Nezapomeň na mě

Zvláštní. Jeden den si doma pustím "Marriage", kde hlavní postavy ztvárnili Chris Cooper a Pierce Brosnan, a další den do kina víceméně náhodou zavítám na "Remember Me", kde vedlejší postavy hrají... ano, uhádli jste: Chris Cooper a Pierce Brosnan. Ale přesuňme se k filmu. Ačkoliv nemám příliš v lásce upírskou ságu Roberta Pattinsona a ačkoliv jsem o tomto filmu před shlédnutím nevěděla nic víc, než že existuje, Remember Me jsem si překvapivě velmi užila. Už dlouho se mi nestalo, že bych viděla film, kde by všechny postavy dokonale zapadaly do děje, byly zajímavé a navíc skutečně přesvědčivě zahrané. Brosnan si tady střihl jednu z nejlepších rolí své kariéry a snad to jako kdysi velmi nadšená fanynka jeho filmů, která viděla téměř vše, v čem se kdy mihl, mohu prohlásit. Neberte mě jako jeho skalní fanynku, postupem doby si uvědomuji, že i přes několik rolí, které mu padnou jako smoking (James Bond), hraje spíše průměrně, Remember Me se mu nicméně skutečně povedlo. Podobně jako Chris Cooper nedostal mnoho prostoru, na druhou stranu byl uvěřitelnější než ve většině toho, co natočil, a hlavně: byl jiný. Jeho postava materialistického workoholika se skutečně vymyká všem jeho dosavadním postavám a nějakým způsobem pro mě jeho konflikty se synem představovali velmi zajímavou část filmu. Není to ale jen o něm (to rozhodně ne), každá postava tu je něčím zajímavá, byť je svým způsobem velmi běžná (ne jako když se vám scénáristé moderních komedií snaží představit nejbizardnější postavičky všech dob) a do děje příjemně zapadá. A to ať už je to portrétující jedenáctiletá holčička, jejíž obrázek přinese Pattinsonova postava ukázat svému otci, nebo Cooperova role policajta, jejíž povolání ještě jaksi víc vynikne v posledních minutách. Ne, Remember Me není romantická komedie, jak by někteří podle Pattinsona mohli usuzovat, je to spíše příběh ze života inklinující k dramatu o tom, jak se protínají životy několika postav. A jako takový je velmi příjemně zpracovaný, to modro-zeleno-šedé vizuální ladění mnoha scén se mi velmi líbilo. Abych to ale nadále neprodlužovala, řeknu jen, že Remember Me je přesně jeden z těch filmů, které pro mě stojí na pomyslné hranici mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Kdyby film skončil o pět minut dřív školní scénou a pohledem na hlavní postavu v okně a kdyby se nám nesnažil vše osvětlit a ukázat, jak která postava nakonec dopadla a co v "epilogu" dělala (matka vycházející z domu atp.), převážilo by se mé hodnocení nahoru. Takhle to jsou "pouhé", byť velmi, velmi silné čtyři hvězdy. (26.03.2010)

V době návštěvy kina mi bylo něco přes dvacet, životně jsem chápal pouto s o deset let mladší sestrou a pořád jsem ještě nevěděl, co třeba život schovává. A Robert s Emilie spolu měli tak žhavou vzájemnou chemii, že plátno chvílemi málem doutnalo. Teď je mi něco přes třicet, život se mi neustále snaží dokazovat, že nevím, co pro mě schovává, ale melancholie Remember Me, ta zalezla pod kůži pomalu, ale natrvalo. (31.03.2010)

Když už film o osudové lásce, tak takhle. Robert Patizón sice pro mě asi navždy zůstane vrcholem nesympaťáka, ale role věčne vykuřujícího pobudy s krátkou rozbuškou mu tady jednoduše sedla. Žádná z postav není černobílá (možná jen Ally k tomu trochu inklinuje), zejména otec v podání Pierce Brosnana není vždy tím, čím na první pohled vypadá a příběh překvapí hlavně tím, že si na nic moc nehraje a prostě je přiznaným opusem o velké lásce, plný klišé, která ale díky jeho upřímnosti tentokrát ani trochu nevadí. Navíc velmi nečekaný a překvapivý závěr (takže pozor na spoilery), který si pro nás tvůrci připravili, těžko někoho nechá chladným a větší katarzi na závěr si jen ztěží dovedu představit. I když možná stálo za to to utnou o několik minut dřív (ale kdybych napsala kdy, tak prozradím pointu). Kéž by teenagerky slintaly nad tímhle Patizónem z "Remember Me" a ne nad tím vyšisovaným tupírem, to by bylo na světě krásně a kultura by ještě měla o něco větší šanci. (21.09.2011)

Ale notak! Spoilery nabitý komentář. Pattinson neumí hrát, v detailech dělal neuvěřitelné chyby, které se ve výsledku totálně podepsaly na celém filmu. Bože, vždyť jemu jsem nedokázal uvěřit ani otočku a chůzi pozpádku před svojí holkou. Děj je uspávající a hned ze začátku nabídne mega spoiler, který diváka těsně před koncem připraví o největší divadlo. Průměrně inteligentní divák, když hned na začátku přečte, že děj se odehrává v roce 2001 v New Yorku, napadne ho jediné - budou tam teroristé? Když cca. 15 minut před koncem začne režie cpát divákovi uspokojující obrazy, podmanivou hudbu a pocit, že všechno se krásně povedlo, každého napadne - co se teď posere. Když Brosnan začne naléhat, že schůzka se stane v mrakodrapu, nikdo už nemusí čekat na ten ŠOK, že je to Obchodní světové centrum, prostě mu to dojde. Zapojení 11. září bylo jenom pro jednu věc - diváka šokovat a nabídnout něco, co ani ve snu nečekal, pokud ale děj nabízí spousty náznaků, co se ve výsledku stane, je to podobné, jako střílet na pláži Omaha s petardama. Celý film hodnotit nejde, protože ten byl jenom vata, která předcházela konci, vsadím se, že původní myšlenka byl konec filmu a to ostatní se domyslelo až potom a dle toho to také vypadalo. KDE BYLY KURVA EMOCE? Žádné zabroukaní na citlivou strunu, nic, tupý Pattinson s výrazem upíra ze Stmívání a zde naprosto nesympatická Ravin, která nedokázala zahrát ani zamilovanou. Slabé, ale za konečný nápad 55% 25.07. 2010 (25.07.2010)

Celou dobu jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože oproti původnímu očekávání to na mne nepůsobilo jako nějaká vyloženě hloupá romantika, Pattinson byl snesitelný a Emilie je sympaťačka od pohledu, ale pak přišel závěr, který celý film degradoval. To není žádná šokující pointa, žádné překvapivé zakončení, to je absolutně z prstu vycucaná situace, která nemá k předchozímu ději žádnou logickou návaznost. Ano, něco takového se určitě mohlo stát, ale proč to cpát do filmu, který k tomu ani náhodou nevede? Když tak nad tím uvažuju, tak celej ten film je prokanej celou řadou zbytečných tragických událostí, jejichž přítomnost má jediný cíl - divákovy slzy. Většina z nich ale není tak očividná, takže bych je byl schopne prominout, ale co je moc, to je příliš. (07.06.2010)