Sociální síť

Facebook je mi naprosto ukradenej a stejne nevidim zadnej velkej rozdil oproti Myspace a podobne, takze me ani nezajimal tenhle film. Nicmene jmeno rezisera je velky lakadlo a taky jedinej duvod, proc jsem si ho pustil. A ono to nakonec nebylo vubec spatny. Samozrejme to je perfektne natoceny, i kdyz se tu neustale dokola probira furt to samy, presto na vas film nepusobi stereotypne a svizne odsejpa. Trosku problem jsem mel s hercema, protoze tu neni ani jedna postava, ktery by clovek vylozene fandil, ale to neni ani tak problem hercu, jako predlohy. Eisenberg sice hraje svyho chytraka ze Zombielandu, ale do role se hodi a Timberlakea jsem nejdriv vubec nepoznal. Skoda, ze film nedotah ty spory az do konce, kdyby byl o kus delsi, tak by to vubec nevadilo. Takze celkove to je machr Fincher proti kokotine Facebook a Fincher nastesti zvitezil a vzniknul tak dalsi jeho skvelej film, ale rozhodne ne jeden z nejlepsich. (17.11.2010)

The Social Network není film o Facebooku, internetu nebo sociálních sítích a není dokonce ani v pravém smyslu slova životopisem zakladatele firmy Facebook. Je to film o touze po vyniknutí, o bezohledném tahu na branku, kde se na cestě na výsluní odhazuje přebytečná zátěž, ztrácí přátelé a lásky. Je to film o grunderech, kteří jsou schopní z ničeho vybudovat impérium a kteří musí být vybaveni vlastnostmi, které by je v běžné společnosti vyřadily z komunity. Úspěch ale dokáže zalepit kritikům ústa. A jinak to asi ani v případě velkých projektů nejde. Podobný film by se mohl natočit o našem Baťovi, o Fordovi nebo Rockefellerovi. Na konci té cesty je hrdina v balíku, uznávaný a protěžovaný a přece osamělý a smutně klikající na svůj facebookový profil v očekávání, zda získá zpátky kousek své minulosti. Po filmařské stránce je to brilantní záležitost, kde každý detail od střihu, práce kamery po hudební stránku prozrazuje jednoho z nejlepších režisérů současnosti. Není to popkornovka, ale spíš filmík pro fanjšmekry. Celkový dojem: 90 %. (28.10.2010)

Představte si ještě ukecanější Zodiac naplněný čistě informačními dialogy, ale bez jakéhokoli napětí a místo sklepní scény dilema „přidá si mě/nepřidá?“. Přesně to je „Facebook“. Všem, kdo tak nadšeně slintají nad „vynikajícím generačním filmem“, bych ráda připomněla dvě věci: a) „Facebook“ není o současné generaci mladých, ale o současné generaci yuppies a b) o těchto lidech natočil Roger Avary v roce 2002 nepřekonatelnou výpověď jménem Pravidla vášně, jež se ve srovnání s „Facebookem“ honosí třemi výhodami: není nudná jako aktualizace facebookové zdi, arogantní sociopati jsou tu výrazně lepší a funkčnější a nakonec má ten film i o čem vyprávět a co říct. „Facebook“ není výpovědí o této generaci, ale jejím produktem a jako takový silně připomíná Ellisova Viktora a jeho výlet po Evropě: I no longer know who I am and I feel like a ghost of a total stranger. (01.11.2010)

Tam, kde iní režiséri skúšajú svoje limity, si David Fincher v klídku maľuje obrázok definujúci dokonalosť. The Social Network neknokautuje jednotlivosťami, ale schopnosťou tak silne osloviť tak banálnym príbehom, ktorý sa môže v menšej verzii diať i teraz na každej druhej univerzite. Je to formálne najskromnejšia, ale obsahovo najhutnejšia fincherovka, ktorej najsilnejším momentom je záber na hlavného hrdinu, ktorý získal i stratil všetko. Konverzačka, vzťahovka zo školských internátov, ktorá americký sen nového tisícročia neoslavuje, ale poukazuje na cenu, ktorá sa zaň platí. Bez náznaku sentimentu či obhajovania pozitívnych hodnôt – skôr než bych ich obhajoval, poukazuje na ich absenciu. Scénu závodov na vode tak Fincher pojal preto, lebo žiadneho iného tvorcu by na jeho mieste ani len nenapadlo, že si niečo také môže dovoliť. Film JE komerčným ťahom štúdia (nízky rozpočet plus popularita FB rovná sa istý zisk), ale vďaka filmárskej kvalite predstavujúcej ukážkovú „štúdiu charakterov“, a vďaka výpovednej hodnote o konkrétnej dobe a ľuďoch v nej, sa stáva tiež najväčšou kultúrno-filmovou udalosťou od United 93. Za dlhé roky najvhodnejší kandidát do oscarovej kategórie „Najlepší nezávislý film roku“ (Juno, Bokovka, atd...). (06.11.2010)

Fejsbúk, horký fenomén současnosti. Ať se nám to líbí nebo ne, ovládl během několika let životy nás všech. Nejenom těch pěti set miliónů připojených (pro srovnání: zhruba tolik obyvatel má celá Evropská unie), ale právě že i těch nepřipojených. Platí, že kdo není na Facebooku, jako by ani nežil. Technologicky a komunikačně vyspělá současnost stvořila Facebook a ten na oplátku onu současnost tak silně ovlivnil, že výsledky ani následky odstartovaného vývoje nejsme nyní schopni dohlédnout. Nedivím se Davidu Fincherovi, že jej tato modrá ikona zaujala natolik, že o ní točí film sotva pár let po jejím vzniku. Jiní se něčeho podobného dočkají až desítky let po své smrti, Marku Zuckerbergovi se to povedlo v šestadvaceti (a s pár miliardami dolarů na kontě). Zápletka filmu se víceméně drží známých faktů kauzy Zuckerberg - Saverin - bratři Winklevossovi. Nicméně interpretace motivů a vztahů postav či psychologická kresba jednotlivých charakterů jsou již čistě autorskou spekulací. Je tedy možné pouze se dohadovat, nakolik ztvárnění situace odpovídá skutečnosti. K filmařskému řemeslu samotnému není v případě zkušeného Finchera třeba cokoli dodávat. Scénář, režie, hudba, výběr herců - to vše je vynikající; přičemž zejména Justin Timberlake mě svým solidním výkonem velmi mile překvapil. Na relevantní hodnocení vlivu a dopadu Facebooku na svět je ještě brzo, nicméně biografie jeho vzniku se povedla velice dobře. (29.03.2011)