Mikulášovy patálie

Křečovité jako přednáška Mikulášovy matky o skandinávské poezii 13. století. Což už je dobře vidět na nepříliš zvládnuté úvodní představovačce. On by ani tak nebyl problém v tom, že bylo třeba poskládat celovečerák z řady víceméně izolovaných krátkých povídek, problém je v Goscinnyho humoru, který prostě nelze přenést do filmu jen neinvenční vizualizuací popisovaných situací a který se nemálo opírá o spisovatelovo lehkonohé vypravečství. Ve filmu ale nakonec opravdu fungují jen jednoduché vizuální gagy, zatímco nejvíce udušeny jsou naopak všechny (v knihách) památné repliky, protože jsou prostě do filmu naházené jen hala bala, bez smyslu pro načasovaní a přirozené plynutí děje. A k tomu je odříkává parta kluků, v kterých prostě stále vidíte jen různou mírou talentu obdařené herce a nikdy opravdového Mikuláše, Kryšpína, Celestýna, či Vendelína. Ono vážně není úplně v pořádku, když se vám filmová adaptace Mikulášových patálií v paměti uloží s nálepkou "řada krásně načančaných barvotiskových obrázků z Francie padesátých let". (14.12.2009)

Parádní převod legendárních knížek na stříbrné plátno. Dětší i dospělí herci jsou výborně vybraní a známé scénky jsou v jejich podání neodolatelné, scénář je krásně dětsky naivní a celý film, stylizovaný do líbivých retro barev, i pěkně vypadá... Mikuláš se povedl, jak jen to šlo, a lepší snad být ani nemohl. Užijí si ho malí i velcí, a tak to má být. Velké plus posílám parádní hudbě Klause Badelta. (04.07.2010)

Mikulášovi patálie lehce připomínají Bylo nás pět...ale jenom z lehka. Chápu ale, že tenhle film bude vtipnější, když vybral ty nejlepší scény z celé knihy. Jsem ale rád, že ho Francouzi natočili, protože se na něj nádherně koukalo. Bylo to opět takové příjemné, jak Francouzi umí, ale dlouho jsem se od nich ničeho takového nedočkal. Jsem rád, že tu frantíkovství nezapomněli a pořád se můžu těšit na další a další vtipné francouzské komedie, které nám zpříjemňují život už hodně dlouho. Také jsem koukal, že Michel Galabru ještě hraje. V jeho letech sklízí můj ohromný obdiv, protože to nemůže být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Drsné ale je, jak od posledního filmu, který jsem s ním viděl, zestárl. Ale tak pravda, od Asterixe s Obelixem uteklo už dlouhých deset let. K tomuhle filmu se s radostí vrátím znovu, a znovu...nejspíš neustále. Jako k těm nejlepším francouzským komediím, které v jejich zemi kdy vznikly. (17.07.2010)

Nedotčen knihou, nýbrž trailerem velícím očekávat líbivou, sterilní, nekonfliktní a laskavou komedii (fuj!) jsem Mikulášovým patáliím vůbec nevěřil, v kině mě ale nečekalo nic jiného než nadmíru příjemný šok. Ta nepolevující kanonáda Mikulášových dobrodružství totiž netriumfuje jen neodolatelným a nenuceným vtipem (že by dědictví předlohy?), ale i stylem a přístupností odrostlejším divákům. Zjištění, že se to nijak nepodbízí batolatům (ta se v sále moc nesmála, smích marně skrývali spíš ti starší) a fakt, že Laurent Tirard drží režijní otěže pevně v rukou (zápletka skvěle graduje) Mikulášovým patáliím pět hvězd bez problémů zajistí. Takových komedií vážně moc není. 90% (12.12.2009)

Záleží od uhla pohľadu. Niekto povie, že s toho už vyrástol. Film je však určený hlavne deťom a ako detský či rodinný film spĺňa tie najvyššie požiadavky. Má to dobrý príbeh a na hlavnú dejovú linku sa nabaľuje množstvo vedľajších a vtipných situácií vyplývajúcich hlavna z detských naivných predstáv o živote. Ja osobne sa do detských čias vraciam rád a tento film ma tam preniesol coby-dup a výborne som sa bavil. Slovenský dabing bol dobrý, ale nepochopil som to premenovanie Nicolasa na Nikolu. Tv stanicu Doma navštívim len veľmi výnimočne, ale toto stálo za to. Zabil ma však vysielací čas...O 6.00...Pre koho? Pre deti, ktoré spia? Už niekoľkokrát som poslal do sveta poďakovanie neznámemu vynálezcovi, čo vynašiel tv archív. Boh ti žehnaj! 90%. (19.08.2014)