Reklama

Reklama

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Tento western pravděpodobně nebude součástí nedělních podvečerních Filmových návratů. Podobně jako Malý velký muž dlouho "klame tělem" (u Penna satira, zde romantické sbližování), ovšem v rámci žánru se vyjadřuje k politické situaci přelomu 60. a 70.let (válka ve Vietnamu), přičemž jeho vyvrcholení ( inspirované masakrem Čejenů u Sand Creeku v roce 1864) je nemilosrdnou obžalobou války a s ní spojené genocidy. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Opäť tu máme jeden westernový problém a to že film stráca od polovice výdrž a začína nudiť. Je to neskorší western - odohrávajúci sa už počas bojov Únie a Konfederácie. Páči sa mi na snímke, že sú tu Yenkeeovia označovaní za fašistických vrahov, čím aj v skutočnosti boli, ale históriu píšu víťazi. Yenkeeovia (britskí anglosasi) majú najväčšiu zásluhu na "vyhladení" pôvodných obyvateľov Severnej Ameriky - indiánov. Hlavné postavy sú nesympatické až hrôza. Chcelo by to nejakú filmovú hviezdu, ktorá by to vyzdvihla. Na konci máme parády masaker vykonaný na indiánoch, lietajú hlavy a končatiny, znásilňuje sa vo veľkom, proste Hitler by bol hrdý. "Najlepšie" na tom je, že je to podľa skutočných udalostí, pretože táto bitka je známa aj v učebniciach. Kto by to bol povedal že Yenkeeovia budú o 150 rokov veľmocou a budú vraždiť v jednej krajine za druhou. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu asi film s hodně brutálními scénami, leč realita byla ještě brutálnější, takže zde se nejedná o samoúčel. Rozhodně netypický western, který asi dost bořil zaběhlá klišé. Zajímavý děj, skvělá hlavní hrdinka, výtečný Donald Pleasance. Jedinou chybičkou je hlavní hrdina, tedy jeho herecký výkon, který film sráží. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 12. srpna 1970 v New Yorku. (ČSFD)
  • Film zobrazuje událost známou jako „masakr u Sand Creeku“, ke kterému došlo 29. listopadu 1864. 675členná síla Třetí koloradské kavalérie pod velením plukovníka amerických dobrovolníků Johna Chivingtona zničila vesnici Šajenů a Arapahů u říčky Sand Creek. (Marek06)
  • Ve filmu se mluví o bitvě na Little Bighornu, ale ve skutečnosti se odehrála až 12 let po masakru na Sand Creeku. (VanillaIce)

Reklama

Reklama