Wall Street: Money Never Sleeps
Wall Street: Peniaze nikdy nespia
Režie:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Shia LaBeouf, Michael Douglas, Josh Brolin, Carey Mulligan, Frank Langella, Susan Sarandon, Charlie Sheen, Vanessa Ferlito, Eli Wallach, Austin Pendleton (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Chamtivost je dobrá, chamtivost je zdravá... Hollywoodský režisér Oliver Stone se vrátil ke kultovní postavě charismatického finančníka Gordona Gekka v podání Michaela Douglase z filmu Wall Street po 23 letech a natočil pokračování s příznačným podtitulem Peníze nikdy nespí. Děj se tentokrát odehrává v roce 2008 na pozadí příběhu největší bubliny v dějinách, která vyústila v globální ekonomickou krizi. Bývalý elitní makléř Gordon Gekko představuje padlou legendu a ikonu Wall Street. Ve vězení si odpykal trest za nelegální spekulace a nyní se věnuje ekonomickým přednáškám, které předjímají nástup globální ekonomické krize. Zdá se, že se z něj stal jiný člověk. Aspoň by tomu rád věřil mladý makléř Jake Moore (Shia LaBeouf), který zrovna řeší pracovní problémy po sebevraždě svého mentora a investičního správce Louise Zabela (Frank Langella). Ambiciózní Jake randí s Gordonovou dcerou Winnie (Carey Mulliganová), která před lety přerušila s otcem kontakt a odmítá uvěřit, že by se mohl změnit. Jake a Gordon se vídají za jejími zády, společně řeší svět byznysu a financí, zároveň se snaží pracovat na urovnání křehkých rodinných vztahů. Minulost sice člověk napravit nedokáže, ale může se snažit pomoct. Otázkou zůstává, zda to platí i v případě Gordona Gekka, který v hloubi duše touží po návratu do světa velkých financí. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (688)
"ONE DAY, YOU'RE GONNA WAKE UP AND YOU'RE GONNA BE DEAD." --------- Za pokračovanie v rozprávaní príbehu života ikonického Gordona Gekka a býkov a medveďov z Wall Street v podaní precíznej réžie Olivera Stona som odjakživa a vždy vďačný. 23 rokov medzi dvoma filmami značne zmenilo finančný sektor a tak, ako prvý film krásne reflektoval dané obdobie, sequel ponúka jednu vec navyše – nielenže krásne reflektuje aktuálne obdobie, brilantne a vedome zobrazuje rozdiel medzi nimi dvoma. A podľa audiokomentára režiséra usudzujem, že toto bol účel, nie náhoda. Po zhliadnutí mávam spravidla rozporuplné pocity, keďže je na mieste porovnávať s prvým filmom, ten je kvalitatívne na míle ďaleko, právom kráľ všetkých finančných filmov. Takto napísane to znie, ako by bol Money Never Sleeps brečka, opak je však pravdou, samostatne stojaci je taktiež na vrchole. Doménou jednotky boli herecké výkony, ich exhibícia pokračuje bez problémov aj sem, okorenená o famózneho Brolina, LaBeoufa a Mulligan. Prieto posunul ďalej kameru a Armstrong hudbu. Taktiež veľmi cením zakomponovanie Cramerovej relácie Mad Money, ktorú veľmi žeriem. Z času na čas mi uvažovanie spadá až do tej roviny, že dvojka je miestami lepšia, ako celok je však originál len jeden. A tak, ako som aj včera povedal, Stoneovi za tieto dva filmy veľmi ďakujem a to platí aj naďalej. --- Dnes taktiež solídna "session" – dve hodky film, dve hodky audiokomentár, 30 minút odstránených a predĺžených scén, 40 minút rozhovorov Stonea s obsadením a hodinkový doku Money, Money, Money. Zaiste značné prehĺbenie. --- "So, does Blue Horseshoe still love Anacott Steel?" (∞2011-2013) (23.6.2013) (2014) (2016) (5.5.2017) (27.9.2017) (23.8.2017) (27.8.2020) (5.2.2021) (16.8.2022) (18.8.2022) (26.1.2023) (1.3.2023) ()
[imdb: 6.6/10] | me: Panoráma Manhattan-u dokonale prenesená na plátno, krásne zábery, proste lahoda na oko. Herecká zostava nemá žiadnu chybu - je to dokonalá súhra a na to je radosť pozerať sa. Samotný dej tiež nie je zlý, ale Wall Street aký ho poznám to už nie je. Je to fajn film s množstvom výborných dialógov, ktorý nám podáva krízu a okolnosti diania v osudoch hrdinov spôsobom, ktorý zaujme a nenudí, ale tá dravosť a napätie pôvodného Wall Street tam už nie sú. Toto pokračovanie je mäkšie a jemnejšie - práve tieto atribúty šli v jednotke bokom a všetko sa sústredilo na nenásitnosť, money-hunt, podrazy a klamstvá, ktoré táto vysoká hra so sebou prináša. Práve preto sa stal Wall Street filmom, ktorý ľudí inšpiroval, nadchol a akosi vtrhol do sveta (veľkých) peňazí a (špinávých) praktík útočným spôsobom. Toto pokračovanie je filmom s množstvom plusov, ktoré potešia, avšak ten pôvodný "drive" to už nemá, napriek tomu je to ale dobrý film. " Money is a bitch that never sleeps! " ()
Společně se Snowdenem určitě nejlepší a hlavně nejosobitější režijní počin Olivera Stonea v tomhle století. Ta Director-power z toho vyloženě odkapává a jenom sledovat vzletné kamerové pohyby mezi mrakodrapy Manhattanu je zkrátka zážitek, nemluvě o hereckých výkonech Douglase, Langelly či Joshe Brolina, kteří svým postavám vdechují ještě více než jen život (a abych nekřivdil, tak LaBeouf také vůbec nic nekazí). Měl jsem ale docela problém s tím, kam příběh celou dobu klikatě směřuje a kam (a hlavně jakým stylem) nakonec vyústí. Je celkem jasné, proč se rozhodlo vzkřísit finanční bestii Gordona Gekka zrovna rok po ekonomickém kolapsu, který položil mnoho firem a otřásl se samotnou měnou - Stone mohl zase vesele nastavit zrcadlo celému finančnímu a burzovnímu systému a skrze nevypočitatelného parchanta vystavit komplexní metaforu velké bubliny, která může kdykoli splasknout, ať už hrajete nefér či ještě více nefér. To je ok, i když ty létající bubliny si mohl tak zkušený režisér odpustit. Do toho ale sledujeme na povrchu dost tuctovou rodinnou linii a reminiscenci příběhu původního filmu v nové době (a s jednou poučenou postavou), přičemž Stone právě mnohem méně zajímavé rodinné motivy nakonec strčí do popředí a ve finále dospějeme k zakončení, v němž jeden chamtivec dostane přes prsty, ale ostatní stále žijí vesele v bublině a divák postává trochu v rozpacích opodál. Ta myšlenka je hezká, ale drolí se to mezi prsty a lehce vítězí dojem překombinovanosti - na rozdíl od jedničky, která si hrála jen na to, co hráli dva vychytralí chlapáci mezi sebou. 70% ()
Vlastně se mi skoro celý druhý Wall Street líbil téměř jako ten první. Od prvních minut je to Oliver Stone jako zamlada. Svižné tempo záběrů, dynamický střih dělají film obrazově bohatým a s radostí koukatelným. Scénář je pak prošpikován velmi zajímavými názory na stav soudobé tržní ekonomiky a žádný z herců filmu také neškodí. Nějak mi ale nesedlo posledních pár minut, které celkový dojem dost kazí, protože Gordon Gecco přestává být tím uvěřitelným skoro sympatický prevítem, a stává se nerálnou postavou měnící postoje podle toho kam chce Stone film směřovat. Závěr jako by byl na zbytek filmu přizáplatovaný, jakoby k filmu vůbec nepatřil. Najednou to není o trhu a penězích a místo nějakého zajímavého rozuzlení se dostaví poselství o rodině a dětech a všechno je happy jako svět před finanční krizí. Douglas přestane být Geccem a začne být samaritánem a očekávané odpovědi zmízí do ztracena. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (27)
- Pokračování úspěšného dramatu z roku 1987 znovu podbarvuje hudba Davida Byrneho a Briana Ena. Na soundtracku se mimo to objeví i dvě skladby Craiga Armstronga. (Carodej_pes)
- Ve filmu má Jake Moore (Shia LaBeouf) jako vyzvánění v telefonu ústřední melodii z filmu Hodný, zlý a ošklivý (1966). V roli jednoho z bankéřů se objevuje Eli Wallach, který ve zmiňovaném westernu ztvárnil jednu z hlavních postav. (BS)
- Josh Brolin kvůli roli Brettona Jamese musel za měsíc shodit přibližně 14 kilo. (casyy)
Související novinky
Stoneova divočina
Oliver Stone se rozhodl bavit. Soudě podle trailerů na Wall Street 2: Peníze nikdy nespí, jde mu to docela od ruky. Jeho následujícím filmem bude podle všeho akční thriller Savages. Adaptace románu… (více)
Achillovou patou většiny narativních uměleckých děl není vytvoření krize či katarze a z ní vyplývajícího efektu stimulujícího divácký afekt - prchavé pohnutí, ale závěru. Tedy poslední třetiny, která uzavírá předchozí avanturistický kejkle. Jak vhodně ukončit příběh, toť spisovatelova řehole a věčná hádanka, uspokojivě doposud nerozluštěná. Tentýž problém se týká romantických komedií, v nichž po první rozdováděný polovině vykrystalizuje nedůvěryhodný morální apel, jako by filmaři navazovali na tradici amerického slovesného umění, v němž je vyprávěný příběh nositelem zřetelné morality. Jak srdnatě demonstruje Wall Street 2, tento spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má samozřejmě politickou rovinu v podobě střetu zakonzervovaného status quo a prosazování reformních změn: na jedné straně hamižní prodejci nemovitostí a vysocí hráči z americké burzy vyznačující se intenzivní racionalitou prostředků a naprostou iracionalitou cílů, proti nim gender v podobě ukníkaně citlivého hlavního hrdiny a jeho dominantní partnerky, které se musí neustále za něco omlouvat, dotyčná je - jak jinak - aktivně činná v levicové multikulti neziskovce a going green. Spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má ale i svou skrytější podobu dramaturgickou, protože v obecné rovině je každý film reprezentován ve formě fragmentů či soudržné narace, jinak řečeno ve formě periferií či jader. Tyto formy se různě kombinují, přičemž pro jednu formu je obvykle „zapomínána“ druhá. Pokud se zapojíme do hry na periferiích příběhu, obvykle nás přestane zajímat jeho původní jádro a utápíme se v balastu doplňků - jak je tomu např. v případě sběratelských karetních her Pokémon či Magic nebo u panenky Barbie. Stáváme se sběrateli, archiváři, hráči, příběh nám uniká, bortí se. Pokud jsme postaveni do jádra příběhu, tak proto, abychom zkonsolidovali předešlý chaos. Krize je vrcholem dramatu, jeho „středem“, jádrem, často nejdelší částí. Je v ní odvrhováno vše podružné, nepodstatné. Variantní řešení jsou postupně vylučována, takže nakonec není možno se vyhnout rozhodující srážce. (-spoilery-) Ve Wall Street 2 představují periferii brilantní dialogy na téma capitalism&money určené všem ekonomickým geekům a jádro, do filmu zjevně nepatřící, romantická vztahovka a nemístný happy end, který vše dobré z předešlých minut obvykle přepíše, protože filmy si pamatujeme hlavně podle posledních několika minut a jsme klidně s to zapomenout skvěle pojatý vizuální gryfy/grafy uprostřed příběhu souznící s dravým tématem wallstreetských finančníků. Jako by chtěl Stone na ten konec záměrně upozornit. Lze ho vyložit pěti způsoby: Stone (a) se buď někde kapitálně připil, anebo (b) se snaží po vyhroceným WTC rehabilitovat u demokratů, popř. (c) na něj tlačili producenti, samozřejmě (d) se nabízí vnímat konec i jako sofistikovaně falešný závěr neboli jako takovou co nevidět prasklou bublinu, nicméně (e) dle mého onen nepatřičný konec dává dokonale do souvislosti ony periferie a jádra, respektive věčný tok peněz, svět výsledovek, rozvah a nikdy nekončících cash flow, které se stále proměňují jako loňské sněhy a znovu rodí jako sněženky s novým jarem, a proti nim tok života, který, jak nabádá Heidegger, je konečný. Peníze tečnou věčně, ale vztahy mezi lidmi se musí uzavřít. Skrze umění se dotýkáme věčnosti. Ale nemá to žádný smysl, protože jsme smrtelní. () (méně) (více)