Karel Gott 70

Mega akce, kterou si divák moc neužil, protože mnohé písničky v podání různých zpěváků byly občas fakt hrozné, navíc to byla většinou jedna sloka a pak honem další host a další píseň. Úroveň to mělo pouze tehdy, když Karel vstal z křesla a šel také zpívat. Neskutečně dlouhý pořad ve své podstatě zbytečný. Mix hudby: Milan Jílek (11.07.2015)

Přecijen si myslím, že tohle by měli vidět všichni, kdo mají výhrady ke Karlu Gottovi. Bezmála všichni umělci zvolili ve svých verzích hlasově úspornější polohu a tam, kde to měli vytáhnout do výšek, se o to ani nepokusili. Už jenom tím lze snadno dokázat, že Karel Gott je jedinečný. Jeho vrstevníci dejme tomu, že byli nejistí v pohybu, ale intonačně naprosto pevně v kramflecích a o třídu výš než o dvě generace mladší hvězdičky. Nicméně i v televizním přenosu bylo slyšet dozvučování mikrofónů podle toho, kdo kolik uzpívá a myslím, že návštěvníci si to naživo až tak neužili (kromě oslavence snad). Jako celek je ale tenhle spektákl docela průser a záležitost na jednu sezónu. Nemyslím, že bylo nutné tohle celé opakovat, jako se stalo v roce 2012. Mistrovi lze popřát k narozeninám mnohem lepšími archívními pořady, tímhle akorát dáváme národu do ruky další argument, kam spěje česká televizní zábava. (25.07.2012)

Nedorozumění v žánrech vyvolává protikladnosti v hodnoceních. Oslava životních jubileí je a zůstane specifickým tvarem, jehož hlavní prioritou zůstává a zůstane blahopřání. V této rovině se mění gottovské jubileum v to, co oslavanec výstižně nazval manifestací. Sahá-li region gottovské popularity od Vladivostoku po Bonn, v tomto případě lze jeho rozpětí vymezit od Evy Farné po legendárního Josefa Zímu s půvabnými mezizastávkami v podobě Terezy Kerndlové, Taťány Kuchařové či Barbory Špotákové nebo stále atraktivní Heidi Janků. Příznačný byl pohled na Gottovy dcery; zejména jsem ocenil výdrž tříleté holčičky, která doslova překonala samu sebe. Král české noblesy, jemuž nic lidského není cizí, vstoupil touto velkolepou podívanou, která u nás nemá obdoby (napadá mi jen Nohavicou svolaný koncert ostravských osobností hudby pro lidi), na pomyslné nebe českého kulturního dědictví. Dramaturgie ani scénář této apoteóze dalšího českého Nesmrtelného - jak by psali naši předkové ještě v čase Třetí republiky - zvlášť neprospěla, ale ani neublížila; občasný, tyto klíčové okamžiky provázející humor, zlehčující stáří byl minimálně vkusný. Gottovo dojetí bylo nezastírané a upřímné. Legendě se dostalo holdu, který jí poprávu přísluší. Zpěvák životního chlapeckého životního romantismu tak pevného v křehké formě, v níž ho nabízí svým stále početným fanouškům všech generací již šesté desetiletí, prožíval tyto hvězdné okamžiky poprávu jako jedno velké životní zadostiučinění. Chtělo by se věřit, že tento svátek lidské vzájemnosti nebyl jen agenturní kulisou, ale naopak autentickou výpovědí o tom, že optimismus v naší době není jen stále úletovější úchylkou, nýbrž nadčasovou, životně nutnou a nutkavou potřebou. (15.07.2009)

Záznam na naše poměry opravdu MEGA koncertu, který se pravidelně reprízuje na obrazovkách ČT, a nabízí přehlídku snad všech hudebních, ale i dalších osobností české populární scény. Pořad vcelku odsýpá, jedno vystoupení střídá druhé, Gottovi písničky jsou chytlavé, legendární, každý si tam najde tu svoji. Sehnat tolik hvězd, připravit takový pořad určitě dalo na jednu stranu dost zabrat, ale na druhou stranu je to scénáristicky vlastně úplně primitivní, a ideální na takové to puštění, kdy vám to doma běží na pozadí, a vy si u toho děláte nějaké jiné věci. (16.01.2022)

Chudák "fenomén" Kája, vůbec si své významné jubileum nemohl ani užít, když po celý koncert musel vzpomínat, na jakou písničku má vlastně spolu se svými hvězdnými hosty otevírat hubu na playback. Úžasná sešlost všech komunisty povolených pop-hvězd, které krom starých pan a důchodců už nikdo neposlouchá. No, zkrátka brilantní kulturní zážitek. Pro přiblížení situace nezasvěcenému divákovi bych to přirovnal ke klasickým nováckým Silvestrům, akorát zde nebyl najatý stočlenný komparz s tisícovkou v kapse, ale 15 000 naivních kreténů, kteří si přišli poslechnout hudbu z magneťáku a ujistit se, že ten Kája už nic nového nenazpívá, ani kdyby byl na cracku .... Kájo, já ti přeji, abys získával ty Slavíky až do 150, i když budeš 70 po smrti, za ten "Trezor" si je zasloužíš. 0% (14.07.2012)