Amarcord
Amarcord
Amarcord
Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Pupella Maggio, Armando Brancia, Magali Noël, Ciccio Ingrassia, Nando Orfei, Maria Antonietta Beluzzi, Nella Gambini, John Karlsen, Ted Rusoff (vypravěč) (více)Obsahy(1)
„Každý film má vztah k určitému období mého života," říkal Fellini. A film Amarcord (1973) to má přímo v názvu: „a m'arcord" v romagnském nářečí, neboli „io mi ricordo" italsky, znamená totiž „vzpomínám si". .. Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku. Amarcord však není jen příjemně nostalgický – v Tittově / Felliniho vyprávění jsou i bolestné vzpomínky na ztrátu blízkých, neuskutečněné sny a něco, co už je nenávratně pryč. Amarcord je film o setkávání a loučení, o poznávání a ztrátě iluzí, v jedinečné poetice kombinující reálné obrazy městečka a jeho obyvatel s fantastickými obrazy. Snímek byl oceněn Oscarem pro nejlepší zahraniční film a mnoha dalšími cenami. (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Dolce far niente aneb jak vklouznout do nostalgických střevíček od oscarového ševce Felliniho. Vynikající hudba Nino Roty umocňuje poutavost chaotické procházky po provinční piazze přímořského městečka 30.let. Divákovým očím se v hlučném italském spektáklu nabízí posmutnělé i žertovné reminiscence na dětství a dospívání, kousavě satirické postřehy na účet katolického kléru a maloměšťáctví nebo barvité figurky z latinsky cholerického těsta. Můj první FF mě zaujal i svou rozvolněnou formou, netradiční strukturou vyprávění, které postrádá linearitu, a až obsesivním zachycením palčivých témat adoscelence. Fellini je spíše architektem vlastního kuriózního světa, kde vypravěč oslovující publikum funguje jako průvodce muzeem v paměti zasutých, imaginací vyšperkovaných vzpomínek, které se jako kapky slévají do zemitého celku. 9/10 ()
Film o obyčajných osudoch obyčajných ľudí, ktorý by nebol ničím zaujímavý, keby nám ho nepredkladal Fellini. Musím povedať, že ma nudil aj tak a na ďalší jeho počin sa asi opäť chvíľu neodhodlám. Čo Amarcorda ale delí od priemeru, je podľa mňa atmosféra tvorená nevšednou kombináciou rôznych prvkov. Napríklad slepec s harmonikou, tancovanie v hmle, pohľad na páva na zasneženej ulici,... To mal vo svojej tvorbe tento umelec v podstate namiesto myšlienky. Keď ste si toho vedomí pred pozeraním, možno budete aj milo prekvapení. A možno ani nie. ()
Felliniovský pohled jednoho roku na život v italském maloměstečku ve třicátých letech. Temperament, zlobení, dřina, smích, slzy, zamilování kluků, životní ztráty i nálezy, láska i čistý sex a pomalý příchod fašismu, to vše okouzlujícím pohledem tohoto legendárního pána, doprovázeno typicky italskou hudbou.A teď už vím, co u nich znamená, když vzduchem poletuje chmýří..... ()
Podivnosť, ktorá si ale všetky svoje pocty zaslúži. Mne to dokonalo nesadlo, ale je to jedna z tých pravých rarít svetovej kinematografie. Môžme už len žasnúť, mladí aj starí, aké odpútané diela, niekedy tento skvelý filmový svet stvoril, ako sa dnes dusí pod nátlakom všemožných, nezmyselných ´´bezpečnostných´´ pravidiel. ()
Ty 4 hvězdy jsou mírně nadsazené, nechci tím ale naznačit nic jiného než to, že Amarcord mě jednoznačně zaujal nejvíc z toho, co jsem od Felliniho viděl, má spoustu vtipných momentů, záživných situací, vynikající hudbu a charakteristické (a rovněž charismatické) hlavní a některé vedlejší postavy. Ale přesto si prostě nemohu odpustit několik jízlivých poznámek. Jde o sledy více či méně nenavazujících situací a scén, které mi dohromady dávají jeden nenaolejovaný a neopepřený celek. Opět postrádám nějaký silnější a zásadnější příběh, než popis života za určité doby a na určitém místě a to, co je podle mě nejdůležitější, je to v podstatě úplně to samé, jako jsem viděl od Felliniho minimálně dvakrát (z třech předchozích filmů), jen s tím rozdílem, že Amarcord je očividně režisérův vrchol plný nápadů, myšlenek a zábavy (překonávající v tomto ohledu jeho ostatní projekty na plné čáře) a to mi dává jasný podnět proto, že nemá smysl od Felliniho sledovat už cokoliv jiného, podnět, který (nutno říci) jsem tedy přiliš neuposlechl :-) ()
Galerie (121)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (9)
- Režisér Federico Fellini popřel, že by byl film autobiografický, ale připustil, že v něm jsou podobnosti s jeho dětstvím. (džanik)
- Stejně jako všechny Felliniho pozdější filmy, i Amarcord byl natočen na obrovské scéně 5 v Cinecittà Studios nedaleko Říma. Město Borgo, postavené ve studiu uměleckým ředitelem Danilo Donatim, je založeno na režisérově rodném městě Rimini na severoitalském pobřeží Jaderského moře. Věrnými kopiemi, které lze ve filmu spatřit, jsou například kašna se šiškou na vrchu, náměstí nebo kino Fulgor. Do tohoto kina sám Fellini jako malý chlapec zašel poprvé se svým dědečkem. Kino je v provozu dodnes. (Alfréda)
- Název filmu je fonetickým přepisem fráze „a m’arcord“ ("vzpomínám si") v romagnském nářečí, používaném v městečku Rimini, které je dějištěm filmu a také rodným městem Federica Felliniho. (gjjm)
Související novinky
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
Reklama