DonT Stop

CITÁT - Tvá země se jmenuje Československá socialistická republika........... Filmový polodokument o problémech hudebních kapel za totality. Svým obsahem se řadí někam mezi Horkou kaši a Pražákům, těm je hej. První jmenovaný je tak trochu o metalu, druhý je o rocku a tento je o punku. CITÁT - To byl nějakej zkurvenej cholerik z kolbenky........... Tenkrát, stejně jako dnes, je jednoduché založit kapelu. Ale hraní na veřejnosti to už byl průser, když jste se vymykali daným standartům. A navíc se jménem kapely Emile Buisson, ikdyž řada lidí netuší kdo to je, nebo byl. CITÁT - Správnej punkáč žije v garáži nebo ve zkušebně. Ty splňuješ obojí............. PUNK' S NOT DEAD. Dobře víme, že až skončíme tlustý, plešatý a připosraný, budeme říkat, že to nejlepší je už dávno v prdeli. Koncert v kulturním středisku "Budoucnost" byl masakr. CITÁT - Co je to za manažera, když si nechá srát na hlavu? Zajímavý leč ohraný příběh kapel té doby. (07.04.2013)

Plasticky oboustranný film, na kterém je vidět nadšení i míra debutu, s opravdu životnými postavami a kritikou jak minulých, tak současných, uspěchanějších časů. Věčná rebelie až zhůvěřilost versus mládí, láska a odhad těch nejlepších let. Jo, opravdu moc příjemný film, pokud to jde při takhle vyhroceném tématu, který si vybral, napsat. 70%. HURVÍNEK - SYN RECIDIVISTY - SEDM LET. (28.06.2012)

Zajímavá výpověď o době, kterou já jsem zažil, ale rozhodně ne z tohoto pohledu. Nikdy jsem neměl muzikantské ambice a nikdy jsem netíhnul k pankáčskému hnutí. Musí se ale uznat, že to prostředí je skvěle zachyceno, a i když je příběh skoro o ničem, alespoň ne o ničem nečekaném, tak se na to dá dobře koukat. (01.12.2016)

příjemné překvapení, kde jsem s potěchou pozoroval, jak poznávám maximálně dva herce (ať žijou talenti!). Co potěšilo nejvíc byl fakt, že se konečně objevil film z dob režimu minulého, kde se nehraje na "hořkou" komedii, tragikomedii, či cokoli jiného za co jsou filmy snažící se dosáhnout úspěchu a kvalit Pelíšků považují, na půl cesty v tomto ohledu byl starší Občanský průkaz, který s tímto i relativně dosti společného, vlastně i postavy jsou střiženy podle podobné šablony (třebas podobnost obou geekonerdů své doby), je dobře, že vznikli dva tak dobré (a přitom odlišné) počiny. Jen DonT Stop je o něco živější, dravější, než přijde v polovině filmu zlom, který výrazně přibrzdí tempo a nahodí zcela jiný příběh, což je sakra dobře! Nezrovna veselý konec (pokud nepočítám úplně závěrečnou scénu) filmu krásně sedí. (03.02.2013)

"Co to máš na sobě? To se nemůžeš oblíkat slušně? Tomu říkáš muzika? Co to máš za kamarády? Ty jsi snad úplně blbej".. Sice film mapuje rok 1983, ale je tam tolik příznačných situací i pro dnešní dobu (já u každé hádky s rodiči musela přikyvovat "to znám"), české vnímání "odlišného" se navíc nijak moc nezměnilo. Ale k filmu samotnému;nepamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle nadšená z českého filmu.... Aha, už vím. NIKDY! Z vlastní zkušenosti netuším, jak to vypadalo za totáče, ale připadá mi sympatická snaha něco změnit, byť jen tím, že si budu dělat to co chci a pokusím se v nelehké době prosadit. Rebélie, chlast, koncerty, rvačky. Ale přece jen tam bylo něco víc. Myšlenka.. anebo možná jen záminka. Ale bylo to "něco víc". Dnes ten "punk" spočívá v něčem úplně jiném (neházím ale všechny do jednoho pytle). Musím říct, že jsem se nenudila ani minutu, potěšily mě sympatické neznámé tváře, soundtrack (London Calling!) a celkově příběh o úskalích dospělosti. Dovedu si představit, že bych v té době byla úplně stejná. Řeřicho, toč dál a možná se ti podaří obnovit mou víru v českou kinematografii! (EDIT: Jedinou výhradu mám k Pavle, Mikiho přítelkyni. Postava i představitelka příšerná!) (09.02.2013)