Ztraceni v Mnichově

Velmi příjemná záležitost, která zlehka balancuje na hraně absurdní komedie a absudrního drama. Tenhle film si ani tak nedělá srandu z Fratíků ač by se to tak mohlo na první pohled jevit, ale spíše z nás Čechů. Film mi hodně připomínal Polski film a Ztracen v La Mancha :-). Ztraceni v Mnichově jsou dílem těžko uchopitelným, těžko popsatelným, ale velmi promyšleným. Chtěl bych napsat, že tento typ inteligentní ryze české komedie ve vodách českých kin chyběl, jenže ony tam chybí komedie celkově. Sice se filmy takto označené celkem hojně točí, ale s komediemi to nemá nic společného. Stejně jako film fiktivně přestavuje ,,film o filmu'¨stejným způsobem pitvá a překrucuje text Mnichovské dohody. Mimochodem, ruku na srdce, kdo ji četl? Film skvěle napadl to čecháčkovské vymlouvání na znemožnění zvenčí --- se bránit okupaci, díky čemuž jsme nafurt zlomeni, podupáni se ztracenou ctí, hrdostí a schopností se bránit téměř vůči všemu v pozdějších dějinách naší země. Bránit se tehdá a od dobře vybaveného Germána to zle schytat, na co bychom se v budoucnu vymlouvali pak? He. (Jinak já osobně si také myslím, že jsme jako Poláci měli ukázat zuby i tak) Za mne je to za 4 české tanky LT vzor 38 ! * * * * (23.10.2015)

Mrzí mě, že mi tento film tenkrát unikl v kině. V Mladé Boleslavi totiž nevysílal snad ani celý týden a už ho zaměnili za nějakou buď kreslenou ždímačku peněz a nebo americkej superhrdinskej film, kterých je nekonečnej mrak…ale pořádnej českej film, abych v kině pohledal. No a Ztraceni v Mnichově přesně takovým filmem jsou. Zelenka vyzrál nad divákem a vysloveně si s ním hraje od začátku do konce. To, co hodinu sledujete jako film, se v další hodině promění jako film o filmu. Do toho sledujete souvislosti a celé Vám to začne sepínat až ke konci filmu. K tomu všemu je to opravdu hodně vtipné a zábavné. Stejně tak herci jsou parádní – Myšička, Bambušek nebo Plodková. No a podstatná myšlenka Mnichova a odvážná teze, že Mnichovská dohoda nám vlastně pomohla, stačí k tomu, aby i historií podložený divák, byl nadšený. Na pět hvězd to za onu absolutní neobvyklost není. I tak je to ale jeden z nejzajímavějších českých filmů, co jsem viděl. (04.04.2016)

Prvních 30 minut pro mě bylo zcela útrpných, to přiznám narovinu. Nechápal jsem jak někdo může točit tak banální příběh a jít se s ním pochlubit do kina před národ. Po 30 minutách, ovšem dostáváme ospravedlnění úvodní nudy. Najednou se film překlopí do dokumentu o tom jak vznikal původně zamýšlený film a to je panečku zcela jiná káva. Najednou sledujeme v jak absurdních podmínkách se snaží tvůrci tvořit svůj film, jaké překážky před nimi vyvstávají a jak si s nimi snaží poradit. Ač mě tohle bavilo spíše místy, tak musím říct že ty místa byla neskutečně výživná a vlastně směšná. Každopádně hodně zajímavý kousek díky kterému má člověk pocit, že se u nás zase až tak špatné filmy netočí. 75% (13.10.2021)

V první půlhodině Zelenka rozehrává nepříliš zdařilou hořkou komedii o mediální bublině kolem mluvícího papouška, aby pak divákům vytřel zrak tím, že ta nepodařenost byla celou dobu zcela záměrná, a to z dobrého důvodu. Ztraceni v Mnichově jsou skvěle vyváženým (velice vtipným a zároveň místy smutným a bolestně pravdivým) podobenstvím o zákulisí filmové produkce, o českém národu a o tom, že zdání občas klame, samozřejmě s určitou porcí nadsázky. Jistou rukou režírovaným, promyšleným a uvědomělým projektem s přirozenými herci, ambiciózním a inteligentně uchopeným zpracováním tématu Mnichovské dohody a s funkčním příběhem plným překvapivých zvratů, na české poměry navíc vyprávěným dost nezvyklým a přitom atraktivním způsobem. Delší recenze ZDE. (16.10.2015)

„No né, tak pro mě je lepší papoušek než devadesátiletej herec s rakovinou prostaty.“ Film má 2 roviny. V té jedné jde o Mnichov samotný. Drze si myslím, že mám o něm načteno dost na to, abych mohl demytizační pohled Tesařův (a tedy i tvůrců) označit za min. problematický. Nutno však dodat, že film je podle mě třeba brát hlavně s nadhledem (jediný problém, který tak s dílem mám, není v tom, co říká, ale jak to pak uchopí diváctvo). Co se týče druhé roviny, tedy zpracování, zuřivě tleskám, snímek totiž excelentně: mystifikuje, provokuje a dráždí, naráží na kinematografii a celý filmový průmysl, prolíná téma v obou liniích, odkrývá proces natáčení, nutí publikum k ostražitosti (jazyky, pevnost atd.), působí absurdně, ale nikoliv nesmyslně, rozesmává a mrazí zároveň, a v neposlední řadě si pohrává s předsudky i diváckým očekáváním. Bavil jsem se moc, a tak i přes tu výše zmíněnou „kaňku“ hodnotím slabším plným počtem. „Vy neznáte Čechy? Jsou přesvědčení, že jim všichni škodí. Víte, co o nich řekl Heydrich?“ - „Mí Pražané mi rozumějí?“ (13.07.2016)