Defendor

Tak tomuhle říkám debut! Kanadský režisér Peter Stebbings natočil skutečný originál. Postavit drama o psychicky narušeném člověku na bázi komiksu či spíše parodii na komiks je opravdu naprosto geniální tvůrčí tah. Snímek má v sobě trochu z britského sociálního dramatu, výše zmíněné komiksové parodie, psychologického dramatu i filmu o narušených jedincích v linii britské školy (např. Uvnitř tančím atd.). Defendor má všechno, co má správný superhrdina mít - tajnou základnu Defendoor, superhrdinský automobil Defendog, stylizovaný oblek i superhrdinský emblém - stříbrné D... Má samozřejmě i svého hlavního záporňáka, který nese tajemné jméno Captain Industry a s kterým svede finální souboj. Defendoor stylově operuje v jednom městě, které symbolizuje celý svět, nic jiného není. V Hammeru mají, jak jinak, prohnilou policii, vládne tu zločin, drogy, podsvětí, síla Zla. Tady už se ale tvůrci pomalu geniální metonymickou vazbou dostávají k přesahu komiksu - většinou je to alegorie reálného světa, stejně jako ve výše zmíněném. Ten nápad propojit odlehčený svět komiksového souboje Dobra a Zla se sociálně zabarvenou kritikou a to vše navíc skloubit s uměleckou výpovědí o duševním světě psychicky narušeného jedince je skutečně počin navýsost originální a odvážný. Významová pole tohoto snímku jsou opravdu výjimečně široká. Převládá nadsázka a humorný podtón, který je nepominutelný, přičemž některé scény, jako třeba mučení citronovým džusem, mne skutečně nevídaně rozesmály. Je to tak, nezávislý film stále žije. A Woody Harrelson k tomu podává jeden ze svých životních hereckých výkonů a v rámci své herecké filmografie se vrací k postavě Mickeyho z Takových normálních zabijáků a uzavírá kruh - postmoderní natural born superhero s IQ 80. Skutečně originální a výjimečný film! Neboť ,,Nepotřebuješ kostým. Obyčejní lidé dělají neobyčejné věci stále." Podobné filmy: Kick-Ass, Scott Pilgrim proti zbytku světa (28.03.2010)

Od superhrdinů přes obyčejného člověka po retarda. Tolik k spletitému vývoji superhrdinského žánru, který před časem uzavřel Defendor. Zlatý věk komiksu spustil ve třicátých letech nezničitelný Superman. Uběhl nějaký čas a nezničitelnost odstavila zpola kacířská, zpola láskyplná dekonstrukce superhrdinského mýtu ve Strážcích. Moore sejmul z hrdinů božský status a přiblížil je lidem, protože kdyby na to přišlo, zařvali by v éře sužované hysterií z atomové války skuteční lidé, ne okostýmované postavičky. Zlom přišel se Spider-Manem, který zavedl rovnítko mezi superhrdinu a obyčejného člověka. Proto nesnáším Spider-Mana, protože Peter Parker není ani spasitelským komplexem postižený excentrický multimilionář, ani smradlavá, ustrašená veš, dnes nazývaná nerd. Je to obyčejný kluk, patnáctiletý středoškolák, jakých najdete ve flísové mikině a nemožné košili po průmkách tisíce. Od teď to šlo s komiksovými hrdiny od desíti k pěti. Jestliže si doposavad vyžadovala funkce superhrdiny vlastnosti o třídu lepší, než jakými disponuje obyčejný člověk, Kick-Ass a Scott Pilgrim navlékl superhrdinský dres lidem o třídu horším, nerdům a třasořitkám. Odčlověčení a přerod k infantilní regresi završil retard Defendor, zrcadlově věrný protějšek Supermana. Hrdinský model zero to hero se otočil, démoni se zmenšili na mechanické hračky, kruh se uzavřel – z Lois Lanové je feťačka a děvka, z Clarka cvok, co má v jedné scéně v pazourech ceduli „slow“, protože je slow a žije ve světě, v němž se z předvčerejšku rodí zítřek, na rozdíl od Clarka, který plive krev v ódě na starou žurnalistickou pravdu, že není nic staršího než včerejší noviny (proto je nesmysl porovnávat kritické studie ze čtvrtletníku Film a doba s deníkařinou, kde se odevzdávají dva texty denně), a ze Supermana se stala přinejmenším srandovní figura z burlesky. Moc jí nepřispívá, že se drží ideálů, ač se jí to postavy ve filmu snaží rozmlouvat. Mohlo by se domyslet, kam dál tenhle vývoj superhrdinského žánru povede. Může být něco méně než retard navlečený do kostýmu? Může - samotný tvůrce retarda, jeho obhájce, komiksový scénárista hrající si na hero boye. Hodně o tom pověděl Resnais v Prozřetelnosti, kde prodělává hořečnatý sen umírající spisovatel. V mnohém tahle dekonstrukce hrdinů a jejich pád připomíná také vztah západní civilizace k Bohu. Na jeho svržení jsme potřebovali bezmála dva tisíce let. U komiksových hrdinů se to odbylo za pár desítek. Ruku v ruce to jde s překotným vývojem společnosti, kde lineární růst přerostl v exponenciální. Na co dřív stačila hodina, na to je třeba dnes minuta. Za pár let to bude sekunda. A pak jen její zlomek. To jen poznámka pro ty, kteří budou zase překvapeni zítřkem. Každopádně, věci jsou v pohybu. A to je vždy dobrá zpráva. (11.09.2010)

Najlepšie je, že hoci v skutočnosti ide o viacvrstvový psychologický film (v tomto ohľade by však podľa mňa mohol ísť ešte trochu viac do hĺbky), stále dodržiava schému superhrdinských príbehov - vrátane napr. "straty schopností". Veľmi dobre natočené a výborne zahraté. Všetko samozrejme valcuje Woody, ktorý je v nevídanej forme. (27.03.2010)

Ejhle, i film o chlápkovi se sníženou inteligencí může být normálním dramatem, v němž na každém rohu nečíhá na diváka nějaká superdojemná scéna. A film o superhrdinovi nemusí být trapná fraška. Slušelo by se poněkud zapracovat na režii a alespoň trochu vybrousit vizuál. Scenáristicky a herecky je film totiž bezchybný. (11.04.2021)

Defendor je taková vážnější verze Kick-Ass. Humor je zde také přítomen, ale neni to rozjuchaná násilná teen zábava, ale spíš drama, které je občas proložené komickou scénkou. A je to taková pocta komiksovým hrdinům obecně. Všimněte si, že Arthur čte komiks Sojourn a nosí kostým, který se batohem a vojenskou helmou blíží vzhledu kapitána Ameriky. Příběh je vcelku jednoduchý, dvě časové roviny, které se v jednu chvíli protnout a pak dojde k rozřešení zápletky. Divák může celkem lehce odhadnout, jak se bude děj vyvíjet, ale díky projevu Woody Harrelsona to má do nudy daleko. A vážně to vypadá jako variace na http://www.csfd.cz/film/181219-jigureul-jikyeora/ (20.03.2010)