Opustit Las Vegas

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

Konečne som sa po dlhej dobe dostal aj k filmu, kde bol môj obľúbený herec ocenený oscarom a musím povedať, že si ho naozaj zaslúžil. Perfektný herecký výkon Nicolasa ma vôbec neprekvapil, ale zato Elisabethin Shue áno, pretože zahrala výborne. Aj keď mi film nie moc dejovo sadol, keďže som u Cagea zvyknutý na iný žáner a hlavne kvôli nudným scénam, ale aj tak si nemôžem pomôcť a musím dať za plné hodnotenie. (13.11.2011)

Možná právě proto, že v tomhle filmu má Nicolas Cage co hrát, skutečně hraje a to jakoby se on sám rozhodl před kamerou umřít. Jeho Ben není ubohá figurka, která se jen motá a šlape si na jazyk. Nechlastat je tak bolestivé, bod návratu zmizel v nedohlednu a konec se zdá být tak snadný a blízko. A ani Sera - Elisabeth Shue, jakkoli se snaží být pro něj důvodem k životu, na jeho sebedestruktivní jízdě nic nezmění. (20.08.2004)

Neviem či sa to niekedy stane, že si niekto prečíta tento komentár, kto už videl seriál The Boys (2019) a bol rovnako ako ja hotový zo sexi Elisabeth Shue, ale ak áno, tak táto snímka je pre neho povinnosť. Je tu s ňou jedna poriadne horúca scéna. Inak musím napísať, že snímka mala jeden poriadny handicap ale zvládla ho. Mám na mysli, že nieje 2x príjemné dívať sa 111 minút na nechutného alkoholika, ktorému z ľútosti prajete rýchlu smrť a tiež nemáte chuť sledovať život šlapky i keď pekelne sexi šlapky. Treba ale uznať, že im fandíte a že im to celkom pristane. Na druhej strane vám ale navodia dosť depresívnu náladu. Keď sa nad tým ale zamyslíte, tak ak vám snímka navodí takýto pocit, tak asi na nej niečo je. Asi je to úspech, ak sa vám snímka vryje pod kožu. (15.04.2020)

Requiem za sen s tekutou návykovou látkou. Nicolas Cage hraje dokonale a jeho filmová nestřízlivost je až hmatatelná a leze až nepříjemně silně pod kůži. Přes nesporné kvality není film na pohled moc příjemný, ale "nad vodou" nás drží doslova bizarní vztah dvou lidí, kteří si nemají jak pomoct a stále se hlouběji propadají na vlastní dno, ze kterého není cesta ven. Veselé to moc není a po skončení neskutečně utkví v paměti jako odstrašující příklad, který z ní ne a ne dostat. (31.07.2009)