Poručík

Vemte si všechny policajtský neduhy, jaký jste kdy viděli a napěchujte je do osoby jedinýho policajta. Vyjde vám bezskrupulózní troska, která svojí pozice veřejnýho činitele využívá a zneužívá plnými doušky. Jenže na každou svini se vaří voda. Drsný film, ačkoliv ne tak šokující, jak jsem tady vyčetl, který mě dostal jednak strhujícím výkonem Harveyho Keitela, kterému jsem věřil každý pohyb a jednak koncem a gestem Harveyho seržanta. 80% (10.12.2009)

Profil jednoho z nejzkaženějších poldů v dějinách kinematografie. Skvělý Harvey Keitel. Dojem mírně kazí zkratkovitost vyprávění. Dojem hodně zlepšuje dynamika snímku a jeho finální gradace. Do mnohých otázek mě úváděla motivace hlavní postavy. Zatím 4*, po dalším shlédnutí budeme upravovat, a něco mi říká že o hvězdu nahoru... (31.10.2009)

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)

Vyplň si život niečím, veď o tom to tu je. Aspoň teda tak je to vtĺkané výchovou a tak. Brániť spravodlivosť, dobro. Tak fajn, prečo nie. Policajti sú takí. Chytajú bubákov. No kdesi zrejme nastal skrat. A poznanie, že stačí všetkým len preplachtiť. A zaradiť sa. Takže: deti už sú, manželka je, dom, auto práca tiež. Aj viera. No ale, čo, čím sa zabaviť aby to nebolo všetko, tak...fádne. Aby tie revúce trúbky nalinkovanej ničoty tak neboleli. No, čosi by bolo. Rozkoše. Drogy. Únik z nudy. Do extrému. Do ďalšej rutiny. Do neznesiteľnosti. Uzabávať sa. Ani to už nie je ale časom žiadna zábava. A keď sa i ten najextrémnejší pôžitok sa stane nudným rituálom, čo ostane? Čo, keď aj výhra v stávke by nebola ničím iným len predĺžením fetovania v síce kvalitatívne vyššom leveli, ale mechanizmus úniku by ostal. Zase ten istý. Tak čo ešte nebolo? Kvílenie. K Bohu. Toho sa zrejme bál i keď mu nadával. Spoznal, že odpustiť sa dá aj spadnutie do absolútneho popretia a tak sa o čosi podobné pokúsil, hoci dobre vedel, že jeho vlastné šance sú v zmysle fyzického prežitia vlastne nešancami. (10.08.2009)

Kvůli Kietelovi se na tento film hodí mrknout, ale osobně nechápu záměr těchto dramat. Prostě vezmete zkažený charakter, jenž poctivě divákovi představíte hned na začátku. Fajn. Do tohoto momentu, který odpovídá cirka půlce filmu, je to velice fajn, nedivím se zdejším pětkám. Jenže pak se postava začne potácet semo tamo, míříc tam, kam je to divákovi už v tuto chvíli jasné. Kietelova one man show za ochutnání opravdu stojí, navíc se film s ničím moc nesere, ale co si budem povídat, takovýto "drama" příběh přece musí nechat každého klidným. 69% (31.05.2014)