Modlitby za Bobbyho

Naprosto vynikající film, vynikající herecké výkony, kamera i režie. Silné téma. Plakal jsem, plakal jsem dlouho a hodně, ale tenhle film za to určitě stál. Přál bych to vidět všem náboženským fanatikům a odpůrcům gayů! Škoda, že to je "jen televizní film", který se nedostane k širšímu spektru diváků. 1000x lepší než všichni Spidermanové a Temní rytíři dohromady! (08.08.2011)

Výborná Sigourney Weaver vo filme s LGBT tématikou, ktorý má uveriteľný a jednoduchý dej, dobrých hercov a aj solídnu technickú stránku. Aj napriek tomu ma Molditby za Bobbyho nezaujali tak, aby som šiel s hodnotením vyššie. Prečo? Prerod postavy Sigourney- jednoducho neverím, že by akýkoľvek človek prešiel z 1 krajného extrému(absolútny puritán a konzervatívec) do 2. krajného extrému(aktívna podpora,chodenie po LGBT prideoch) a to ešte aj v tak krátkom čase. Proste nie. Inak však filmu v podstate nemám čo vytknúť. Je to film, ktorý by si niektorí konzervatívnejší obyvatelia nášho národa mali pozrieť, aby pochopili proti čomu vlastne stále tak urputne( a nezmyselne) bojujú... Lepšie 3*. 65% (19.03.2021)

Mám dojem, že zatímco dříve se démonizovala homosexualita, dneska je zas pomalu neslušným slovem, od kterého se distancuje velká část populace právě náboženství, což je podle mně stejně nešťastné a to ani nejsem věřící. Dvě hvězdičky za skvělé herectví Sigourney Weaver, jinak mně tohle černobíle zjednodušující vidění světa, navíc sice šikovně, ale i tak prvoplánově útočící na city diváků nijak neoslovilo. A to televizní zpracování taky nic moc. (04.11.2013)

Velmi silny film. Prva cast je hlavne o vnutornom rozpolozeni a zmatku Bobbyho. O tom ako sam pred sebou a pred svojou rodinou prizna svoju orientaciu. A ako na neho posobi ich odmietanie a snaha ho "vyliecit". Ako najde ludi, ktori ho akceptuju a miluju takeho, aky je. A ako ani to nestaci na to, aby sa zacelilo jeho srdce. Druha cast je o rodine , ktora sa vyrovnava so stratou syna a brata. A o matke, ktora este bojuje aj so stratou viery. Film nenasilnym a v mnohych momentoch vizualne zaujimavym sposobom, hovori o tom, aky zhubny a tragicky vplyv maju slova, nenavist a obmedzenost a ako niekedy az tragedia dokaze otvorit ludom oci, aby boli schopni a ochotni sa pozriet dalej od svojho nosa. Film ma aj dobre zvolenu hudnu a herecke vykony, hlavne v podani Sigourney Weaver a Ryana Kelleyho. Ona bravurne sprostredkovava strach, zmatok a neistotu Mary. A Ryan je zranitelny aj plny nadeje a strachu a bezmocnosti. Film je svojim sposobom kruty. Ale konecne vyznenie je pozitivne a plne lasky. (25.10.2016)

Krutý film o zaslepenosti vírou a o tom, jak některé věci nejde vzít zpátky, u něhož se pláče. „Recenzovat takovýhle film je jako hodnotit pyramidy. Jsou krásné? Jsou vydařené? Jde přece hlavně o to, že jsou,“ jsou slova Tomáše Baldýnského (o jiném filmu), která nicméně přesně vystihují podstatu filmové (resp. televizní) adaptace knihy od Leroye Aaronse s výmluvným názvem Prayers for Bobby: A Mother's Coming to Terms with the Suicide of Her Gay Son (vyd. 1996), která popisuje skutečné události roku 1983. Příběh je to tak dechberoucí a téma natolik zásadní, že nípat se v několika málo nedostatcích filmu (rušivé reklamní fade-outy či oproti předloze poněkud okleštěný – a někdy tedy nutně nedovysvětlený – příběh) se mi nechce. Film naštěstí mnoho důvodů k nípání nedává. Režisér i scénáristka, ač oba se zkušenostmi ze spíše akčních, resp. romanticko-komediálních žánrů (s nimiž Prayers for Bobby, bůh chraň, nic společného nemá), se s tématem poprali více než dobře a v boji proti hollywoodským mlýnům rozhodně obstáli. K tomu zásadně přispěly famózní výkony všech zúčastněných, které někdy až polodokumentární styl kamery rozhodně snesly (viz Sigourney Weaver, nominovaná za svůj výkon v roli paranoidní bigotní katoličky, jinak Bobbyho matky, na cenu Emmy – ceny budou vyhlášeny v září 2009). Bylo by samozřejmě lepší, kdyby k úmrtí mladých lidí kvůli jejich sexualitě nikdy nedošlo (snad ještě více než sebevražda Bobbyho Griffina zacloumala veřejností brutální vražda Matthew Sheparda v roce 1998 – viz The Matthew Sheppard Story /2002, r. Roger Spottiswoode/ nebo příběh transexuála Teeny Brendon – viz Boys Don't Cry /1999, r. Kimberly Peirce/), nicméně co se stalo, nejde odestát. A před těmi, kdo o tom budou točit filmy, a navíc dobře, vždycky smeknu. (16.08.2009)