Hrbáč

Originál s Maraisem neznám nebo si ho už nepamatuji, z tohoto hlediska jsem tento remake nemusel porovnávat se zajisté lepším originálem. Daniela Auteuila mám jako herce v oblibě a Marie Gillainovou jsem už v něčem asi viděl, před pětadvaceti lety to bylo půvobné děvče. Šermování bylo naštěstí méně než v některých nudných filmech na tomto "umění" založených, takže zbývá jen napínavý a dobře převyprávěný děj. (28.12.2023)

Nech je predloha geniálna ako len chce, pokiaľ má dielo takto lacný tv look v ktorom sa herci motkajú v kostýmoch lacnejších ako s porna a šermiarske boje sú prestrihané tak, aby sme si náhodou nevšimli, že protagonistom to ale vôbec nejde, tak nemám dôvod ani chuť sledovať ani kladne hodnotiť takýto doslovný brak. Ako backround to neruší ale svoj vlastný čas na filmy by som neobetoval. (03.01.2019)

Staršie spracovanie s Maraisom si už presne nepamätám, ale toto novšie mi prišlo dobrodružnejšie a akčnejšie. Tu výhody viacmenej ale končia. Napriek dlhej stopáži je dej veľakrát skratkovitý, s nedotiahnutými scénami a niekoľkými nelogizmami. Hlavný hrdina nestarne, 16-ročná dcéra nemá problém s incestom, keď sa zaľúbi do svojho domnelého otca, predvádza násilný cvik s mečom, aj keď nikdy nešermovala. Spočiatku je prítomný humor, ktorý mi do takého filmu nepasuje, neskôr je ho už menej. A vzťahy medzi postavami mi prišli málo vierohodné. Napriek tomu si divák asi najviac zapamätá dobrodružný dej a telenovelovské vyvrcholenie. (02.12.2020)

To byly kdysi časy, co ...? Krušné. Co by člověk neudělal pro čest. Taky šermovat, mrštně jako lasice kolčava skákat ze strany na stranu uprostřed drtivé přesily a přitomto svírat v náručí dítě ovšem není jen tak. Jen díky Fortuně se Lagardere s Aurorou, coby nemluvnětem, dostali do bezpečí kočovné společnosti. Tím spíš nechápu, jak by bylo možné vzplát láskou jinou než mateřskou ke chlapci, kterému bych jako miminu utírala zadek. To mi připadá krapet zvrácené. Nu, jiná doba, jiné zvyky. Pokud pominu tento detail, tak se mi jinak zdálo být vše hezky vyvážené. Viděli jsme zradu, lásku, strach, akčnost, souboje, chytrost a oddanost. (05.10.2014)

Zábavný dobrodružný snímek s historickými kulisami. Daniel Auteuil zde působí mnohem sympatičtěji než jeho Jindřich Navarrský z Královny Margot a na ostatní Francouze se zde také dobře dívá, dokonce i na zde kritizovaného Luchiniho, který se mi ve své záporné roli velmi líbil. Příběh ani extrémně komplikovaný, ani originální, na nic z toho si ale nehraje a tím dovede diváka uchvátit. Oceňuji také to, že se tvůrci nesnažili hrát na děj jako prim, ale dávali rozvoj i vzájemným vztahům mezi postavami, ať už jde o Lagardera a de Nevers, nebo vztah opět Lagardera se svojí adoptivní dcerou, která byla v podání Marie Gillain neskutečně sladká, ale v konečném důsledku jde o jednu z mála mých výtek, protože mi jejich závěrečný polibek prostě neseděl. Ale tím, že neznám ani knihu ani původní film, nemohu říct, kde se chybička poprvé objevila, či zda chybou vůbec je. Tak či onak to ale mé dobré pocity z Le Bossu nijak nezmění. (24.12.2020)