Drtič kostí

Můj třetí snímek na letošním Febiofestu. Říká se, do třetice všeho dobrého a zlého. V mém případě rozhodně DOBRÉHO. Přiznávám, od Wolfganga Murnbergera jsem doposud neviděl nic a snímek si vybral především pro jeho libozvučný český název - Drtič kostí. No řekněte sami, může člověk odolat :o) Já tedy rozhodně ne. Mimochodem, každý zanedlouho pozná, proč tento název..... Nebudu se rozepisovat o příběhu samotném, to ani nemá cenu a tak tentokráte spíše dám doporučení, kterou cílovou skupinu by mohl tento snímek zasáhnout. Der Knochenmann je film pro milovníky kvalitního ČERNOČERNÉHO HUMORU a starého poctivého řemesla- ŘEZNIČINY :o) Do dvou třetin snímku se jedná o " lehce odlehčené dílko " protknuté skrz na skrz černým humorem, aby následně s blížícím se koncem tvůrci notně přitlačili na pilu ( tedy pardon, spíše na sekáček na maso a jiné " kuchyňské náčiní " :o) Oproti místnímu panu hostinskému je řezník z Hostelu " pan záčátečník ". p.s. jak je to vlastně se samotným panem Horvathem, useknutým prstem pana Horvatha ( nebo, že by to nebyl jeho prst ) a komu proboha patří druhý useknutý prst. To vše a ještě mnohem více se dozvíte v této černé rakouské komedii. Označení krimi/ thriller tu totiž není tak úplně na místě. Výsledný resultát: 80% (31.03.2010)

Ne vždy, když se někdo snaží balancovat na hranici trapnosti, to vyjde. A Knochenmann bohužel až nepříjemně často z této laťky pomyslné absurdity a bizarnosti padá. Hlavní zápletka filmu je okamžitě jasná z „poživačných“:) záběrů na drtičku ve sklepě, což je nepochybně záměr a svým způsobem i pracovaní s očekáváním diváka. Potom se už můžeme pouze soustředit na to, jak a za jakých okolností se aktéři do sklepa dostanou. A tady by právě měla propuknout hravost a originalita tvůrců. Bohužel třeba například Jensenovu humoru je to, co tady Murnberger předvádí, na míle vzdálené. Drtič kostí obsahuje vše, co by podle „správného protokolu“ tento typ filmu měl obsahovat: psychopatického vraha, ruskojazyčnou mafii, děvku, transsexuála, kanibalismus a spoustu kreténů s dementním chováním navíc. Tudíž vše, co by tak mohlo být nějakým obecným prototypem kontroverznosti. Murnberger divákovi podsouvá, že sleduje něco kontroverzního, u čeho by měl být napůl pobaven a napůl znechucen, případně nechutně pobaven, a zároveň docela alibisticky končí záběry právě v tom okamžiku, kdy nabude vědomí, že už by to na běžného diváka mohlo být moc, a tudíž hrozilo nebezpečí, že jeho film odmítne. Ve výsledku je to tak taková salónní spíše podprůměrně zábavná kontroverze, jejíž subjektivní užitek roste s mírou alkoholu v krvi. P.S. Life is Life po ose Laibach-heimatfilm-übermensch-nechutnej saladon na diskotéce-rakouský sklepy budu mít už navždy spojenej s naším jihozápadním sousedem. (28.01.2011)

V podstatě úplně to samé jako Ukrutně šťastni, jen mnohem normálnější a předvídatelnější. Některé motivy zvládají rozdmýchat bránici i překvapivý údiv na hranici maxima, nicméně stále je tu spousta těch, které jen vyplňují čas mezi něčím zajímavějším a chytřejším. Konec už je hodně slepovaný a přespříliš toužící ještě malou chvíli něčím šokovat. Nosné téma mimochodem o stupeň lépe rozvedli i dánští Řezníci. 70% (31.03.2010)

Po dlouhe dobe jsem shlidl rakousky pocin a byl jsem velice mile prekvapen. Misty nez thriller spise cerna komedie. Role hospodskeho pantaty zvladnuta na vybornou... Polomrtvy letajici rus na voziku visici za achylovky na reznickem haku s dirou uprostred cela po pistoli na vepre... no... kdo neuvidi neuveri :-) (27.11.2009)

Byl jsem v pokušení narvat tomu pět hvězd za ten decentní, ale skutečně vtipný černý humor a překvapivě úsměvné zakončení. Nemůžu se ale pořád vyrovnat s hrdinovými motivacemi, protože ta bloncka byla fakt hnusná (prej mladá vnadná servírka... chtěl bych vidět holku toho distributora, co měl tu drzost tohle napsat). A kam se vlastně schoval pan Horvath? ;) (05.03.2011)