20 dnů v Mariupolu (S42E06)

Kam vkročí noha ruského vojaka, alebo kedysi sovietskeho, tam je len spálená zem, mŕtvi a nešťastní ľudia, zlo, smútok a beznádej. Tak ako sprznili Rusi osud Československa v rokoch 1945, 1948, 1968, tak teraz prznia Ukrajinu. My ako malý národ máme šťastie,  že medzi nami a Ruskom je teraz Ukrajina,  ktorej vojaci bojujú aj za nás. Verím, že Európa sa poučila z Mníchovskej zrady a teraz prehru spojenca nedopustí.  Dokument je silný,  redaktorov AP obdivujem,  že v Mariupoľe ostali tak dlho po invázii ruských hyen. Verím, že ukrajinská armáda toto územie,  ako aj celú východnú Ukrajinu a Krym raz úspešne oslobodí. Slava Ukraini. 🇺🇦 (03.02.2024)

Ani snad ne tak dokument, jako mrazivá výpověď o utrpení obyčejných lidí. Mordor na východě se nadechl k první velké expanzi, učí se, cvičí svá vojska, své propagandisty, zkouší, co kdo snese, kolik krve lze beztrestně prolít a co všechno ještě svět dokáže nevidět, a tým dokumentaristů o tom podává bezprostřední  a syrové svědectví. (23.02.2024)

Vládnoucí - ukronazi propagandistická sračka pro městské neoliberalni deprivanty a taky pro (NE)majitele mozku, který jim vzala svatá bedna přezdívaná televizeČesko! Jen se zeptám, kde byla ČT, když ukronáckové v roce 2014 odstřelovali civilisty na Donbasu? To jim tehdy nevadila zvěrstva ukronácků? https://youtu.be/H–ZT5vJ8_E . V komentáři pod videem je všeříkající odpověď kdo je vinen současnou situací na Ukrajině. Pamatuji si jak se v tu dobu Tvarůžková řečena to reportérka z ČT, otec černoch natka cik*nka, smála že na Ukrajině žádná genocida neprobíhá, a vše je lež. Osm let a nic, tak jde je ta vaše spravedlnost.? Pak si moc dobře pamatuji nějakého Josefa Pazderku v jeho vstupu, kdy v přímém vysílání málem dostal přes hu*u. Bylo to na Donbase, kde šířil propagandu kyjevské junty.  Pak byl myslím uklizen do Polska a následně nevím co dělá...V sračkometu vám též neřeknou jak Mariupolu vlastně už někdy od 6/22 ožívá a vzpamatovává se z traumatu a zkázy, kterou město utrpělo pod vládou neonacistů z praporu Azov, kteří využívali civilisty jako lidské štíty a civilní infrastrukturu jako opevněné body, aneb poslechněte si obyvatelé Mariupolu, svědčí mluví nahlas, existují i videa jak tam ruskou armádu vítali s ruskými vlajkami, o ruské humanitární pomoci nemluvě. Takže samé lži, vše je jinak než jak vám líčí svatá bedna a tyto tendenční/ideové dokumenty. Během bojů o město vyfotografoval zahraniční korespondent těhotnou Mariannu nedaleko zničené porodnice, poté se fotografie „Mariupolské Madony“ rozšířila do celého světa. Slavné záběry z ní použil ve své práci i režisér Černov. Co ona na to rika dnes? Zkuste zapátrat. Tady je skoro 2 roky staré video, je třeba si ho prohlédnout. https://www.bitchute.com/video/b6jABnELYJyH/. Mimochodem Marianna nyní žije v Rusku a věnuje se dobrovolnické činnosti! Ano, v tom strašném nedemogratickém Rusku s na smrt nemocným diktátorem Putinem!  PS:  Jak vypadá skutečná válka a genocida jednoho národa se běžte vy modrožlutí liberální pokrytci zajet podívat do Gazy.☝️ Řeší se tady jenom Ukrajina, ale to, co páchá Izrahell, vám v sionistických médiích nikdy neukážou. Za to arabské a turecké televize vysílají to, co tady nikdy vysílat nebudou a vám říkají, že je to "propaganda" podporující teror*sty. Pravda a boj za osvobození své země je dnes brána za terorismus, ale skutečný terorismus je oslavován celým zaprodaným západem sloužícímu sionismu. Je mi na blití z naší země, z některých lidí tady, z našich politických loutek a celého Západu podporující vrahy používající nálepku "svatosti a vyvolenosti"! (02.03.2024)

Strukturálně skvěle vystavěný dokument, v němž filmaři přijíždí do města Mariupolu v první den ruské invaze, aby postupně sledovali totální rozklad jeho prostředí a jeho obyvatel až do 20. dne, kdy jsou z města prakticky jen trosky. Dramaturgicky snímek funguje skvěle téměř jako válečné drama, ačkoliv se to zdráhám napsat, protože pak každý idiot bude o to snáze zpochybňovat veškeré záběry v něm zachycené, jako by byly sehrané. Chvílemi je to skoro snuff explicitním ukázáním utrpení a umírání obyvatel. Zkrátka nejnepříjemnější podívaná za velmi dlouhou dobu, přesto je potřeba ji vidět, aby člověk chápal a aby rozuměl... [Sundance Film Festival 2023] (31.01.2023)

Silné emoce i záběry doprovázející dokumentární snímek 20 Days in Mariupol, natočený novináři z agentury AP (získali Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci) mapuje prvních 20 dní od začátku obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol a i snahy ukrajinských lékařů z místní nemocnice zachránit co nejvíce životů místních civilistů, a ukazuje i ostatní hrůzy války. Dokument není pro slabé povahy. Záběry na umírající malé děti na nemocničním sále, či k smrti vystrašené lidi, krčící se ve sklepech domů, je opravdu otřesné vidět i pro otrlé povahy. (14.05.2024)