Já, padouch

Výborný animák s výrazným emocionálnym nábojom (hlavne na konci) a peknou myšlienkou, že na zmenu k lepšiemu nie je nikdy neskoro. Dejová linka dokáže zaujať aj dospelého diváka, je tu i veľa humoru a perfektný "teplákový" záporák. No a mimoni si okamžite moje dievčatá získali, už dávno som neregistroval tak milučké animované postavičky. (27.07.2014)

Prvních 20 minut pro mě bylo pekelných, přiznám se bez mušení že opravdu nemám rád Steva Carrella a tím míň když dostane hlavní roli. Tady k tomu nějak divně šišlá nebo co. Film nakonec není tak špatný a s příchodem holčiček se přemění sice na dětský film, ale tento fakt mi vadil mnohem méně než u Hortona. Malí žlutí mužíčci (nezaznamenal jsem že by někde byl vysvětlen jejich původ) jsou senzační. Nakonec film nabídne průměrně slušnou porci zábavy. 60% (04.12.2010)

Ten paškvil na tri odseky príbehom ani nemožno nazvať. Filmom sa navyše vanie duch prázdnoty, všetko okolo je pusté, žiaden život, okrem hlavných postáv a maličkých poskokov nič vo filme nežije. Je to ako nevydarené divadlo. Jediné, čo stojí za ocenenie, je dabing, najmä ústredné trio Carell-Segel-Brand dabujú na nerozpoznanie. Megamind vyšiel oveľa lepšie... (13.07.2011)

Animák za plný počet, a to bez sebemenšího zaváhání. Komentář začnu možná netradičně tím, že pochválím Padouchův český dabing, který je... Skvělý. Jiří Lábus = perfektní volba, Jan Přeučil zrovna tak, dětské hlásky neskutečně trefné a roztomilé... Ale k filmu. Bál jsem se, aby příběh nebyl klišovitý. A on nebyl. Bál jsem se, aby hlavní "hrdina" během hodiny a půl příliš nevyměkl. A on nevyměkl. Bál jsem, aby nebyl příliš dětinský. A on (zase) nebyl! Já, padouch je až neskutečně zábavný mix dětsko-dospělácké podívané, který hýří vtípky i vtipy, nabízí i několik odkazů na "trochu jiné" filmy (obzvlášť "kmotrovská" hlava v posteli mě dostala), má výbornou grafickou i hudební stránku a když přijdou na řadu emoce, diváky citově nevydírá, ale je k nim milý a jemný. Silná konkurence pro přeborníky z Pixaru, jen co je pravda. "Takže vyletím raketou k Měsíci.... Zmenším ho... Popadnu... Pak se posadím na záchod... Cože?" (04.02.2011)

Já, padouch možná nedisponuje sofistikovaností filmů od Pixaru, jenže se za to vůbec nestydí. Všechno co v Padouchovi uvidíte je předem jasné, nalajnované a prvoplánové, ale zároveň (nebo snad díky tomu) vybroušené ve své jednoduché podstatě k dokonalosti. Ať jde o beaty groteskní, parodické či dojemné, všechny perfektně sedí. Tedy za předpokladu, že v sobě máte kus malého dětiny, protože spousta vtípků je poněkud infantilního charakteru a s roztomilostí se opravdu nešetří. Především nejmladší z holčiček a banda "pohůnků" (minions) jsou naprosto k sežrání a kdykoliv se objeví na plátně, umírá cílová skupina blahem. Takže zapomeňte, že je to o nějakém kradení měsíce, podstatné je stejně to, že padouch Gru je v jádru dobrák, holčíčky jsou ztělesněním roztomilosti a poťouchlí pitomečci minionové v roli humorného křoví hravě zastíní i veverku z Doby ledové. Originální dabing asi do dějin nevejde, ale funguje na jedničku. 3D varianta v paměti neutkví, snad vyjma poměrně realistické jízdy na horské dráze. (22.11.2010)