Rozchod

Sobecké mi připadalo chování obou manželů, a třeba i postoj jejich syna poněkud nepravděpodobný, zaujala jsem tedy raději úlohu chladného pozorovatele a vychutnávala si hlavně bravurní herecké výkony. Suzane v podání Kristin Thomas nebylo těžké uvěřit, že je schopná udělat za každou další chvilku spalující vášně opravdu cokoli. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (26.11.2016)

Tento snímek bohužel nevyužil pro mě plnou měrou svůj potenciál. Už od samého začátku je jasné, že to nedopadne dobře... ale jako by to byla jen touha scénáristy... jako by pro hlavní hrdinku fakt nebyla šance se vymanit z osidel manželova ega... jenže kdyby se filmaři vydali opačným pozitivním směrem, film by trval možná mnohem déle, nešel by tolika zkratkami k neodvratnému tragickému konci... osobně by mě zajímalo pokračování... ona ve vězení, jak se zachová její nová láska... kam se ten osud bude ubírat... Možná, že kdyby měl film pokračování, vyvážil by onu první melodramatickou část, dal jí nějaké reálnější základy, učinil ji uvěřitelnější... Ale jedno ponaučení si z toho filmu lze přece jen odnést, a to i navzdory své životní roli neodevzdávat celý svůj život do rukou jiného, ač třeba zpočátku milovaného člověka. Odpovědnost za svůj život si neseme sami... Pak by to ale byl úplně jiný film... P.S. Jinak ve filmu stojí za to velmi citlivě nasnímané erotické pasáže, i fyzické bojůvky mezi manželi. Po herecké stránce je film opravdu kvalitní a Kristin Scott Thomas je stále herecky ve formě. (13.08.2012)

Nerealistické a přepálené drama o ženě, které z nějakého důvodu vzplane neukojitelnou vášní a všechno zahodí. Přes vynikající herecké výkony (Attal, Thomas), si člověk většinu děje, důvodu a motivace chování postav musí domyslet, což mě osobně spíš vytáčí. Pokud má člověk náladu na zničující rodinné tahanice je tenhle film zajímavý, ale určitě nevybočuje z klasického vztahového, festivalového průměru. (27.02.2012)

Toto je žiaľ film, z ktorého srší nedokonalosť a nesympatie k hlavnej postave. Nie k herečke, pani Thomas to zahrala dobre, ale konanie postavy je krajne nelogické a až odporné. 15 rokov nepracuješ, manžel ťa živí, dá ti luxus, a ty sa len tak pre aférku vzdáš kľudne aj detí a ideš preč s robošom. Nepochopiteľné a nereálne. A ten záver bol patetický a nedoriešený (26.10.2020)

Po Neuilly jsme s mojí milou opět zvážněli a zavítali do MK2 Hautefeuille a nechali se unášet svižným psychologickým dramatem. Dovoluji si nabídnout srovnání s filmem Regrets, oba snímky spojuje blízké datum premiéry, přítomnost Yvana Attala a podobné žánrové a dějové zaměření. Po všech stránkách vítězí Partir. Především staví na vynikajícím scénaři, scénarista přesně věděl, co chce a jak děj vygradovat do závěrečného finále. Místy mi to zavánělo Truffautem a konec naopak Chabrolem. Při závěrečných titulcích jsem zjistil, že bylo ve filmu použito několik skladeb z filmu Žena od vedle, takže jsem se nemýlil v tom, že se tvůrci v Truffautovi inspirovali. Úsměv na tváři mi vyvolává fakt, že tohle francouzské drama je reprezentováno skvělými výkony Angličanky, Španěla a Izraelce :-) (14.09.2009)