Cabiriiny noci

Pred Juliou Roberts tu bola Giulietta Masina, najcharizmatickejšia a najokúzľujúca prostitútka v histórii kinematografie. Aj napriek tomu, že snímok pôsobí epizodicky, uchováva si jednu hlavnú líniu o hľadaní šťastia a lásky v živote. Poslaním je opäť heslo ,,že život je krásny,, aj keď sa javí skôr horkokyslo, ako sladko. (10.08.2016)

Tento príbeh je zasadený do Ríma a sleduje nočné dobrodružstvá maličkej a ukecanej Cabirie. Tá sa živý ako prostitútka a snaží sa nájsť pravú lásku. Len jej šťastie akosi nepraje. Cabiria stvárnená Felliniho manželkou Giuliettou Masini, je prostoduché, naivné dievča. Jej slepá túžba nájsť si manžela, ktorý ju bude ctiť a zostane pri nej sa stretáva z krutosťou reálneho sveta, kde každý túži len po peniazoch a sláve. Fellini tu znova vytvoril svoj typický kaleidoskop postavičiek , dotvárajúcich prostredie chudobnej štvrti aj rušného mesta. Udalosti, v ktorých figuruje Cabiria sú plné veselých momentov, ale pod nimi sa skrýva smútok a kritika jednak spoločenských, ale aj hodnotových pravidiel. Felliniho schopnosť vytvoriť pamätné postavy je tu znova veľmi výrazná. Či už sa jedná o herca, najlepšiu kamarátku Wandu, Cabiriu, alebo jej posledného nápadníka Oscara. Každý vnáša do svojej postavy špecifické prvky vďaka ktorým môže príbeh aj napriek svojej nepravdepodobnosti stavať a rozprávať nám o skutočných pocitov, morálnych hodnotách a snoch a aj o tom aký nepriaznivý je reálny svet voči snom jednotlivca, nech sú tie sny akokoľvek úprimné. (09.01.2013)

Tak tohle opravdu není Pretty Woman po italsku. Jde naopak o příběh velmi realistický a krutý, současně však prodchnutý optimismem (viz. krásná závěrečná scéna, která se vynoří znenadání ve chvíli, kdy už se všechno zdálo naprosto ztraceno). Giulietta Masina je fantastická a v tomto filmu je dokonce skutečně krásná - a hrozně mi připomíná Bohdalku za mlada (nejen vzhledem, ale i těmi gesty, postavou a vůbec). K tomu připočtěme opět skvělou režii, hudbu a střih - a máme jeden z nejlepších filmů padesátých let. (08.11.2005)

Dlouho jsem koukal asi na nejprůměrnější italský film, co jsem kdy viděl. Nejdřív jsem musel přijít na chut herectví GM, který je docela neobvyklý. To se mi povedlo a nakonec musim říct, že to je nejlepší atribut filmu. Samo o sobě by to ale nestačilo - zásadní pro vjem z filmu i hodnocení je závěr, který posouvá celé dílo o level výš... (03.01.2012)

Fellini se vydal podruhé po stejné silnici, opět obsadil (svou) ženu sta tváří, aby diváky ze všech koutů země dojal těžkým údělem prostého člověka. Není to žádný zázrak (na který marně čeká i Cabiria), ale ten smutně krásný konec byl omračující. Pro mne i po filmařské stránce nepatrně stravitelnější než Silnice. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, mortak, SeanLSD, tomtomtoma, elgreco (03.09.2011)