Tajemství polévky rámen

Já se shoduji s tím, co tady napsala uživatelka kareen, jen dodám, že bych ramen chtěla alespoň malinko ochutnat, ale učit se jí vařit nemusím, to tedy ne. A na místě Abby bych vzala nohy na ramena a šupajdila domů a nebo určitě jinam, rozhodně ne k tak miloučkému učiteli vaření japonské kuchyně. Faktem ovšem je, že bych kus té zarputilosti Abby potřebovala jako sůl. (22.06.2016)

Abby prichádza za svojim frajerom do Tokya. Ten jej dá však kopačky a aby sa nepoflakovala len tak, zaumieni si, že sa naučí variť v blízkej reštauráci japonské jedlo ramen (mimochodom je to čínske jedlo). Tu nastáva množstvo konfliktných situácií so svojim nevrlým kuchárom-učiteľom. A tiež dôjde aj na lásku atď. Slabúčká zlátanina komédie, drámy a romantiky. (28.06.2009)

Nádherné, úžasné, parádní, bezchybné. To jsou čtyři přívlastky, které přesně sedí na tento film. Nečekal jsem, že by mě to mohlo až tak zaujmout, zvláště když k Japonsku ani k japonské kuchyni nijak zvlášť vřelý vztah nemám a o polévce rámen jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy neslyšel. Ale tenhle film mě dostal tak, že jsem byl až u vytržení, na jak záživný a zajímavý film se dívám. Zde se ideálně spojilo cizokrajné prostředí s tématem vaření a byla zde i trocha romantiky, a ingredience jsou v tomto případě namíchány naprosto ideálně, takže film sám o sobě se pro mě stal jednou velkou lahůdkou, do které jsem se s každým dalším soustem zakousával stále s větší chutí a chtěl jsem pořád víc a víc. Co na tom, jestli tenhle film má nějaké chyby. Když se mi nějaký film takhle líbí, tak hodnotím prostě tak, jak to cítím, a nehledím na chyby. Tenhle film, to je takový malý zázrak, od kterého jsem nic nečekal a dostal jsem toho až příliš. Celý snímek táhne dopředu opravdu nádherná a obdivuhodná Brittany Murphy, které tahle role opravdu hodně seděla a cítil jsem z jejího projevu, že zde hraje s chutí a že jí to baví. A o to více mě nepřestává mrzet, že tahle krásná mladá herečka před pár měsíci zemřela, protože její herectví bylo výborné a zde tedy přímo excelentní. Na závěr mi nezbývá než konstatovat, že americké filmy odehrávající se z větší části v Japonsku, mi asi evidentně sedí. Začalo to filmem Ztraceno v překladu a pokračuje filmem Tajemství polévky rámen. Není se už o čem více bavit, je to za pět hvězd. (04.05.2010)

Dovolila bych si nesouhlasit s některými lidmi, kteří zde napsali komentář (jako například WareWolf). Tenhle film už na první pohled může dělat dojem "á, to se zas Američani vyřádili na nějaké cizí kultuře", ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Film má sice americký háv a v popředí za Ameriku stojí už samotná Brittany Murphy, ale až na pár scén, kde se ukazuje čistě americký styl (líbací scény, kterým se Japonci ve vlastních japonských filmech spíše vyhýbají, nebo určitá přehnanost - např. plakání u polévky ve stylu filmu Neodolatelná se Sarah Michelle Gellar) je ve skutečnosti celý film hodně japonský. Nejsem sice Japonec, ale v Japonsku jsem byla poměrně dlouhou dobu a mám japonské kamarády i známé, takže bez jakýchkoliv pochyb můžu říct, že chování Japonců a celá japonskost nebyla ve filmu zobrazena nijak zvlášť špatně či chybně. Dokonce i jistý čínský styl hudby, který se filmem táhl, nebyl vlastně mimo, protože rámen původně pochází z Číny (i když je v Japonsku oblíbený, není ve skutečnosti japonským jídlem), takže hudba k atmosféře docela sedla. Ke konci jsem proto měla z filmu relativně dobrý dojem a řekla bych, že "Amerika" a "Japonsko" sami sebe zastupovaly ve vyváženém poměru. Což se bohužel nedá říct třeba o Ztraceno v překladu, kde se viditelně Američané vyzdvihovali nad Japonce a z toho důvodu se mi oproti některým jiným lidem tento snímek příliš nelíbil. Tajemství polévky rámen je tedy sice pouhým jednoduchým (a snad i naivním) příběhem o štěstí jedné americké holky, která nalezla své poslání v Japonsku, ale je vytvořen hezky a s citem pro japonskou i americkou kulturu. Tak by to mělo být. ~(3,8★)~ (11.04.2011)

Někdy si říkám, jestli Japoncům nevadí, že je pořád ve filmech vyobrazují jako násilnické zaměstnavatele, kteří nepřipouštějí chyby. Někdy si říkám, jestli Američanům nevadí, že je pořád ve filmech vyobrazují jako idioty, kteří když jedou do cizí země, tak si přichystají frázi "I don´t understand" a tím to hasne... Očividně to nevadí nikomu, a proto vznikají takovéto filmy. Tajemství polévky rámen není nijak zvlášť špatné, možná, že kdyby se dostalo do lepších rukou, mohlo se z tohoto mezikulturního tématu vyvinout něco působivějšího, než tento nemastný neslaný film. (22.11.2009)