Univerzita pro příšerky

O stupeň horší než jednička, dokonce jsem v ukázkách viděl pár vtipných scén, které nakonec ve filmu nebyli, takže jsem byl docela i zklamán. Párkrát jsem se zasmál, příběh nebyl nejhorší a dočkali jsme se i pár překvapení. Mike Wazowski a jeho parťák James P. Sullivan na univerzitě nezklamali, ale rozhodně se z toho dalo vyždímat o chlup více .. 7/10 = 75% (02.08.2013)

Když jsem se dozvěděla, že Pixar chystá pokračování jednoho z mých nejoblíbenějších animáků (minimálně tedy z období dětství), byla jsem nadšená. Po oznámení, že se jedná o prequel a nikoli o vysněné pokračování s Boo, však moje nadšení zcela opadlo a druhé "Příšerky" zapadly do složky "pustím si časem". Teď (po šesti letech) už je mi jasné, že jsem se obávala zbytečně, protože i když je "Univerzita pro příšerky" jiná, než by byl býval sequel, pořád si drží původní roztomilost a je točena primárně pro děti. Dospěláci nedotčení prvním dílem se budou pravděpodobně kousat nudou (absence vtipů pro dospělé), ale pokud ho viděli a líbil se jim, pak by měly nostalgie a odkazy zafungovat podobně, jako u mě.:-) (30.12.2019)

Jednička těšila nespočtem nápadů, slovními přestřelkami obou hlavních hrdinů a celkově příjemnou atmosférou. Humoru na rozdávání má i pokračování, ovšem už není tak „sofistikovaný“, kvalitní počítačovou stránku už bereme tak nějak za samozřejmost, příběh neurazí, být mladší, se zaťatými pěstmi našim hrdinům fandím. Je ale patrné, že pokračování mělo přijít krapet dřív. Blbnutí na vysokoškolské koleji potěší spíš malé diváky, lehce se vytratila radost, nápad i spontánnost, výsledkem je spíš univerzálně líbivý produkt, než opravdová srdcovka. Což zamrzí. (31.05.2018)

Univerzita pro příšerky není špatný film - režie, animace i jednotlivé gagy jsou stále na vysoké úrovni. Ale příběh je neuvěřitelně banální, což v kontextu dalších pixarovek dost překvapí a zamrzí. Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že Pixar vytvoří film, kde nejde o nic jiného, než jak se z dvou postav stanou kámoši, tak bych se mu asi vysmál. Ale přesně to se stalo, přesně o to jde v Univerzitě pro příšerky, a o nic víc. Kam se vytratila kdysi tak charakteristická pixarovská originalita příběhů a fikčních světů? Vždyť tohle je jen jednoduchá kopie Pomsty šprtů, v níž místo lidí vystupují příšerky. A k tomu ani neexistuje žádný pořádný důvod (že tady vystupují příšerky), protože návaznost mezi prvním a druhým dílem není vůbec ničím podmíněná, naopak působí naprosto arbitrárně a svévolně. Film nevyužívá nic z fantastického vesmíru vytvořeného pro první díl. Dveře do lidského světa tu sice nadále existují, ale když nehrají ve filmu roli (na rozdíl od jedničky, kde na nich celý příběh stál), tak proč tady vůbec jsou? Celá lidská dimenze je tak moc zatlačena do pozadí, že by zde ani nemusela být. Zkrátka není důvod, proč je tenhle příběh zasazený do světa příšerek, když by se stejně dobře mohl odehrávat i v lidském světě nebo kdekoliv jinde s jakýmikoliv jinými postavami, a na jeho poselství by se nic nezměnilo. Vlastně ano, jeden důvod, proč dále rozvíjet relativně uzavřený příběh z prvního filmu, existuje: Prachy. Příšerky jsou dobře zavedená značka a z merchandisingu bude slušnej vejvar, zatímco kdyby v Pixaru měli vymyslet zbrusu nový film s úplně novými postavami (jak to u nich bylo dříve obvyklé), tak by měl takový film horší startovní pozici v kinech, než když se může pyšnit Příšerkami v názvu. Není to tak do očí bijící, jako v případě Aut 2, ale i Univerzita pro příšerky je v jádru jen dojná kráva. Byť se na ni relativně dobře kouká. Jo, a co měl sakra znamenat ten uspěchaný konec? Je to utěšení, jakože i když se člověk fakt snaží, tak mu jeho snaha občas k ničemu není? Nebo je to naopak povzbuzení (falešná naděje), že když člověk dře, tak se může prodřít až na vrchol? (19.06.2013)

Při mém současném kritickém pohledu na Pixar je Univerzita pro příšerky do jisté míry příjemným překvapením. Zamrzí, že některé zlomové situace jsou až nepochopitelně triviální (monstra zděšeni tím, že je na konci semestru čeká zkouška, jejíž nesplnění znamená ukončení studia?). Jisté postavy by nemusely být tak černobíle záporné a ty z původního snímku by tu snad ani raději neměly být (viz původ Randallovy nenávisti). Zápletka ani její směřování sice ničím nepřekvapí, zároveň je však film svižný, hlavní hrdinové sympaťáci a mají min. dva emocionální momenty, kterými Univerzita pro příšerky vystupuje z role pouhého produktu. Poslední třetina snímku přináší nejen nápaditý dějový i žánrový zlom, ale je i radostnou a zároveň velmi skličující připomínkou někdejšího velikášství studia s neposednou lampičkou. 7/10 (09.07.2013)