Nezapomeň na mě

Nahorázně intenzivní dílko, u kterého jsem, po opravdu hodně dlouhé době, vydržel v kině až do poslední řádky závěrečných titulků. Pattinson zahazuje vizáž impotentního upíra a energeticky se představuje jako normální člověk do pohody, který do sebe kopne panáka(y) whisky, denně dá krabku Marlborek a s týden neoholenou tváří naplno prožívá každý moment v prosluněné džungli velkoměsta. Sice to stále není to pravé ořechové, ale jakmile se skicou v ruce rozrazí dveře konferenční místnosti a vypustí své vnitřní démony, tak obdivně tleskám. Tentokrát nevolám s hlavním hrdinou o pomoc... Tentokrát na něj nezapomínám. (09.04.2010)

Na tomhle snímku mě předně dostaly bezchybné výkony VŠECH herců. Pattinson a Ravin odehráli svůj part s nadmírou realističnosti, Cooper s Brosnanem - na to je škoda slov, ale překvapivě dobré byly i všechny ostatní postavy, což se zas tak často nestává. Nesklouzávají totiž do jednorozměrných figurek, ale hlavně jak se blíží konec, stávají se komplexnější a plastičtější. Tu jednu hvězdu do plného počtu má na svědomí pár náznaků romantických klišé, obzvlášť to se sázkou je jak z teen komedie pochybných kvalit. Spolehlivě to ovšem vyvažuje konec. Ten je v rámci žánru, ale i toho, co divák při sledování cítí a očekává, moc pěkná rána po hlavě. Posledních cirka pět minut má takovou sílu, jako jsem už dlouho u filmu nevnímala. Bez toho konce by se REMEMBER ME těžko vyšvihlo nad průměr, ale takhle se stává jedním z nejzajímavějších dramat poslední doby. PS: A Pattinson umí hrát, ne že ne! (31.03.2010)

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem! (03.07.2010)

Zvláštní. Jeden den si doma pustím "Marriage", kde hlavní postavy ztvárnili Chris Cooper a Pierce Brosnan, a další den do kina víceméně náhodou zavítám na "Remember Me", kde vedlejší postavy hrají... ano, uhádli jste: Chris Cooper a Pierce Brosnan. Ale přesuňme se k filmu. Ačkoliv nemám příliš v lásce upírskou ságu Roberta Pattinsona a ačkoliv jsem o tomto filmu před shlédnutím nevěděla nic víc, než že existuje, Remember Me jsem si překvapivě velmi užila. Už dlouho se mi nestalo, že bych viděla film, kde by všechny postavy dokonale zapadaly do děje, byly zajímavé a navíc skutečně přesvědčivě zahrané. Brosnan si tady střihl jednu z nejlepších rolí své kariéry a snad to jako kdysi velmi nadšená fanynka jeho filmů, která viděla téměř vše, v čem se kdy mihl, mohu prohlásit. Neberte mě jako jeho skalní fanynku, postupem doby si uvědomuji, že i přes několik rolí, které mu padnou jako smoking (James Bond), hraje spíše průměrně, Remember Me se mu nicméně skutečně povedlo. Podobně jako Chris Cooper nedostal mnoho prostoru, na druhou stranu byl uvěřitelnější než ve většině toho, co natočil, a hlavně: byl jiný. Jeho postava materialistického workoholika se skutečně vymyká všem jeho dosavadním postavám a nějakým způsobem pro mě jeho konflikty se synem představovali velmi zajímavou část filmu. Není to ale jen o něm (to rozhodně ne), každá postava tu je něčím zajímavá, byť je svým způsobem velmi běžná (ne jako když se vám scénáristé moderních komedií snaží představit nejbizardnější postavičky všech dob) a do děje příjemně zapadá. A to ať už je to portrétující jedenáctiletá holčička, jejíž obrázek přinese Pattinsonova postava ukázat svému otci, nebo Cooperova role policajta, jejíž povolání ještě jaksi víc vynikne v posledních minutách. Ne, Remember Me není romantická komedie, jak by někteří podle Pattinsona mohli usuzovat, je to spíše příběh ze života inklinující k dramatu o tom, jak se protínají životy několika postav. A jako takový je velmi příjemně zpracovaný, to modro-zeleno-šedé vizuální ladění mnoha scén se mi velmi líbilo. Abych to ale nadále neprodlužovala, řeknu jen, že Remember Me je přesně jeden z těch filmů, které pro mě stojí na pomyslné hranici mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Kdyby film skončil o pět minut dřív školní scénou a pohledem na hlavní postavu v okně a kdyby se nám nesnažil vše osvětlit a ukázat, jak která postava nakonec dopadla a co v "epilogu" dělala (matka vycházející z domu atp.), převážilo by se mé hodnocení nahoru. Takhle to jsou "pouhé", byť velmi, velmi silné čtyři hvězdy. (26.03.2010)

Patyzón pronáší "moudra", Patyzón zevluje, Patyzón oblejzá nějakou pipku, Patyzón hystericky ječí na svýho fotra, atd... Dohromady to nějak nedává žádnej smysl, ale hlavně je tam pořád Patyzón. Tento film byl zřejmě určen pro obdivovatelky Patyzóna, aby se na něj mohly podívat taky jinde než v Twajlajtu. Nakonec bylo nutný, aby to do Patyzóna napálil Boeing, aby si jeho fanynky taky pobrečely. Následkem toho se ta jeho pipka zbavila svýho strachu jezdit metrem, což asi byla jediná pointa celýho filmu. Za zmínku stojej ještě tak ty fotři (Pierce Brosnan a Chris Cooper), ale paradoxně mi asi přišel jako nejzajímavější osud Patyzónovy 11-letý sestry, přestože obvykle dětský postavy ve filmech nesnášim. (26.07.2012)