Suzanne

Nechapu tolik odpadu u tohodle snimku... shlednl jsem to po 10-12 letech a nenudil jsem se. Dokonce jsme s pritelkyni dosli nazoru, ze Vejmelkova celkem zavalela, a ze snimku je citit ze reziser a scenarista Dusan Rapos neco ''malo'' vedel o tom o cem tocil. Par minusu a vylozenych ''boků'' a brutalních prestrelu se samozrejme najde, ale i tak si myslim, ze stoji za to jej zhlednout. 50% (20.04.2009)

Suzanne není nějak špatný film. Asi bych tedy na něj možná koukal jinak, kdyby nám ho v rámci jakési prevence pouštěli ve škole (páč tam úvodními proslovy dokázali zkazit a zhnusit kde co). Naštěstí já už v době vzniku filmu byl dávno v pracovním procesu. Ale tak nějak si říkám, proč skoro všechny ty příběhy o drogách (alespoň tedy ty, s nimiž jsem se setkal) mají tak nekompromisně ultimátní odstrašující sdělení: Jakmile jednou čichneš ke drogám, jsi ztracen! Nedělej to. Protože co je odkazem Suzanne? Jakmile jednou čichneš k drogám, nepomůže ti ani odvykačka, stejně skončíš špatně. Je to opravdu pozitivní přístup? Co takhle té cílovce říct třeba i to, že i když k těm drogám přičichnete, pořád je určitou dobu ještě cesta ven? Že když ty drogy vyzkoušíte, nemusí to nutně znamenat, že jste ztraceni a skončíte v pekle? že opravdu ne každý, kdo se k drogám dostanbe skončí putupnou smrtí. A ne pořád jen děsit tou nejhorší možnou variantou a brát jim pozitivní vidiny a možnosti? Ale zpět k filmu. Je samozřejmě svým způsobem "propagandistický", plánovitě odstrašující (čemuž se přizpůsobuje všechno, od dějových linek, oslích můstků náhody, až po použité výrazivo) a nutně citově vyděračský, ale jak už jsem psal, není to špatné. Je to asi první (nepočítám první Fontánu) film s Vejmělkovou, co jsem viděl, kde není jen jako okrasa, ale kde i něco hraje a o něco se snaží. Má to i zábavné okamžiky (scéna s nádražním rozhlasem, nebo když Suzanne jednu natáhne klukovi na ulici). A když už jsem u té Evy, Eva vždycky byla hrozně krásná, ale když se tady postaví vedle Chantal, i její krása bledne závistí. (07.04.2016)

Nebýt Art Film Festu, možná bych tento pro mě dosud neznámý film vůbec neobjevil, a nebýt freddyho (jehož tímto zdravím! :)), zřejmě bych na film Dušana Rapoše do kina nikdy nezašel. Ironie způsobila, že mě Rapošova Suzanne povětšinou bavila i mnohem víc, než nejeden aktuálně oceňovaný současný film na stejném festivalu. Lehce undergroundový styl svobodných devadesátek z toho silně páchne, přes lehce bizarnější nádech nejedné scény však rozhodně má něco do sebe a dokázal u mě zesilnit zážitek autentickým otiskem své doby i jistou pachutí, která sedla rovněž k samotnému tématu a životě hlavní mužské postavy. Filmu od počátku nechybí poutavé nápady (zrcadlo v záchodové míse, až fantaskní nádech v malbách nebo kostýmovém tanci pod vlivem drog), v úvodu vtáhne nejedním vtipem (hlášení na železničním nádraží), dostatečně představí postavy a rozvíjí silné psychologické drama s bohatým dějem, napětím, emocionálně působivými momenty... zvláště ve druhé polovině s postavou Suzannina otce a dilematem ohledně dítěte a neprosperujícího vztahu k zfetovanému malíři dochází na nejednu silnou scénu. Eva Vejmělková tu pořád oplývala křehkým půvabem a dokáže díky svým přednostem podobně specifickou roli utáhnout, Kramára jsem absolutně nepoznal a vyrušila mě příliš známá tvář Bolka Polívky. Byť pocitově lehce přehnaný, i závěr podtrhl nezapomenutelný dojem, stejně jako krásně tajuplný poslední expresionistický záběr a stejnojmenná píseň Leonarda Cohena. Ve světě určitě vznikly vydařenější filmy s tématem drogové závislosti, ale celkový zážitek mi na 4 hvězdičky vystačí. [75%] [Art Film Fest 2024, Košice] (28.06.2024)

Strašný brak. Čudujem sa, kde sa tu berú takí skvelí herci ako Marián Geišberg alebo Bolek Polívka. V čom film absolútne vyniká, tak to je konská dávka gýču, patetické scény a nekonečná trapnosť. A tie dialógy.........hrôza a des!!!! Názorná ukážka do akej žumpy padla slovenská porevolučná kinematografia. (25.07.2014)

Slabé, nepropracované, mnohdy kýčovité. Se samotným jádrem by se daly dělat věci, ovšem bez nastavení nechutnou omáčkou. Celá herecká plejáda ukázala, že umí hrát, ale ani to nestačilo. Vyzdvihla bych uměleckou stránku - postel, obrazy, hra s kovem a jinými rukodělnými materiály., celkové prostředí feťáckého doupěte. Postava navrativšího otce působila jak pěst na oko. Morální bahno stejně mladou Suzanne pohltilo a film skončil, tak jak skončil. A její přesvědčení, že vše je pro blaho děťátka a že ji jako čistou může následovat otec dítěte v momentálním absťáku, vyznělo jako fanatické promlouvání nějaké sekty. (30.07.2012)