Don't Stop
Režie:
Richard ŘeřichaScénář:
Richard ŘeřichaKamera:
Martin ŽiaranHrají:
Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Kristína Svarinská, Richard Fiala, Klára Pollertová-Trojanová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Starší muž si v koloně aut pustí v autorádiu starou kazetu. Nahrávka z ní mu připomene jeho dospívání. On, Miki, chtěl hrát v punk rockové kapele. Problém byl jen najít ty správné spoluhráče a místo, kde by mohli zkoušet. Nic však není tak jednoduché, jak se zdá, píše se rok 1983 a Miki stále chodí na střední školu. Kvůli jeho zanedbávání školy mu hrozí, že propadne u reparátu z chemie a bude ze školy vyhozen. Mikiho otec po něm chce, aby se celé léto věnoval škole. Miki ale právě řeší důležitější problém. S kamarádem Dejvidem, který si jako první v Praze nechal na hlavě udělat číro, dělají konkurz na ostatní členy kapely. Když se jim podaří skupinu založit, Miki zjistí, že škola a otec s matkou pro jeho hraní nemají pochopení. Proto se s otcem pohádá a odejde z domova. Spí v pronajaté garáži, kterou kluci získali od starého pána z Dejvidova domu. Tady také kluci zkoušejí a připravují se na první koncert. Mikiho podporuje i jeho dívka Pavla, která by ale ráda viděla, kdyby si Miki vedle muziky také vyřešil své problémy ve škole. První koncerty z Mikiho pohledu dopadnou dobře a kapela se snaží dál prorazit. Po koncertě ve venkovském kulturním domě, který se zvrhne ve rvačku s místními, se ale Dejvid začne kamarádit s recidivistou Kaličem. Kluci si ve skupině přestávají rozumět a Dejvid propadá stále víc alkoholu a drogám, do kterých ho zatáhl Kalič. Nakonec se Miki, který se pomalu rozešel kvůli klukům a jeho způsobu života s Pavlou, rozhodne od Dejvida odtrhnout. To už také Dejvid nemá moc zájem o hraní a kapelu. Mikimu tak nakonec sebere jeho iluze teprve zjištění, že jeho kamarádi až tak o muziku zase nestojí... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (223)
Jedním slovem fakt mazec. Bylo to ještě lepší než jsem čekala. Takových filmů je vážně málo, obzvlášť těch českých. Hudba se mi hodně líbila, i když tohle není zrovna můj styl. Herci mě taky hodně zaujali. Já to říkám pořád, nejlepší jsou prostě míň známý filmy s herci, které nikdo nezná. Mělo to vážně šťávu od začátku až do konce. Filmy ze života jsou nejlepší. Tady není nad čím váhat - jasných 80%. Určitě doporučuju. ()
Film je natočený pro dnešní publikum, samozřejmě musí mít mainstreamové prvky, na poblité punkáče v podchodu zabírané amatérskou kamerou by těžko někdo koukal. Tři hvězdy za nostalgii (vzpomínky na punkové koncerty z mládí se jen tak nevytratí - a to opravdu dávno před tím, než VZ vydali Známku punku), hudbu a dobový záchyt běžné společnosti (metro, ulice atd.). ()
Rebelování ve stylu RebeLOVE, prý vzor 1983. Spíš ale 2013. Podstata punku je totiž hodně jinde, než kde ji vidí Richard Řeřicha. Punková tady byla leda ta hudba a outfity, jinak zhola nic. DonT Stop není punk, ale totální mainstream. Je vidět, co dnes z punku zbylo... Pane Řeřicho, opravdu jste film o punku završil náznakem toho, že východiskem z punkové generační revolty je chovat se konvenčně? Ufff... Rozhodně bych Vám doporučil, abyste se příště při realizaci filmu o punkovém hnutí v Československu alespoň rámcově seznámil s danou problematikou, minimálně se podíval na příslušný díl dokumentárního cyklu Bigbít. Anebo se podívejte na ...a bude hůř, i když to není primárně punkový film, Petr Nikolaev totiž narozdíl od vás je skutečnosti v 80. letech o světelné roky blíž... Takže suma sumárum, jediné, co v tomhle filmu funguje, je hudba a titulky plus mezititulky, herectví občas kulhá (zvláště Mikiho otec byl velmi slabý) a co úplně selhává, je scénář a ideová složka, kdyby totiž film tak hrubě nezkresloval obraz 80. let minulého století, byl bych jako divák mnohem shovívavější. Slovy Visacího zámku ...ale lidi říkali, že punk je jinde... ()
Co k tomu napsat. Snad jen, že anglický název pro český film se mi nelíbí, na druhou stranu je asi nejvhodnější. Sprostá slova k tomu patří taky, takže ani ta vytknout nemůžu. Snímek se mi opravdu líbil, přiblížil mi dobu punku, ve které jsem vždy chtěla žít, byl vtipný, měl příběh, měl smysl. Na to, že tam byli všichni herci - začátečníci, předvedli opravdu super výkon. Rozhodně to nebyla ztráta času, naopak dobrá inestice 97mi minut. Navíc tam padaly slušné hlášky. ("Když hraje, vypadá, že má epileptickej záchvat.") ()
Vkusný punkový film o pankáčích, natočený pěkně po punkovsku. Ať už to slovo znamená cokoli. Jakožto člověk, který nikdy žádný punk neposluchal (Crystal Castles se nepočítají, to už je art) a zicherku použil jen v nejnutnějším případě, jsem si to celkem užil. Samozřejmě, starý smradlavý pankáč vám vysvětlí, že tohle punk není vole, viz. komenty okolo. Ale na to sere pes. Loni se koukatelné tuzemské tvorby urodilo pomálu a tenhle nenápadný debut je jako pohlazení po duši. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (14)
- Tvůrci se rozhodli hlavní představitele ve věku 17-19 let hledat mezi studenty hereckých škol, kteří mají alespoň základní hudební zkušenost a ovládají nástroje, které ve své filmové kapele používají. (Sufferer)
- Prezývka Viktora (Jakub Zedníček), Vicious, je inšpirovaná menom basgitaristu Sida Viciousa zo skupiny Sex Pistols. (toi-toi)
- Režisér a scenárista Richard Řeřicha začal na filme pracovať už v roku 2005. Do scenára zapojil autobiografické prvky. (toi-toi)
Reklama