Zátoka

Tenhle skvělý dokument, který posbíral již kolem 50ti cen na různých festivalech se musí vidět. Slova zde nestačí. Připravte si kapesníčky a koukejte jak se japonci chovají k delfínům a jiným živočichům. Lidé co film natáčeli mají můj velký obdiv jak riskovali doslova své životy pro dobro přírody. Jak jsem snímek viděl tak jsem si říkal, že mi už ani není líto dvou atomových bomb které na Japonsko spadlo za druhé světové války. Američani mohli přidat další. (16.02.2010)

Od počátku přiznanej aktivistickej dokument, kterej však nepůsobí pouze tím, jak moc šokující informace objevuje, ale také tím, jak je to zatraceně dobře natočené. Přebírá to prvky z hraného filmu a televize (např. skrytá kamera, reality show) a přitom to perfektně graduje - čímž se snímek dělí do třech částí. Divácky je to jeden z nejvděčnějších dokumentů poslední doby a přirovnání, že The Cove je agentem Bournem dokumentů opravdu sedí - adrenalin to vypumpuje spolehlivě. (25.02.2010)

Mám k těmhle ‚mějme rádi zvířata‘ dokumentům lehkou averzi, ale The Cove funguje přesně tak, jak fungovat má. Nejde zde o dva rozdílné pohledy, které by správně nezaujatý dokument měl mít. Jde tu čistě a jen o pokání člověka, který si uvědomil, co odstartoval a teď se snaží nastalou situaci řešit aktivním bojem, čímž je mi Ric O’Barry notně sympatický. V momentě, kdy divákovi dojde, že nejde ‚ani‘ o ty peníze, musí se mu zákonitě udělat šoufl. Škoda, že aby si volání tvůrců někdo všiml, museli by svůj počin halasně avizovat rok předem a pak je naservírovat ve 3D. PS: Stejně nehezky skoná ročně x živočišných druhů (toho lidského nevyjímaje) a nikdo se jej nezastane. Ale nad zvířátky se pláče lépe… (05.04.2010)

Tisící komentář jsem si záměrně schoval na tenhle class numero uno dokument, značně znepokojující záležitost, který má daleko vyšší potenciál ve vás vyevokovat pocit soucitu,či u velké části lidí zlobu, než kdejaký expoitation film. Obsahově nebudu spoilerovat, téma je opravdu tíživé, opodstatněně, no pozastavil bych se nad formou, záměrem, nasazením a efektem, které jsou opravdu Oscara hodné. Díky nulové inscenaci a obsahové nezpochybnitelnosti mluvíme typově o dokumentaristické špičce. Found footage scény, kór ty noční, jsou doslova adrenalinovým zážitkem, čímž vždy, zaplaťpámbu, na chvíli nechávají divákovi vydechnout a zapomenout na to, o čem se bavíme a co pravděpodobně přijde. Dlouho jsem tento film odkládal, ale obavy z drastické podívané byly díky jisté dávce kulantnosti v rámci možností neopodstatněné. Regnul jsem se i na stránce http://www.takepart.com, kde jsem našel celou sekci s filmy, které časem sjedu. Doporučuju! (19.04.2014)

Hodnotím výhradně dokument jako takový, nikoli skutečnost, které se věnuje. Je to dokument, který ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Nadchnul mě k obdivu k inteligentní kráse delfínů a rozesmutnil svým přispěním dalšího střípku k mému obrazu dnešního světa, ve kterém žijeme. "The Cove" osobně interpretuji jako projev kulturní bariéry mezi americkou a japonskou kulturou. O delfíny zde jde až v druhém plánu. Udělení Oscara, bytostně amerického symbolu euroamerické kultury, budiž názorným dokladem toho, jak v dnešním globalizovaném světě paradoxně chybí porozumění pro jinakost. Chceme-li totiž kritizovat třísku v oku bratra svého, je nejprve fér vyndat břevno z vlastního oka. Žel, "The Cove" má k tomu daleko. Žijeme v kultuře, ve které je denní samozřejmostí ostrý protiklad mezi hýčkanými domácími mazlíčky a zvířecím infernem velkochovů hospodářských zvířat. Je-li poselstvím tohoto dokumentu apel na jediný správný přístup k němým tvářím v podobě "let it be", pak by bylo logickým a nutným komplementárním přístupem i vzdání se všech domestikovaných zvířat a jejich propuštění do volné přírody (kde by však většina domestikantů brzy zahynula, natolik jsou již vázání na lidskou civilizaci). "The Cove" je dokument s několika silnými momenty, který mě však po většinu své stopáže nudil až iritoval. Do TOP 300 na ČSFD nepatří, protože od tohoto žebříčku - bohužel asi zcela naivně - očekávám nekompromisní seznam 300 nejlepších filmů světové kinematografie, jaké byly kdy natočeny. Obávám se, že na tento citově vyděračský a bytostně americký dokument však bude již brzy zapomenuto, až se podaří zastavit masakry delfínů, kterým to upřímně přeju. Fascinující zvířata, a dokument, který nemá v TOP 300 co dělat, toť můj názor. (11.06.2011)