Sezení

Film o tom, jak muž chce poznat to, co doposud neokusil... Vcelku normální. Milióny komedií jsou založeny na tom, tak proč by mělo být zvláštní tím, že to chce muž, kterému je už přes 40 let a bohužel k tomu neměl příležitost, jelikož je připoután na lůžko? Jiné je to v tom, že tento člověk svět vnímá "z jiného úhlu pohledu" a to doslova a rád by dosáhl toho, co je pro člověka zcela přirozené. City a silné vztahy, které si Mark za svého života vytvoří - a to hlavně k ženám, jsou jeho jediným pojítkem s realitou. Helen Hunt i John Hawkes odvedli skvělou práci a William H.Macy v postavení kněze, který celý příběh prožívá s Markem ať už v kostele či u něj doma u piva - to je pouze zpestření, které je určitým kontrastem ve spojení sex a víra. (03.02.2013)

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)

Téma filmu svadí buď na cestu k slzavému údolí a nebo k hranici trapných sexuálně oplzlých scén. Naštěstí jsem se spolehnul na Helen Hunt, že nabídnuté scénáře poctivé pročítá a když se jí něco nezdá umí říct krásné americké „no“ . Příběh je postaven na výborných hereckých výkonech obou představitelů, zejména Helen je tady dokonalá. Všechno podstatný tady totiž odehrajou oči. Vzájemný sbližovaný, myslím to duševní, nikoli sexuální je fakt mistrovská ukázka herectví. Děj filmu se mě na začátku zdál až absurdní, ale postupem času jsem hltal každou scénu. Se samozřejmostí, ale i s citem vyprávěný příběh ve kterém se nejvíc blýskaj společné terapie Cheryl s Markem. (20.08.2014)

Nenápadný komorní snímek, který ve mě vyvolal bouři.. Bouři emocí.. Nejdokonalejší americký film pro rok 2012.. Nádherný příběh o sexu a o lásce, lepší jsem dlouho (pokud vůbec) neviděla.. Fyzicky handicapovaný Mark ztělesňuje inteligenci, výtečný humor, dětskou naivitu, pokoru z náboženství a osobní traumata.. "Osvícená" instruktorka sexu Helen Hunt dokázala odehrát očima naprosto všechny odstíny emocí, které Vás napadnou.. Hodně připomíná loňské "Nedotknutelné".. Nechápu, že John Hawkes nedostal Oscara.. U Helen Hunt je to už pochopitelnější, protože měla velkou konkurenci v úžasné Anne Hathaway.. Kam se hrabou všichni Hobiti a Arga.. (21.03.2013)

I když je snímek někdy vtipný, někdy dojemný a místy plný očekávání, tak mě mrzelo, že na konci jsem nic necítila, žádné dojetí nad smrtí hlavní postavy a to mě mrzelo, jelikož mi Mark O'Brien přišel navzdory svému postižení jako psychicky silná postava plná kreativních myšlenek. Helen Hunt ukázala, že se za své tělo nestydí a já před ní smekám. Zajímaví film, možná v budoucnu hodnocení změním, ale prozatím zůstanu na zlatém středu. (04.08.2015)