Ivan Hrozný

Pokud se z nějakého důvodu zajímáte o ruskou historii a chcete se něco dozvědět o životě prvního ruského cara, tak tento snímek vřele nedoporučuji. Autoři se zde totiž orientují na velmi krátké časové období vlády. Navíc se zcela (a pouze) zaměřili na tolik známé krutosti tyranského vladaře. Ivan IV jako reformátor zůstal zapomenut, stejně jako vítězství nad Tatary a územní expanze na Sibiř. Ani Pyotr Mamonov v titulní roli mě moc nepřesvědčil. Naopak Oleg Jankovskij v roli metropolity, nositele duchovních hodnot, byl vynikající. Film je pro mě zajímavý hlavně díky němu, jeho vztahu k carovi a mučednictví. On totiž nabízí humánní alternativu v atmosféře plné kruté despocie, paranoie a nelidské brutality. Díky této konfrontaci a dobovým reáliím má film atmosféru. Některé scény na mě zapůsobily opravdu silně. Třeba ta s „božím“ soudem, kdy car předhodí šlechtice medvědovi, načež se malá holčička rozeběhne s obrázkem Panny Marie do arény za křiku „Míšo, Míšo, nedělej to!“ Zvrácená krutost nechává vzpomenout některé nechvalně proslulé římské císaře. Moskva jako 3. Řím a car jako nástupce starověkých císařů. Autoři ale tímto svým pojetím vyobrazili Ivana IV spíš jako Nerona nebo Caligulu než jako Augusta nebo Trajána. Pravda bude asi někde mezi. 61% (08.08.2011)

Mistrovské dílo ruské kinematografie. Pjotr Mamonov a Oleg Jankovskij předvedli výborné a propracované herecké výkony, film by si zasloužil nejvyšší mezinárodní ocenění. Tohle Rusové potažmo Sověti vždycky uměli. Příběh je navíc historickou paralelou, neboť v Ivanu Hrozném se objevují stejné rysy charakteru jako u J. V. Stalina. Stihomam Ivanův je stejný jako Stalinův a má tytéž důsledky - vraždění masy nevinných občanů, obviněných ze zdánlivého spiknutí proti režimu aq dokonce - ze spojení s nepřítelem... Vše podtrhují naturalistické scény popravy odbojných bojarů medvědem, při nichž prožívá Ivan Hrozný opravdovou rozkoš. (30.07.2014)

Pokud má film na ČSFD pod 60 %, obvykle to nevěstí nic dobrého, zvlášť když se spousta komentářů netají svými rozpaky, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Lunginův snímek považuju v rámci svého žánru za výrazně nadprůměrný a drtivě poráží spoustu slavnějších a ceněnějších žánrových snímků, které si na označení historický jenom hrají. Potíž je částečně v tom, že Lungin není ke svým divákům moc vstřícný, nevysvětluje a hází je rovnou do vody. A taky ukazuje něco, co nám není moc po chuti. Ona ta Rus za panování Ivana byla hodně odlišná od toho, co prožívala západní, ale i střední Evropa. Zatímco tam tehdy vrcholila renesance, zjemňovaly se mravy, tak v carském Rusku se teprve upevňovala panovníkova moc a začínalo se budovat impérium. Budovat prostřednictvím brutálních masakrů, všeobecného násilí, donucování, strachu a manipulace. Jen poznámka ke komentáři GilEstel, Ivan IV. byl pochopitelně car zakladatel a reformátor, ale to se s krvavou stránkou jeho osobnosti nijak nevylučovalo. Výboje a upevňování moci byly prováděné způsobem, který si nijak nezadal s genocidou. Vyvražďování celých rodin, osad a etnik bylo spíš samozřejmostí než výjimkou. Longin vypráví příběh konfliktu panovníkovy moci s intelektuální opozicí vrcholného představitele církve. Příběh, který v light verzi známe i z divadelní a filmové verze Becketa. Znázornění středověkých reálií Ruska a dobového náboženského zanícení stejně jako herecké výkony považuju za velmi dobré. Horší je to se střihem, který je nepřehledný, zejména v davových a válečných scénách. Pokud jde o výpravu, ta je pochopitelně limitovaná ruskými možnostmi, které nedosahují těch, jakými disponují velká americká studia, ale pořád je na co se koukat. Celkový dojem: 80 %. (24.08.2014)

Napokon prekvapivo slušné. Po technickej stránke bola sklamaním bitka o most pri Polocku, inak však kostýmy, hudba, výprava boli svojské, niečím medzi slušnou československou televíznou inscenáciou a nenabubralým hollywoodskym veľkofilmom. Uznávam, že to neznie príliš lichotivo, ale inak to popísať momentálne neviem... V každom prípade: takmer počiatočná scéna vystupovania cára z modlitebnej miestnosti cez palác na "verejnosť", pri ktorej sa za zdatnej asistencie hudby mení odením a správaním z kajúcnika na vládcu, stála za to, hoci sa po nej nedokážem zbaviť pocitu, že snaha o "formu" tu zohrala možno až prehnanú rolu (formu ja ale niekedy rád!). Miestami človek síce pochybuje o tom, či sa príliš netlačí na pílu (niektoré scény mučenia či tej či onej hystérie), súhrnný dojem mám ale pozitívny. Celkový obraz Ivana IV. je tu pravdaže nepochybne schematický (vládca veľmi sebaistý a neistý, zbožný a nekresťanský zároveň), ale hľadať historické poučenie vo filmoch by bolo problematické (ak to je vôbec relevantné v "odborných" textoch, obzvlášť v prípade takýchto niečím výrazných a tzv. kontroverzných postáv) a nejakých schém sa z nás ostatne nevyvaruje napokon nikto. - Predsa len jedna poznámka: cár mal v dobe, o ktorej sa odohráva film, na krku iba necelú štyridsiatku, ale herec je navidomoči podstatne starší. Napriek tomu je, myslím, vybraný dobre (bez toho, aby som zdieľal Verbalovo odôvodnenie hodnotenia castingu ako výborného). - Sujetovo ide do značnej miery o akúsi becketiádu v ruskom prostredí (konflikt "zlého" vládcu a "dobrého" cirkevného predstaviteľa) a z pozícií počínajúceho 21. storočia traktovanú fresku autokratického niečím "inšpirovaného" násilia. Hlbšie psychologické analýzy som tu síce bohužiaľ nenašiel (možno to ale bolo napokon rozumné), no obe základné témy boli podané bez prehnanej naliehavosti a väčšinou tiež komerčného balastu. A tiež bez "akcií" a akosi rozjímavo, čo v konečnom dôsledku asi napomáha tunajšiemu nie príliš nadšenému celkovému hodnoteniu filmu. Všeobecne to odporúčať asi nemožno, ortodoxným milovníkom historických filmov, ku ktorým sa radím, však áno. (03.03.2013)

Kterak královsky klouby zlámat dobrému námětu a zprznit zajímavou látku odpuzujícími postavami, nemajícími v dobrém filmu co dělat, aneb Tsar Ivan Hrozný, aneb spousta plkavých dialogů, které by působili pitomě i u artového Estonského dramatu o neblahém osudu židovských laboratorních myšek - lesbiček. Jak velká škoda, natočené je to totiž poměrně dobře, za poměrně dobré peníze (byť na davové scény s více jak padesáti komparzisty to nestačí) a s trochou snahy by mohl být výsledek výborný, jenže děj je prostě neskutečná pytlovina s debilníma postavama, které ve vážně míněném historickém filmu nemají co dělat a celé to působí zbytečně lacině a lobotomizovaně, což nespasí dobré kostýmy ani ucházející kamera. Zahodit do Dněpru a zapomenout. (30.07.2014)