Nowhere Boy

Určite sa vždy rád pozriem na akýkoľvek príbeh, ktorý sa týka nejakej hudobnej osobnosti z obdobia 50.rokov. Snáď zakaždým sa dozviem niečo nové, aj keď nepátram, ako ďaleko sa skutočnosti blížia pravde. Poňatie Nowhere Boy ma svojím pohľadom do života jedného obyčajného chlapca menom John Lennon zaujalo. Od dobových kulís, kostýmov a účesov až k morálke. Sam Taylor-Johnson (režisérka, ktorá sa počas tohto filmu dala dokopy s Aaronom Taylorom-Johnsonom, mladším o 23 rokov a čo malo za následok, že majú už 2 spoločné deti) nenechala nič na náhodu. Osobne je mi na filme sympatické, že sa viac než na zasadenie semienka, z ktorého neskôr vyrástla legenda, ktorá pobláznila celý svet, sústredí práve na problematické rodinné zväzky Johna. A nielen na ne - aj na Johna samotného. Lepšie obsadenie sestier si môžem predstaviť len ťažko. Na jednej strane zdanlivo chladná Mimi (opäť geniálna Kristin Scott-Thomas), na strane druhej rebelka Julia (Anne-Marie Duff). Režisérka i herci to zvládli na výbornú. Ešte mi nedá nespomenúť že záverečné titulky zdobí úžasný song od Johna Lennona s názvom Mother. (08.02.2015)

Povedený snímek, sice začíná být někdy okolo poloviny lehce zbytečně natáhlý, jako by se člověk motal pořád dokola a nic moc se neděje, ale k závěru už vše zase odsýpá. prostředí a atmosféra snímku jsou celkem povedené, ale to co táhne celý celkový dojem nahoru jsou herecké výkony. Nechci rozebírat mou slabost pro pana Johnsona, ale odepřít se mu nedá to, že svou roli zahrál skvěle. Stejně tak i Anna-Marie Duff, Kristin Scott Thomas a Thomas Brodie-Sangster byl taky fajn. Jak jsem řekla bez nich, nevím jestli bych film dokoukala, nebo jestli by se mi líbil. Takhle hodnotím pozitivně i když je to místy celkem monotóní, chápu, že se jedná o životopisný snímek, takže prvotním tahákem nebylo vytvořit chytlavý příběh (tím nechci nijak shazovat nelehkost osudu Johna Lennona...) ale přece jenom to místy lehce pokulhává. Souhlasím s celkovým momentálním hodnocením tady (70%), takže váhám, jestli mám dát 3 nebo 4 hvězdy. (26.01.2014)

Beatles mě pro můj hudební (ne)vkus nijak zvlášť neovlivnili, na druhou stranu jsem ale vždycky vnímal jejich význam pro rozvoj moderní popmusic a ani osobnostně mně čtveřice Brouků nijak nepřekážela. Pro fanoušky Johna Lennona má Nowhere Boy asi citovější rozměr, já dávám ocenění, která snímek nasbíral, spíš do souvislosti s tím, jakou stopu v britské kultuře Lennon zanechal, nežli s nějakými výjimečnými uměleckými dojmy ze zpracování. Osobně jsem viděl poctivý tříhvězdičkový film, který ve mě ale určitě hlubokou stopu nezanechá, maximálně si vybavím, že tam hrála Kristin Scott Thomas coby pedantská teta Mimi. Celkový dojem: 60 %. (27.02.2019)

Jako pocitovka dobré, skvěle zahrané. Z Aarona je krásně cítit mladická impulzivnost a zároveň vnitřní rozervanost. Blbé je, že jako John Lennon vůbec nevypadá a tak celkově jsem ho něj moc necítil. Je to melodramatické jak sviňa, hodně se to zaměřuje na mommy issues, ale to, jak se z Lennona stane přes noc muzikant, aniž by měl k hudbě předtím nějaký větší vztah, je tu vyobrazeno tak nějak divně a dost těžko uvěřitelně. (08.04.2023)

Goodbye Mother... John Lennon a Beatles byli těmi, kteří mě formovali v pubertě, když už se to rodičům asi moc nedařilo :-) Na dlouhá léta dopředu mi ukázali i hudební směr, který jsem měl nejraději a Lennonky i jejich obdobu jsem na nose nosil donedávna. (Ruku na srdce také vás tak úděsně ty pravé Lennonky tlačily na nose?) Jelikož o vzniku The Beatles i Johnově dětství jsem lecos věděl už dříve z knih i některých jeho písní, velmi mne zajímalo jak se tvůrci poperou s touto látkou. Rovnou říkám všem, kteří se těší na slavné songy, že tenhle film o nich není a ani zde nezazní pomineme-li ranou tvorbu Johnovi skupiny, která se ještě Beatles nejmenovala. Film je psychologickým životopisným dramatem zachycujícím dětství tohoto hudebního génia i jeho první poválečný kontakt s rock and rollem. Někdo se tu pozastavuje nad ne-podobou Johna v podání herce Taylora - Johnsona. Bylo pár momentů, kdy mi tvář neseděla ale někdy, - spíše intuitivně jsem podle lícních kostí, brady i nosu Johna skutečně viděl. Samozřejmě hodně dělal účes a brýle. To spíš mlaďoučký Paul byl s nosíkem už krapet mimo... Sekvence jak se John učí hrát na banjo byla skvělá, perfektní nápad! Tenhle film rozhodně stojí za shlédnutí a rozhodně jej doporučuji milovníkům Johna Lennona! Tři akordy. * * * (19.02.2013)