Sociální síť

Za vším hledej ženu. Narozdíl od toho "druhého" Facebooku je tohle nadčasové ve všech směrech, mimo jiné i díky tomu, že v tom o ksichtknížku jako takovou vůbec nejde (to by bylo ostatně poněkud předčasné). Ta tu zastává pouze roli berličky ne nepodobné roli wrestlingu ve Wrestlerovi. Mám neodolatelnou chuť zakliknout "To se mi líbí". (28.10.2010)

Je to snadné. Když harvardskému nerdovi nejde sport, začne si honit místo něčeho jiného jedničky a nuly, aby připoutal mládež po celém světě k počítači a udělal z některých podobné sociopaty, jako je on. A máme tu pohnutou true story vizionáře nové generace. Nebo snad říci degenerace..? Lehce přikrášlené drama o zparchantěném zplození, prvních dětských nemocech, rodičovských půtkách a právních přích ohledně určení otcovství v případě jednoho dolary čím dál tím víc vyměšujícího Sociálního Netvora. Monstra, které se přes původní úmysl snadněji si vrznout změnilo v žrouta času, jenž izoluje lidi od nevirtuálního života, ba co navíc, žere už i malé děti.. V Columbia Pictures chytře vycítili velký zisk za poměrně nízkou investici a vsadili na jistou kartu. Eso Fincher se v "Praxi velkého třesku" drží narativního stylu Zodiaca, leč kulometné konverzace, nevýrazné herecké výkony (ten veslař - Terminátor s hlasem boha Ra z Hvězdné brány, co má digitálně přidanou hlavu na druhém dvojčeti, to bylo proboha co?) a až příliš velká režisérská rutina, kterou jen občas rozčísl T.Reznor, mě nechaly zcela lhostejným a jak si tak ti hoši přerozdělovali akcie, napadlo mě, jakpak je asi placený chirurg za transplantaci srdce, nebo hasič, co vynese dítě z hořícího domu. Asi hůř, ale můžete si ho přidat do Přátel, že jo.. (11.03.2011)

The Social Network není film o Facebooku, internetu nebo sociálních sítích a není dokonce ani v pravém smyslu slova životopisem zakladatele firmy Facebook. Je to film o touze po vyniknutí, o bezohledném tahu na branku, kde se na cestě na výsluní odhazuje přebytečná zátěž, ztrácí přátelé a lásky. Je to film o grunderech, kteří jsou schopní z ničeho vybudovat impérium a kteří musí být vybaveni vlastnostmi, které by je v běžné společnosti vyřadily z komunity. Úspěch ale dokáže zalepit kritikům ústa. A jinak to asi ani v případě velkých projektů nejde. Podobný film by se mohl natočit o našem Baťovi, o Fordovi nebo Rockefellerovi. Na konci té cesty je hrdina v balíku, uznávaný a protěžovaný a přece osamělý a smutně klikající na svůj facebookový profil v očekávání, zda získá zpátky kousek své minulosti. Po filmařské stránce je to brilantní záležitost, kde každý detail od střihu, práce kamery po hudební stránku prozrazuje jednoho z nejlepších režisérů současnosti. Není to popkornovka, ale spíš filmík pro fanjšmekry. Celkový dojem: 90 %. (28.10.2010)

Zuckerberg nás naučil vtlačit život do statusů. Aaron Sorkin jeho život a dílo na oplátku vtlačil do story o ambiciózním nerdovi, který chce uspět, aby přestal být asociálem. Je to mistrná dramatizace skutečných událostí, luxusně rozepsaná do svižných dialogů, přepečlivě zrežírovaná a bez výhrad zahraná. Napodruhé mi to do sebe zapadlo ještě líp, v těch scenáristických finesách se projevuje dokonalé umění zkratky a charakterizace postav a situací, tak aby obstály v rámci jednoho snímku a zároveň měly bez nadsázky existenciální přesah. K absolutoriu mi schází jen nějaký moment nebo parametr filmu, který by se mnou vyloženě zamával. Fincherovy filmy jsou perfektní, bez zaváhání letí před očima. Ale jeho poslední tři vypiplané kousky mě už nezmasakrovaly tolik jako svého času Klub rváčů nebo Sedm - nejen že v nich nejsou tak vděčné divácké momenty, ale hlavně už nemají tu návykovou dravost a živelnost. Točí je starší, zkušenější a paradoxně snad až příliš vyspělý, nechybující, a proto trochu odtažený tvůrce. (14.10.2010)

Rozmach ksichtovníku je živoucím důkazem, že občas z hovna bič upleteš a ještě s ním pořádně zapráskáš. Když se to dokáže prodat, jde kritika stranou. Totéž ovšem platí i o člověku, který takovým bičem mrská. Když už tu užívám tento příměr, neodolám to říct na plnou hubu. Z hovna jsi a v hovno se obrátíš, bez ohledu na miliardy. Koukám, že koncentrace trusového výrazu příliš narostla, rozředíme to proto novou emisí, kde se vyjádříme k filmu jako takovému. Sevřené vyprávění, důraz na herectví a naprostá jistota výrazu. Fincherův perfekcionismus opět sklízí úspěch, po poměrně slabém (ne filmařsky) Benjaminu Buttonovi tak divák dostává další filmovou lahůdku. Film je přesvědčivá studie charakteru, netroufám si ovšem říct, jestli je Zuckberg prototypem uživatele, který sice neumí jednat s lidmi tváří v tvář, ale svůj profil updatuje. Během filmu mě napadlo srovnání Zuckberga s jiným výrazným jedincem, Larry Flyntem. Oba se výrazně zapsali do svého oboru, ale kde je Larry Flynt až překvapivě sympatickým člověkem neodtrženým od reality, je Zuckberg výrazně inteligentní, leč uzavřená a nepříjemná entita (byť občas vyplodí dokonalý postřeh). (02.11.2010)