Čert ví proč

Názorný příklad, jak nemá vypadat typická česká pohádka. Příběh nemá hlavu ani patu, putuje od jednoho bodu do druhého, aniž by to vyvolalo alespoň nějakou touhu vědět více o příběhu. Je zde zcela zbytečně hodně násilí a je názorně ukázáno, scény z pekla jsou naprosto trapné a hlavní hrdinové úplně přehlédnutelní. Žádné kouzlo z pohádky nekouká, jen scénáristická sláma a vizuální guláš. Je mi líto, ale toto je urážka kvalitní české pohádkové školy. A jen čert ví proč to tak dopadlo! (04.01.2005)

Čert patrně ví PROČ, ale já ne. Co se dá dělat, moje IQ patrně nedosahuje hodnot IQ čertovského. Jinak by mi bylo zcela jasné, proč milá princezna prozřela zrovinka v den králova návratu. Jakoby se nikdy předtím ani na vteřinu nepozastavila nad průměrnou životní úrovní v podhradí ani nad žalostným stavem tatíčkovy pokladnice. Patrně ji daleko víc zajímaly recepty na bramboráky neboli vošouchy - to aby mohla pohledným mládencům radit, co mají z dostupných surovin v královské kuchyni ukuchtit. Co se pak samotné pohádky týká, hraje si na komedii, ale ve skutečnosti se zhlédla v temné stránce ďáblovy duše - a přizpůsobila jí i kulisy a styl svého vyprávění, takže není úplně nejvhodnější pro batolata a dítka školkou povinná. Nicméně - něco za něco: Mohla tím pádem získat interesantní, přiměřeně strašidelný pohádkový nádech. Jenomže NEZÍSKALA ... bohužel. Jednorozměrné postavy jsou vesměs nedůvěryhodné, když si počínají zmateně až dětinsky (v čemž vyniká zejména královský otec s manýry typizovaného královského otčíma), a pohádka se tak stává prazvláštním mixem poněkud nemotorné komedie a infantilního dětského hororu. Bídné 2* (09.07.2019)

Rozprávková klasika z toho dlhodobejšie nebude, ale v tomto roku sa to televízie pokúšajú párkrát zopakovať. Veľmi na to nemajú dôvod, pretože jediné, čo za niečo stojí, je čert a jeho čertoviny. Hlúpy kráľ a múdry chudobný poddaný, to je také rozprávkové klišé, že by sa takáto kombinácia mala zakázať. (20.12.2015)

Aniž bych chtěl nadměrně chválit či vynášet tuto postmoderní českou pohádku, nemohu nezdůraznit právě akcent na slovo postmoderní. Doba, která programově rezignovala na hodnoty, lumpeninteligence, jejíž hlavní přínos spočívá v nihilistické anihilaci jakéhokoliv kvalitativního hodnotícího rozlišování, se nemůže neprojevit ani v rázu zdařilé televizní pohádky. Zdá se, že ani scénáristé, ani režisér nedokázali - nebo také dokonce vědomě ani nechtěli - rušit původní půdorys Macourkova námětu. Je-li tomu tak, nalezneme v pohádce nejen karikující pohled na metrosexuálního Lucipera, hraného s mimořádnou bravurou Csongorem Kassaiem, (celé peklo doslova vrže postmodernou), ale především na praktiky, které posléze vedou ke kýženému vítězství dobra nad zlem; pozitivní tunelování pekla, které přitom vytane na mysli, je ovšem víceznačné a nese paralelně celou řadu konotací, jež toto zdařilé dílo vracejí do standardního řádu klasické české pohádky psané, divadelní i filmové, jež svůj dosavadní zenit prožila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Teprve v tomto nazírání oceníme bravurní královskou kreaci Josefa Sommra, nadanou paralelou s osudem opakovaně dějinně zkrušovaných českých politiků druhé a třetí čtvrtiny minulého století, i pro svěží a pozoruhodný výkon slovenské herečky Taťány Pauhofové, jejíž osobité pojetí princezny-hrdinky nevylučuje okamžiky nejistoty a zárodky selhání; jakoby tu navazovala na velkolepou galérii princezen o generaci starší Libuše Šafránkové; buďjakbuď se tu před šesti léty divákovi prezentoval silný a původní talent, který už tehdy nebyl jen příslibem. Zralý výkon nestárnoucí ženy zralých středních let babího léta Ivy Janžurové je dalším přínosem otázkové pohádky ČERTVÍPROČ. Opomenout nelze ani pěvecký vklad Zuzany Navarové, která během natáčení filmu sváděla statečný, bohužel však i beznadějný boj se smrtelnou chorobou. České televizi se nesporně podařilo vytvořit pozoruhodné dílo, které je současně věrným obrazem naší doby. Patří jí za to, za její nezastupitelnou roli, srdečný, upřímný dík. (19.04.2008)

K českým filmům jsem více méně skeptická. Doufala jsem, že touto pohádkou se moje mínění zcela změní, sice se tak nestalo, ale pohádka je milá a příjemná. Nemůžeme se tu sice bavit, že udělá díru do světa, ale já na ní vidím mnoho pozitivního. herecké výkony byli dobré, hlavně pavel Liška, ten snad nikdy nezklame svým humorem :) ( Anička kozí nožička), dále kamera, výprava, kostými dobré.....Ano dobré, ne vynikající...snad se něčeho takového v budoucnu od Romana Vávry dočkáme, myslím, že má dobře vykročeno. (27.05.2008)