Režie:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Shia LaBeouf, Michael Douglas, Josh Brolin, Carey Mulligan, Frank Langella, Susan Sarandon, Charlie Sheen, Vanessa Ferlito, Eli Wallach, Austin Pendleton (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Chamtivost je dobrá, chamtivost je zdravá... Hollywoodský režisér Oliver Stone se vrátil ke kultovní postavě charismatického finančníka Gordona Gekka v podání Michaela Douglase z filmu Wall Street po 23 letech a natočil pokračování s příznačným podtitulem Peníze nikdy nespí. Děj se tentokrát odehrává v roce 2008 na pozadí příběhu největší bubliny v dějinách, která vyústila v globální ekonomickou krizi. Bývalý elitní makléř Gordon Gekko představuje padlou legendu a ikonu Wall Street. Ve vězení si odpykal trest za nelegální spekulace a nyní se věnuje ekonomickým přednáškám, které předjímají nástup globální ekonomické krize. Zdá se, že se z něj stal jiný člověk. Aspoň by tomu rád věřil mladý makléř Jake Moore (Shia LaBeouf), který zrovna řeší pracovní problémy po sebevraždě svého mentora a investičního správce Louise Zabela (Frank Langella). Ambiciózní Jake randí s Gordonovou dcerou Winnie (Carey Mulliganová), která před lety přerušila s otcem kontakt a odmítá uvěřit, že by se mohl změnit. Jake a Gordon se vídají za jejími zády, společně řeší svět byznysu a financí, zároveň se snaží pracovat na urovnání křehkých rodinných vztahů. Minulost sice člověk napravit nedokáže, ale může se snažit pomoct. Otázkou zůstává, zda to platí i v případě Gordona Gekka, který v hloubi duše touží po návratu do světa velkých financí. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (688)
[imdb: 6.6/10] | me: Panoráma Manhattan-u dokonale prenesená na plátno, krásne zábery, proste lahoda na oko. Herecká zostava nemá žiadnu chybu - je to dokonalá súhra a na to je radosť pozerať sa. Samotný dej tiež nie je zlý, ale Wall Street aký ho poznám to už nie je. Je to fajn film s množstvom výborných dialógov, ktorý nám podáva krízu a okolnosti diania v osudoch hrdinov spôsobom, ktorý zaujme a nenudí, ale tá dravosť a napätie pôvodného Wall Street tam už nie sú. Toto pokračovanie je mäkšie a jemnejšie - práve tieto atribúty šli v jednotke bokom a všetko sa sústredilo na nenásitnosť, money-hunt, podrazy a klamstvá, ktoré táto vysoká hra so sebou prináša. Práve preto sa stal Wall Street filmom, ktorý ľudí inšpiroval, nadchol a akosi vtrhol do sveta (veľkých) peňazí a (špinávých) praktík útočným spôsobom. Toto pokračovanie je filmom s množstvom plusov, ktoré potešia, avšak ten pôvodný "drive" to už nemá, napriek tomu je to ale dobrý film. " Money is a bitch that never sleeps! " ()
Stone podruhé drze sonduje do centra finančnického blázince, s dramaromancí hozenou do kontextu nekalých bankéřských praktik, návratu Gordona Gekka a nedávné (současné?) ekonomické krize. Nejedná se o kdovíco, ale pro mě to byl rozhodně příjemnější zážitek než jednička, taková svěží dvouhodinová pozornost-vyžadující podívaná. ()
Ani jednotka sa mi moc nepáčila, ale stále sa to drží nadpriemernom.Ako som už hovoril v komente u Wall Street - je to ťažká látka na sfilmovanie a nie každého dokáže zaujať.Pokračovanie Wall Street ide v rovnakých šlapajach ako prvý film.Ťažký začiatok, ale opäť fajn koncovka.Jednotka ma bavila o niečo viac, tu ma to už moc nezaujalo.Scenár je fajn a poteší aj menšie osvieženie do minulosti (Sheen), ale problém je v tom že pre mňa je veľmi ťažké sa do toho zažrať.Celý čas iba sledujeme hlavné postavy (LaBeouf bola dobrá voľba), ktoré stále niečo podnikajú.Niekedy je to zaujímavé, ale väčšinou ani nie.Nemôže tvrdiť, že by som sa pri tom nejako extrémne nudil, to zas nie, len film neponúkol žiadne veľké lákadlo.Záver rovnako ako v prvom diely bol najlepší s celého filmu. 65% - 3* ()
Škoda, že Stone nevydržel v kursu nastaveném první hodinou filmu. Pak bych mu napálil plný hodnocení a s radostí. Bohužel si neodpustil ke zbytku se nehodící cukrkandlovej závěr, kterej notně shazuje předchozí dosti poučnou exkurzi do makléřského světa (nehledě na to, že postava Carey Mulligan mě dost kakala, její myšlení pro mě bylo daleko nesrozumitelnější než finanční operace). stejně tak pasáže s jadernou fůzí v současné době spadají trochu do světa SF. Ale budiž. I tak je Wall Street: Money Never Sleeps parádní režisérský kousek plný výborných a přehledně podaných postřehů do finančního světa a praktik fungování burzovních spekulací. Prolínání křivky hodnot cenných papírů s panoramatem Wall streetu, rozdělování obrazu na několik částí (včetně stylového telefonního hovoru během jízdy autem) a spousta dalších režijních vychytávek dokazují, že Stone ještě neřekl poslední slovo. Samotné postřehy z finančního světa zvláště v první části takřka vyrovnávají nejlepší kousky Birda a Fortuna na toto téma, viz tu a tady, zejména jasný poukaz na to, že dluhy zase přešly prostřednictvím státního příspěvku na poplatníka, zatímco banky se zbaví bezcenných finančních produktů a jedeme dále močálem černým kolem bílých skal. Nedá mi to, abych se v téhle souvislosti nepozastavil nad pár poznámkami komsomolců volného trhu, kteří zjevně neví, která bije, když se řekně hedgeový fond nebo short selling a svou představu o dokonalém systému zvaném kapitalismus odvozují z modelu "zisk proudí z kvalitní výroby levnější než konkurence". Škoda že není rok 1850. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (27)
- Pokračování úspěšného dramatu z roku 1987 znovu podbarvuje hudba Davida Byrneho a Briana Ena. Na soundtracku se mimo to objeví i dvě skladby Craiga Armstronga. (Carodej_pes)
- Prostředí financí Shiu LaBeoufa zaujalo natolik, že si pořídil licenci a stal se skutečným makléřem. (jenik71)
- Poprvé, co Oliver Stone režíroval filmové pokračování. (Coldrex)
Achillovou patou většiny narativních uměleckých děl není vytvoření krize či katarze a z ní vyplývajícího efektu stimulujícího divácký afekt - prchavé pohnutí, ale závěru. Tedy poslední třetiny, která uzavírá předchozí avanturistický kejkle. Jak vhodně ukončit příběh, toť spisovatelova řehole a věčná hádanka, uspokojivě doposud nerozluštěná. Tentýž problém se týká romantických komedií, v nichž po první rozdováděný polovině vykrystalizuje nedůvěryhodný morální apel, jako by filmaři navazovali na tradici amerického slovesného umění, v němž je vyprávěný příběh nositelem zřetelné morality. Jak srdnatě demonstruje Wall Street 2, tento spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má samozřejmě politickou rovinu v podobě střetu zakonzervovaného status quo a prosazování reformních změn: na jedné straně hamižní prodejci nemovitostí a vysocí hráči z americké burzy vyznačující se intenzivní racionalitou prostředků a naprostou iracionalitou cílů, proti nim gender v podobě ukníkaně citlivého hlavního hrdiny a jeho dominantní partnerky, které se musí neustále za něco omlouvat, dotyčná je - jak jinak - aktivně činná v levicové multikulti neziskovce a going green. Spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má ale i svou skrytější podobu dramaturgickou, protože v obecné rovině je každý film reprezentován ve formě fragmentů či soudržné narace, jinak řečeno ve formě periferií či jader. Tyto formy se různě kombinují, přičemž pro jednu formu je obvykle „zapomínána“ druhá. Pokud se zapojíme do hry na periferiích příběhu, obvykle nás přestane zajímat jeho původní jádro a utápíme se v balastu doplňků - jak je tomu např. v případě sběratelských karetních her Pokémon či Magic nebo u panenky Barbie. Stáváme se sběrateli, archiváři, hráči, příběh nám uniká, bortí se. Pokud jsme postaveni do jádra příběhu, tak proto, abychom zkonsolidovali předešlý chaos. Krize je vrcholem dramatu, jeho „středem“, jádrem, často nejdelší částí. Je v ní odvrhováno vše podružné, nepodstatné. Variantní řešení jsou postupně vylučována, takže nakonec není možno se vyhnout rozhodující srážce. (-spoilery-) Ve Wall Street 2 představují periferii brilantní dialogy na téma capitalism&money určené všem ekonomickým geekům a jádro, do filmu zjevně nepatřící, romantická vztahovka a nemístný happy end, který vše dobré z předešlých minut obvykle přepíše, protože filmy si pamatujeme hlavně podle posledních několika minut a jsme klidně s to zapomenout skvěle pojatý vizuální gryfy/grafy uprostřed příběhu souznící s dravým tématem wallstreetských finančníků. Jako by chtěl Stone na ten konec záměrně upozornit. Lze ho vyložit pěti způsoby: Stone (a) se buď někde kapitálně připil, anebo (b) se snaží po vyhroceným WTC rehabilitovat u demokratů, popř. (c) na něj tlačili producenti, samozřejmě (d) se nabízí vnímat konec i jako sofistikovaně falešný závěr neboli jako takovou co nevidět prasklou bublinu, nicméně (e) dle mého onen nepatřičný konec dává dokonale do souvislosti ony periferie a jádra, respektive věčný tok peněz, svět výsledovek, rozvah a nikdy nekončících cash flow, které se stále proměňují jako loňské sněhy a znovu rodí jako sněženky s novým jarem, a proti nim tok života, který, jak nabádá Heidegger, je konečný. Peníze tečnou věčně, ale vztahy mezi lidmi se musí uzavřít. Skrze umění se dotýkáme věčnosti. Ale nemá to žádný smysl, protože jsme smrtelní. () (méně) (více)