Zakázané ovoce

Finských filmů jsem mnoho neviděl a na tenhle jsem narazil úplně náhodou. Téma dopadu náboženství na život obyčejných lidí (mladistvých zvláště) je pro dramatický snímek velmi vděčné. Snímek utíká svižný tempem. Taky je fajn zase vidět po čase Helsinky, byť jen na obrazovce. Obě hlavní představitelky si zaslouží pochvalu za svůj výkon, tvůrci za výborný výběr hudby. Španělská písnička mě doslova vzala za srdce. Jen ta finština je jako jazyk z jiné planety. (13.12.2013)

Zaujímavé prostredie konzervatívneho luteránskeho laestadianizmu, o ktorom sa veru moc nehovorí. Takže námet je vynikajúci, len škoda, že zo samotnej komunity a toho čo sa tam každodenne odohráva bolo zobrazené tak veľmi máličko - vlastne len pár minút na začiatku a pár minút na konci. Čo sa týka dvojice dievčat, ktoré sa vybrali objavovať "mesto hriechu", tak mi pripadali naozaj dezorientované a to ich správanie bolo občas maximálne schizofrenické. No ale týmto spôsobom bol pekne vyjadrený ten kontrast túžby a viery, medzi ktorým obe nešikovne balansovali z extrému do extrému. No keď už sa námet tejto náboženskej komunity dostal do príbehu, žiadalo si to podľa mňa aj niečo obšírnejšie a hlbšie. (10.12.2013)

Na můj vkus příliš černo-bílé, dost předvídatelné a nijak zajímavé. Trochu mi to připomnělo jiný film - z komunity amerických Amišů (až ho tady na csfd najdu, hodím link), který byl přece jen napínavější a dějovější. Ta plitká zápletka, jak blondýnka po zkaženosti toužící černovlásku do světa dovedla, je zkrátka povrchní. Ano, dojde na osudové setkání (A seník?), lásku, prachy v podrpdě a trochu sexu, ale... čekala bych trochu víc skandálnosti (a tím nemyslím ani tak obrazové pojetí, ale nějakou silnější myšlenku, uvěřitelnější tezi). Takhle je film podle mě vhodný leda tak po nedělní mši pro holky, co zatoužily po pekelných mukách skrze svoji frndu. Amen. (29.07.2014)

V důvěrnostech, vzezření postav a výběru tématu vesměs nepřesvědčivé drama, bojácně se zdržující jakéhokoliv zhodnocení či rýpavého pohledu (a rozhodně nikoliv ve prospěch dokumentárního nadhledu, kdy je konečný verdikt ponechán na divákovi) a zuby nehty se držící v rámci motivu pochyb ve víře klasického schématu "první chce poznat svět a ten jí ublíží, druhá ani moc nechce, pozná však tu hezkou stránku, ale zase se poslušně spolu se zdeptanou kamarádkou vrátí mezi pastýřovy ovečky". Nebýt poměrně sympatických představitelek titulních rolí a zasmušilé hudby, celé to posouvající alespoň k průměru, neměl by film zhola nic. 5/10 (44. MFF KV - 11.7.08) (17.07.2009)

Dlouho jsem uvažoval, kam zařadit tento film. Obsahuje jisté poselství - ukazuje dva typy lidí podle toho, jak se staví k víře První poslušná ovečka držící se toho co jí je vštěpováno dokud neochutná svět... Druhá hledající, ochutná svět a pochopí... Nicméně film nemohu dál doporučit, protože místy zabíhá do detailů až příliš. A protože je psáno: Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. (Matouš 18:6) jsem nucen zařadit film do "rádobykřesťanských". O několik scén méně a film mohl být čistý a krásný. Tak mě napadá - jaký byl vlastně autorův záměr...? (31.05.2012)