Južná pošta

Skvelí herci v menej skvelom snímku. Teda vôbec nie skvelom, skôr divne lyrickom, poetickom, a to všetko na úkor epickosti, nejakého hlbšieho deja. Keby bol film o životopise akéhokoľvek z fenomenálnych hercov tohto snímku, tak by bol určite zaujímavejčí. Hoci v prípade Studenkovej by sa musel premenovať na Veľká pošva. (18.05.2021)

Toporné dialógy (večný problém autora hovoriť v prvom rade obrazom). Zasnené svietenie okato okopírované od Jakubiska. Do filmu sa vôbec nepodarilo preniesť atmosféru ani formálnu organizáciu predlohy. Ballekov román síce nie je prvá liga, ale považujem ho za jednu z najlepších próz v slovenskej literatúre. Jeho adaptácia by si zaslúžila úplne iný prístup. (04.07.2012)

Nejak sa pozabudlo na detailnejšie vykreslenie postavy Magdy Vášáryovej. Je smutné, že jediná žena, ktorá tu nepôsobí ako kurva, zohráva len úlohu kuchynského robota bez osobnosti. Ale poetika detskej duše podarená. Vidno, že autor nezabúda, odkiaľ pochádza, aj keď ide o miesto, ktoré nestálo za veľa. (13.02.2018)

Film je tak blbě vytvořen, že jsem vůbec nepochopil, že se jedná o vzpomínky čtyřicátníka, co jde pěšky přes koleje.  Herecké výkony jsou slušné. Jinak to sklouzává do obecného náhledu dospělých, jak asi myslí dítě.  Tato představa starých dědků je zpravidla na hovno. To se netýká jen amatérů v oblasti režie ze Slovenska.  I čeští režiséři a scénáristé si myslí, že postihnou duchovní potenciál dítěte. Zpravidla vytvoří nekoukatelnou sračku. Zde je to koukatelná sračka, bohužel tak rozvláčná a pro mě dost nesrozumitelná, že by měli tvůrci jít na hajzl a tam si dát facku.  Vydržel jsem rekordních 45 minut a pak jsem vyprahl. Lidský život je příliš krátký na sledování nepovedenosti. (29.11.2022)

Hranice času, do ktorých sa už nedá vrátiť.. zatiaľ čo skutočné hranice sa menia a možno ich prebehnúť... Tento smutný film je zasazený (stejně jako jiný zfilmovaný Ballekův román Pomocník) do těsně poválečné doby na slovensko-maďarských hranicích. Během jízdy vlaku přes hranici se v mysli stárnoucího muže vracejí vzpomínky na dětství, které zdaleka nejsou tak poetické, jak by se na první pohled mohlo v případě toulek na venkově zdát. Malý Janko byl vždycky vítáným hostem svérázného souseda se šlechtickou krví, kamarádem svých rovesníků, ale i svědkem drsných událostí (nejen) během služby financů chytající ilegální pašeráky. Spíše než o jeden souvislý příběh nabízí Južná pošta leporelo mírně útržkovitých vzpomínek na pohraniční vesnici a lidi v ní. Symbolický význam pošty je krásně rozpracovaný v motivech chování holoubků. Jen škoda, že postava mámy v podání Magdy Vášaryové zůstala jaksi nevýrazná. Celkově se film nesl v takové zvláštní smutné a tíživé atmosféře, u níž převládaly po celou dobu spíše nepříjemné pocity. Nesledovalo se to snadno, třeba u scény s pokusem finance o sebevraždu nebo závěrečném incidenu s útočícím pašerákem v poli. Ale zřejmě to bylo i cílem tvůrců pocity podobné těm v duši hlavního hrdiny vyvolat a na druhou stranu i díky tomu si film ještě dlouho budu pamatovat. 70% (# "Filmová reťaz" Challenge Tour 2020) (26.04.2020)