Boccaccio '70

Lehce erotický film podle známých povídek z Boccaciova Decameronu. Mistrní a nápadití režiséři tehdejší doby se vskutku zvučnými hereckými hvězdami zde předvádějí příběhy, v nichž se odrážejí fantazie jejich současnosti. Billboard s hereččiným portrétem vyvolává tolik zloby, že z něj Anita Ekbergová jednoho dne sestoupí. Vnadný originál ovšem způsobí ještě mnohem větší rozruch. V druhé povídce pak přestoupí dva zaměstnanci, tajně šéfův zákaz uzavírat manželství. Nejznámější a asi i nejlepší je ovšem Viscontiho epizoda (Práce), v níž se tehdy velice populární a sexy Romy Schneiderová jako frustrovaná hraběnka vrhne na prostituci a prvním jejím zákazníkem je její vlastní muž ! Taková malá zajímavost k onomu zvláštnímu názvu k filmu: Tehdejší producenti o tomto filmu už se značným předstihem a jistou škodolibostí předpokládali, že jej přísná italská cenzura povolí teprve v roce 1970 - proto také již zmíněná narážka v názvu. Mimochodem jednalo se o jediný film kde tehdejší divák mohl spatřit na filmovém plátně společně tuto trojici tedy ( Ekberg, Schneider a Loren) vnadných a tehdy už velmi populárních filmových div, občas jen stroze oblečených, ba přímo nahých:-) Jednotlivé povídky nesly názvy: Renzo a Lucciana ( Mario Monicelli), Pokušení dr. Antonia ( Federico Fellini), Práce ( Luchino Visconti) a Loterie ( Vittorio de Sica). (27.11.2006)

Kolega Hennes to výborně shrnul, takže jenom doplním k jednotlivým povídkám: __Renzo a Luciana má potenciál na plnoformátový film, pointa je sice nijaká, ale zahrané je to dobře, atmosféra pracovního omezení mi trochu připomněla šedivý socialismus. Tento první díl filmu viděn bohužel v novém dabingu, tedy bez Josefa Vinkláře.__Pokušení doktora Antonia mě hrozně nebavilo, a to i přes dokonalý výkon Miloše Kopeckého v dabingu.__ Práci jsem trochu prochrupal, Romy Schneider na tisíc a jeden stejný způsob nebaví.__ Loterie byla naopak výborná, skvělý nápad a perfektní dabing, kdy se ještě přemýšlelo nad tím, aby výkon a barva hlasu dabéra odpovídaly herectví na plátně. Kromě Ireny Kačírkové/Sophie Loren se mi ještě víc líbil člověk, co mluvil prodejce losů, zřejmě Josef Beyvl. Mimochodem, fotku se Sophií Loren z tohohle filmu určitě budete znát, obrovský čtyřky průhledně schovaný za květovanou šprndu.__ Suma sumárum, první a čtvrtou část nechat, ostatní pryč. (16.11.2013)

Tak hlavne je dobre, ze tu netocil nic Paolo Pasolini, lebo zas by tam prepasoval svoje uchylarny. Tuto ide o 4 poviedky od 4. roznych reziserov, kazdy si vlozil do svojej poviedky vlastny rezisersky styl. Monicelliho som nikdy nemal rad, Fellini aspon jakz -takz, no a Vittorio de Sica s Vischontim len taky lepsi priemer : 74 % (31.07.2018)

Čtyři naprosté skvosty s typickým rukopisem a atmosférou jednotlivých režisérů. Je tam všechno, co mám na italských filmech šedesátých let tak ráda. Lidový Monicelli mě fascinuje bezprostředností a kromě milého příběhu i takovým vykreslením atmosféry, že bych se hned vydala na plovárnu, do kina nebo na taneček, úplně cítím tu vůni. Fellini postavil Anitě Ekbergové nesmrtelný pomník ve Sladkém životě a přidal k němu ještě tuhle pamětní desku se sklenicí mléka. To byla panečku jiná propagace než Parta Hic!. Romy Schneiderovou zbožňuji a s mamkou jsme slintaly nad jejími oblečky a nonšalancí, když říkala: Tohle?To je Chanel, ale starý, už ho mám tři měsíce! No a loterie s Lorenovou je dokonalá, nemám slov. Děj je popsán v komentářích, můžu jenom doporučit ke shlédnutí. Mám ale obavu, že dopadnete jako já: budete si chtít pustit jednu povídku, ale nakonec je zkouknete všechny a některou ještě i dvakrát (u mě to byli Monicelli a Fellini). (12.01.2010)

"První dějství" rozhodně netrpí přehnanou laskavostí, neboť mladému, tajně sezdanému páru s neskrývanou škodolibostí staví do cesty jednu překážku za druhou ... a zdá se, že při té bohulibé činnosti nezná únavu. Lidskou povahu má v malíčku - a velice správně předpokládá, že nesnáze druhých nezúčastněného diváka vždycky potěší. "Druhé dějství" přidává lehce erotickou vyzývavost a špetku fantazie - přitom se skvěle baví na účet pokrytecky uctívané morálky a s naprostou samozřejmostí totéž očekává od vás. "Třetí dětství" je sice hravé, rozmarné a impulzivní, ale také plné rozčarování a skepse, když vysílá svou krásnou hrdinku na pracovní trh. Neboť ani život hraběnky nemusí být za každých okolností procházkou růžovým sadem. Svým způsobem představuje protipól "Čtvrtého dějství", které ještě věří na lásku ... světu a jeho peněžním tokům navzdory. Všechny čtyři spojuje neodolatelná chuť experimentovat ... a představit pradávný lidský cit z těch nejrůznějších úhlů pohledu. Neboť láska je převelice extravagantní dámou - ovládá nás od nepaměti, má nekonečně mnoho podob - a vždycky byla středem pozornosti. Myslím, že si to zaslouží. (15.08.2014)