Odcházení

Má to zajímavý náboj, ale celkově je Odcházení neudržitelné. Chybí mi tu alespoň jedna základní a jasná myšlenka, kolem které by se ty vrstvy, metafory, přirovnání, odkazy a karikatury kupily, a tvořily tak něco jednotného a smysluplného. A ne, nestačí mi odůvodnění "právě v tom nesmyslu je smysl". Přesto především časem moje mínění o tomhle filmu jenom roste. 3 a 1/2 (03.11.2011)

Odpad za kvalitu celého díla, za kvalitu provedení a hlavně za odporný patos, který protáhl celou republiku po skonu autora. Vlastní názor je základní věc demokracie a zesnulý, jako modla všech "demokratů", vždy trval na tom, aby lidé vlastní názor měli. A to, co po jeho smrti předvedli všichni uctívači a falešní smutnilové a pokrytecké plačky, to by samotného VH asi pěkně nasralo. Zvlášť kdyby si přečetl ty sprosté výlevy, které mi překvapiví pisatelé nazvraceli do pošty. (16.12.2011)

Kdy uz tady nekdo konecne napise, ze mezi Kamenakem a Odchazenim lze tezko najit podstatneho rozdilu? Ten film je opravdu oligofrenni a vlastne proc ho nazyvat filmem, kdyz mu chybi pomalu jeho zakladni znaky. Nemel bych nic proti tomu, kdyby se jednalo ciste o divaldo ve filmu (zde vsak ani nahodou). Neprostestoval bych proti Havlovske exhibici, ktera by odpovidala jeho filmove vizi (tady vsak zadna neni). Ale ze se nakonec dockam estrady, ktera navic po zaverecnem Havlovem cameu plne snese kriteria taskarice, to jsem si nepredstavoval ani v nejhorsim snu, Zaznivaji-li tady nazory, ze lide film spatne hodnoti z duvodu odporu k Havlove politice, jejich autori by se meli nad sebou zamyslet,. Bylo by stejne lacine tvrdit, ze nekdo hodnoti film vysoko jen proto, ze ho mel rad jako prezidenta. PS. Ja jsem mel Havla velmi rad a jeho politicke nazory a kroky (az na par prehmatu, jako napr. plytvani milostmi i pro ty nejvetsi dobytky) jsem uznaval po cleou dobu jeho prezidentovani. Jen kvuli tomu vsak nemohu napsat, ze se mi film libil, a poprit, ze mit ctyri ruce, porad je to k drzeni se za hlavu velmi malo. (11.04.2011)

Václav Havel už dávno není disident ani prezident, dnes už je to pouhá celebrita. Pro ni pochopitelně není obtížné shromáždit 45 milionů a splnit si jeden ze svých snů natočením celovečerního filmu. Peníze mu ochotně věnuje známý miliardář, řada předních českých herců považuje za svou čest účast na projektu a stejné je to u ostatních filmových profesí. Prakticky o žádném českém snímku posledních let se nedá říct, že by měla tak intenzivní PR jako právě Odcházení. V médiích se objevovaly reportáže z natáčení, rozhovory s herci, kteří působili, jako by si právě píchli drogu způsobující euforii a soudě podle těchto zpráv mělo jít o filmový zážitek roku. Už v tom je potíž, protože Odcházení svým obsahem a použitými filmovými prostředky odpovídá spíš kousku určenému pro zpřízněné publikum ve filmovém klubu. Ve skutečnosti bylo např. Odcházení nasazené v českobudějovickém Cinestaru ve 4 kopiích v nejatraktivnějších promítacích časech, což se stává jen největším filmovým trhákům. Ten samý Cinestar bojkotuje filmy Coenů nebo Polanského, protože je považuje za málo komerční. Problém je i v předloze, protože stejnojmenná divadelní hra byla u nás sice publicistikou považovaná za divadelní událost desetiletí, ale ve světě sklidila jen vlažné přijetí a dá se označit za čistokrevný průměr. Z průměrného díla nemůže vzniknout špičkový film, zvlášť když režisér nemá žádné předchozí filmové zkušenosti. Znalost s řadou filmových herců a režisérů k nim totiž nepatří. Nevznikl samozřejmě žádný průšvih, protože filmový štáb, ať už se jedná o kameru, hudbu nebo herecké obsazení, patří opravdu k tomu nejlepšímu, čím momentáně disponujeme. Jenže je to typický film určený k "vyvanutí". Stručně a výstižně to ve svém komentáři popsal Marigold. Kdyby nebylo snaživých fandů mezi publicisty, kteří považují Havla za symbol demokracie a nekritizovatelnou personu a podobnou skupinu opačně naladěných, kteří si potřebují z těch samých důvodů s Havlem vyřídit své účty, takže jejich vášnivé polemiky plní média, ten film by jednoduše a prostě díky diváckému nezájmu brzy zmizel z kin a objevoval by se sporadicky v nezajímavých časech ve veřejnoprávní televizi... Celkový dojem: 40 %. (06.04.2011)

Prej, že se mu to nepovedlo. Že jen zaznamenal divadelní hru. Že mu dali šanci točit, jen aby mu splnili sen, když možná brzo umře. Kecy! Kdo byl někdy v divadle, snad ví, že už jen výběrové sledování celého pódia a vnucené kýčovité pohledy kamery na všechny promyšlené odporonosti příběhu jsou úplně jiný šálek kafe (či piva se skořicí). I když se oprostím od své lásky k Havlovi a začnu být objektivní, vidím jenom veliký příběh, geniální hru detailů, šílených barev, sílu symboliky, absurdity typu bourání scény za rockové Ódy na radost. Nezapomenutelné odkazy na velikány Shakespeara a Čechova nebo na současné osobnosti. A hlavně výborně strohý Josef Abrhám, který se den ode dne víc podobá samotnému Havlovi, skvělá Dáša Havlová v roli někde mezi Raněvskou z Višňového sadu, milující Coridélií z Krále Leara a médii mučené princezny Diany, geniální mrcha Vilhelmová, jež nápadně připomíná Learovu Goneril nebo Jan Budař v roli slizkého albína Albína. Ať kritici formu nazývají jak chtějí, divadlo v divadle je fajn, ale divadlo ve filmu je fakt cool experiment. Prej, že je to strašnej kýč. Ale o něm přece celý příběh je, ne? (24.12.2011)