Modré uniformy

9/10 Malo znamy, ale o to lepsi kus, kde se masakruje na vse strany, takze vina nelze lehce prokazat a blondata "indianka" sekyruje chlapy, jakoby se pro to narodila. Rozhdonde se divim, ze nektery z uzivatelu sem nepridal otravny link jeden ze 100 nejlepsich westernu vsech dob. U tohoto by to aspon byla pravda... (21.05.2011)

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. (27.09.2018)

Tento western pravděpodobně nebude součástí nedělních podvečerních Filmových návratů. Podobně jako Malý velký muž dlouho "klame tělem" (u Penna satira, zde romantické sbližování), ovšem v rámci žánru se vyjadřuje k politické situaci přelomu 60. a 70.let (válka ve Vietnamu), přičemž jeho vyvrcholení ( inspirované masakrem Čejenů u Sand Creeku v roce 1864) je nemilosrdnou obžalobou války a s ní spojené genocidy. (06.02.2009)

Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. (22.11.2008)

Zajímavé a to hlavně díky Candice Bergen, zásadní westernové rajdě 70.let, která tomuhle westernu dodává šmrnc. Vůbec tenhle silný ženský element ve westernech by se dal ždímat určitě ještě dnes (viz např. návrat do Could Mountain), v době kdy je chlapský western považovaný za mrtvý. A ta slavná závěrečná scéna je moc povedená, ale film na ní rozhodně nestojí. (20.06.2009)