I Am a Fugitive from a Chain Gang
Režie:
Mervyn LeRoyKamera:
Sol PolitoHudba:
Bernhard KaunHrají:
Paul Muni, Glenda Farrell, Helen Vinson, Noel Francis, Preston Foster, Allen Jenkins, Berton Churchill, Edward Ellis, Hale Hamilton, Sally Blane (více)Obsahy(1)
Vojnový veterán James Allen odmieta návrat do starej továrne. Je nevinne zatiahnutý do prepadnutia a odvedený do nezvyčajne brutálneho "reťazového väzenia" (Chain Gang). Keď utečie, usadí sa v Chicagu a tam sa stáva úspešným v stavebnom priemysle. Dáva sa dokopy s dievčaťom menom Marie, ktorá ho neskôr vydiera, že prezradí jeho minulosť, ak sa s ňou neožení. No James spoznáva Helen, zamiluje sa do nej a veci sa stávajú ešte horšími... (matriosa)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Mervyn LeRoy měl pro kriminálníky slabost, očividně, a uměl si vybrat herce, kteří se na ně skvěle hodili. Paul Muni má na kriminálníka dokonalý obličej, a to i na toho, který má lidskou stránku jako v tomhle případě. Příběh má zajímavou linku toho, jak se postava vyvíjí a jak postupně proplouvá dějem. Už jen za to stojí na film kouknout. To, že je na dnešní dobu trochu křečovitý, je holt dáno věkem. ()
Vyčítaná naivita mi paradoxně na filmu vadila jen naprosto minimálně. Naopak ji u kritiky "civilizovaného" světa považuji, dle teorie kladiva Johna Doea ze Sedm, za jediný možný způsob, jak přesvědčivě zobrazit a upozornit na zdejší problém. Velká škoda že je příběh galejníka přes výborný výkon Paula Muniho, celkové téma a bezchybný závěr natočený poměrně nezajímavým a nudným způsobem. ()
První půlhodina je svojí třicítkovskou naivitou na ránu, pak se to naštěstí lepší, i když pachuť patosu nemizí. Divím se, že mi to vadí tady, když s takovým Panem Smithem nemám problém - zde je to ale neopodstatněné a nefunkční. Navíc Muni je nesnesitelný. Film důležitý, ale ne moc dobrý. Místy nápaditá režie to bohužel nezachraňuje v plné míře. ()
Uzasny film, jednoznacne ten nejlepsi z vezenskeho prostredi, jaky jsem kdy videl! Galejnik si drzi divakovu pozornost od zacatku do konce, neustale se neco deje a film ma neobycejny spad. Napadite jsou i graficke vsuvky kalendare, mapy behem cestovani nebo nove podpisy pracovnich smluv. Paul Muni me po Scarface herecky opet zaujal a jeho mimika, licici beznadej v zaveru filmu je nezapomenutelna. Skoda, ze film videlo tak malo lidi a nema sanci prorazit do zebricku TOP 300, kde urcite patri. Jsem nadseny! ()
Další poučná lekce pro ty, kdo považují „klasický Hollywood“ za synonymum pomalých, ukecaných filmů s nadbytkem dějových linií. Dá-li se věřit jeho knize, vydané krátce před filmovou premiérou, prošel si Robert Elliot Burns tímž, čím si ve filmu prochází James Allen. Praděda útěkářských dramat povilo nejsmělejší z velkých hollywoodských studií v krizových 30. letech v rámci vlny sociálně-kritických dramat (Chléb náš vezdejší, Byl jsem lynčován, Bouřlivá dvacátá léta…). LeRoyova úderná – a v zájmu této údernosti některé skutečnosti nutně zplošťující – kritika našla odezvu u diváků a vedla k propuštění několika řetězy spoutaných trestanců, včetně stále sedícího Burnse. Ve filmu nezazní nadbytečná věta, podstatné sděluje výraz Muniho tváře, která od začátku do konce prodělá natolik radikální proměnu, že v závěru už nezbývá, než vyřknout ona dvě proslavená slova. V té chvíli jsem bezezbytku chápal, co všechno je v nich obsaženo. 80% ()
Galerie (16)
Zajímavosti (7)
- Ve státě Georgia, kde se odehrával děj (i když stát ve filmu není jmenován), byl snímek zakázán. (Terva)
- Chain gang je skupina vězňů připoutaných k sobě, aby vykonávali podřadnou nebo fyzicky náročnou práci jako formu trestu. V roce 1955 byla v USA z velké části zrušena. Severní Karolína pokračovala v používání řetězových gangů až do 70. let. Řetězové gangy byly znovu zavedeny několika státy během „přísného boje proti zločinu“ v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla Alabama prvním státem, který je oživil. Experiment skončil asi po roce ve všech státech kromě Arizony, kde se vězni v okrese Maricopa stále mohou dobrovolně účastnit řetězového gangu, aby získali kredit k získání středoškolského diplomu nebo se vyhnuli disciplinárnímu trestu za porušení pravidel. (sator)
- Ačkoliv není jmenován americký stát Georgia, kde se film odehrává, bylo tam jeho promítání zakázáno a na tvůrce se odtamtud sypaly žaloby. J. Harold Hardy, ředitel věznice v Georgii, podal v roce 1933 žalobu na studio Warner Brothers, které ho prý ve filmu zobrazuje jako krutého a zlého, přestože jeho jméno ve filmu nepadlo. Režisérovi snímku Mervynu LeRoyvi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací, pokud do Georgie zavítá. Ve svém důsledku ale film pomohl zlepšit tamní vězeňské poměry. (Hans.)
Reklama