Reklama

Reklama

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Zdařilý western z období indiánských válek, pro něž já osobně nenacházím omluvu.. Příběh dvou mladých lidí, kdy ona už je životem notně pobouchaná a on je ještě plný ideálů, mě vyloženě bavil.. Candice Bergenová tu divošku zahrála úchvatným a strhujícím způsobem a Peter Strauss to též dal moc pěkně, místy byl k zulíbání, občas na kopanec.. Závěr se mnou poměrně dost zalomcoval, naprosté šílenství a bezbřehá krutost.. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu asi film s hodně brutálními scénami, leč realita byla ještě brutálnější, takže zde se nejedná o samoúčel. Rozhodně netypický western, který asi dost bořil zaběhlá klišé. Zajímavý děj, skvělá hlavní hrdinka, výtečný Donald Pleasance. Jedinou chybičkou je hlavní hrdina, tedy jeho herecký výkon, který film sráží. ()

Reklama

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Zajímavé a to hlavně díky Candice Bergen, zásadní westernové rajdě 70.let, která tomuhle westernu dodává šmrnc. Vůbec tenhle silný ženský element ve westernech by se dal ždímat určitě ještě dnes (viz např. návrat do Could Mountain), v době kdy je chlapský western považovaný za mrtvý. A ta slavná závěrečná scéna je moc povedená, ale film na ní rozhodně nestojí. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (4)

  • Film zobrazuje událost známou jako „masakr u Sand Creeku“, ke kterému došlo 29. listopadu 1864. 675členná síla Třetí koloradské kavalérie pod velením plukovníka amerických dobrovolníků Johna Chivingtona zničila vesnici Šajenů a Arapahů u říčky Sand Creek. (Marek06)
  • Ve filmu se mluví o bitvě na Little Bighornu, ale ve skutečnosti se odehrála až 12 let po masakru na Sand Creeku. (VanillaIce)
  • James Hampton v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama