy, bezmoci a japonských krutostí ve výsledku znamenají, že Nanking Nanking velice těžko někoho nechá lhostejným. (22.05.2009)

Když jsem přednedávnem sledoval film John Rabe- Ctihodný občan Třetí říše, přišlo mi neuvěřitelné, že by se německý průmyslník (jehož zásluhy nelze zpochybnit) dokázal s japonskými vojáky vždy domluvit...a zabránit nejhoršímu (aspoň co se jeho bezpečné zóny týkalo). Tento syrový, realistický snímek, sledující japonská zvěrstva z perspektivy několika postav (včetně seržanta sžíraného svědomím) mě přesvědčil o tom, že jsem měl pravdu. (13.12.2010)

Velmi krutý snímek, který díky skoro dokumentárnímu pojetí působí dost silným dojmem. Bohužel i snímek o sebesmutnějším a sebedrsnějším konfliktu musí podle mě diváka nejen šokovat, ale i "bavit". A to Nanking Nanking moc nedělá. Jde o kvalitní zobrazení tohoto u nás malo známého válečného konfliktu, ale jako film je to celkem nudné spojení drsných scén slabým příběhem a nevýraznými postavami. Jako dokument byt o fungovalo líp. (24.06.2009)