Vyprávěj

Pokaždé, když začne seriálu docházet dech, tak se dokáže opět nadechnout, ať už tragickou událostí nebo naopak něčím radostnějším. Díky tomu se seriál nikdy na delší dobu nemotá v kruhu vyprávění je plynulé. Těšily mě i vztahy mezi jednotlivými postavami, které se vyvíjely a nepřipadaly mi přitažené za vlasy. Osudy byly zajímavým a vítaným zpestřením. Ale hlavně seriál obsahu hlášku, za kterou by se nemusel stydět žádný sitcomový a ,,geekovský" seriál:,, A babi, nepřipomíná Vám Františka?" (12.03.2016)

V přemíře naprosto otřesných seriálů, které na nás televize valí čím dál tím víc a zapleveluje jimi hlavní vysílací čas tak chytře, aby nemusela dávat obstojné snímky, si troufám tvrdit, že tenhle je poměrně koukatelný. Ano, stálo mě to poměrně hodně volného času, abych se dostala na konec třetí řady, ale jako oddychový čas, kdy vlastně leckdy stačí pouze poslouchat, to docela šlo. Rodina Dvořákových je poměrně slušně namíchaná, Babička Alžběta mě brala od prvního dílu a ještě víc jsem si oblíbila postavu Miládky, kterou hraje Bočanová. Ono, napsat po 15 minutách prvního dílu, že jsem to vypla, páč je to s*ačka, a napálit tomu odpad, to chce odvahu. Historicky poměrně věrné, herecky zdatně obsazené a pro mě to má vcelku i děj, seriálový, ale děj. To bude ale zřejmě tím, že to seriál je. Stejně tak nemůžu říct, že by mě uráželo popsání režimu. No rozhodně méně, než například zpracování u Hřebejka s Jarchovským. (07.10.2012)

Vyprávění o době, kterou jsem takřka celou prožil, není tak úplně mimo, jak jsem si myslel, že bude. Nějaká ta procenta objektivity jsou samozřejmě poplatná tomu, že dějiny píší vítězové, ale jinak jsem většinu období svého života poměrně bezpečně poznal. Musím také pochválit dobové záběry a dobové hitovky, takže s atmosférou jsem celkem spokojen. Jen ten rodinný příběh je nasazen na běh dějin poněkud kostrbatě a vlastně mne spíše ruší od zpráv a hudby. (14.04.2015)

Napřed jsem si říkal, že šedivé socialistické Československo nebylo tak pestrobarevné, aby měl každej v rodině a mezi přáteli zároveň legionáře, emigranty, disidenty, estébáky, restituenty atd. Pak jsem se ale zamyslel… můj pradědeček byl legionář, tátův nejlepší kamarád utekl v 68. roce do Mnichova, máma má slovenskou národnost, osobně znám ostatně i dva spolupracovníky StB. Ale tyhle fakta jsem vždycky vnímal tak nějak odděleně a teprve seriál Vyprávěj mě přiměl uvědomit si to všechno v souvislostech. Největší romány píše život a Vyprávěj se toho zhostilo velmi slušně. Cestou na tenký led je samozřejmě široké časové rozpětí a stárnutí hrdinů. Zatímco u Svatopluka Skopala a Romana Vojtka aspoň přibývají šediny, dámy Kerestešová, Freimanová nebo Adamovská stárnou jen drobnými obměnami účesů. Alžbeta Stanková, ta se nesrala ani změnama účesů. Naopak, Jana Šulcová, kdysi vyhlášená elegantní kráska, je od druhé do páté řady furt stejně stará bába. Nemluvě o postavě Honzy Dvořáka, na níž se sice vystřídalo několik herců, ale v době, kdy měl nejvíc růst, vypadal několik let stejně. Vyprávěj jako celek má přestřelenej počet dílů a časem přestane bavit. Klidně mohl seriál skončit úmrtím babičky (Nina Divíšková), která je jako výborná glosátorka půvabnou nití celým dějem a pak už evidentně chybí. Je to znát i v původně pečlivé výpravě, kdy si kamera užívá detailní záběry na vycizelované dobové vybavení kuchyní a kanceláří. Léta po roce 1989 jsou už ztvárněna překotně a narychlo, navíc se zbytečně vypíchnutými dobovými reáliemi (díl Skořápkáři). Tady tvůrci zjevně došli k závěru, že 90. léta se v reáliích ode dneška už moc neliší, což je samozřejmě omyl. Devadesátá léta v módě, oděvních doplňcích i předmětech každodenní potřeby byla naprosto strašná, což je tady nedobře zamaskováno cvrkotem doby, kdy lidi žili hodně politikou a podnikáním. Vyprávěj jako celek snese přísná měřítka, má silnej rodinnej příběh s přesahem do řady výbornejch vedlejších postav (člověk snese i tu obehranou Žilkovou). Emocema našlapaný scény i dobře napsaný vtipný dialogy plus nenásilné dějové zvraty stále dokazující, že svět je malej. Ale když už má něco 115 dílů, čekal bych pompézní a efektní závěr. A tady mladej Matěj Dvořák sedí u komplu a pronáší úplně hovadskou větu. Tak jo. (17.01.2014)

První řada byla velmi dobrá a vtipná, druhá ucházející a nynější 3. je naprosto o ničem a scénář je tak tupý, že to přímo bije do očí! Tam kde by šla udělat aspoň ta sranda je to strnulé, a když očekáváte nějaké zábavné vyústění je to utnuté a následuje další křečovitá scéna o ničem...bohužel jakási lehkost první řady se úplně vytratila a tvůrci se urputně snaží vymyslet kdo by se ještě mohl s kým vyspat nebo kdo by se ještě mohl opít... Kvalitní herci jako Skopal, Freimanová a Divíšková po "úspěchu" v Týtý nepochopitelně ustupují do pozadí a občas vydají nějaký ten výkřik ze tmy, který ovšem vůbec nic nezachrání. A o omladině ani nemluvně. Už to nepřináší vůbec nic nového, ale s vypětím všech sil nebo spíš ze setrvačnosti se to pokosím dokoukat. Škoda, že chyba je jen a pouze v debilním scénáři, všechno ostatní by jinak fungovalo. (02.03.2012)