Čertova nevěsta

Trošku upravená klasika do podoby, která se s troškou ksichtění dá vlastně vcelku bez problémů zbaštit. Ksichtění hlavně nad tím čertem, jak mám pohádkové čerty ráda, který byl uslintaný, škaredý, neoriginální, omšelý a vůbec celkově trapný. Kopnout ho mezi rohy nebo mezi nohy nebo mezi čím by kopanec toho čerta bolel tak, aby vyfičel z té pohádky a dal prostor nějaké lepší potvoře, třeba, třeba, třeba trošku lepšímu čertovi. Navíc tenhle smraďoch byl evidentně z úplně jiného pekla než Luciper. Myšlenka se svatou Kryšpínou (u všech rohatých, kdo byla svatá Kryšpína a čeho je patronkou?) je roztomilá, původní a neotřelá. Královský pár je krásný, ženiši navíc tradičně na odstřel a i tak by byla škoda dobrého olova, hlavní hrdina sympaťák, princezna je krásná a zmiňovaný Luciper je extra třída mezi čerty, však se taky o princeznu neucházel prvně. (11.11.2012)

Pokračování pohádkové stagnace. Ve výsledku mám z filmu lepší dojem proto, že po Doktorovi od Jezera hrochů jsem opravdu nečekal vůbec nic a chystal jsem se na nejhorší. Troška se vyhnul televizní kameře, zajistil si poměrně kvalitní trikovou stránku, která nevyčuhuje, a doplňuje to nápaditý hudební doprovod, ale když se člověk dozví, co se dělo v původním příběhu Boženy Němcové a jaké kastrace se námět dočkal, aby naplnil vizi o hezké české poetické pohádce, v níž jsou zase čerti, strašidelný mlýn a tři úkoly pro hloupého Honzu, zamrzí, že nová legenda a nová stálice mezi českými pohádkami se rozhodně neurodila. To nejhorší, co může divák po skončení dělat, je rozebírat jednotlivé úkoly, jejich provedení, jejich naplnění a jaká dohoda byla jak výhodná pro koho. Pak zapomene i na úvodní půl hodinu, která nastavuje řídký děj o "ptákoviny" s početím dítěte. (22.04.2011)

Českých pohádek za poslední roky moc není a na nějakou pěknou už si ani nevzpomínám. Tady jde vidět, že se Zdeněk Troška snažil a chtěl potěšit diváky. Myslím si, že u těch nejmladších se mu to povedlo skvěle. U těch starších už to bude horší. Přesto je na mé straně vcelku spokojenost. Moc mi tam sice neseděla Bára Munzarová a nějaké výjimky by se ještě našli, ale jinak to šlo. Nedělám to často, ale přivřu očko a ty 3* dám. (07.11.2011)

Jásejte a plesejte! 1) Hned na začátku do očí udeří strojenost a falešná výpravnost slavnosti na zámku. Pak se divákových uší zmocní příšerné dialogy a Troškův přisprostlý vlezlý humor, lidový v tom nejhorším slova smyslu. Nekvalitní herecké výkony této předlouhé pohádky pak dílu nasadí korunu. 2) Ta hvězdička je za tradičně vynikající lokace. (09.02.2012)

Troškovi se podařilo dosáhnout úrovně někdejší JASNĚNKY při zachování němcovské vlídné českosti pohádky s lehce biedermayerovým nádechem. Herecky vévodí František Němec, ale ani Josefíková-Podzimková ve svém dívče romantickém závoji v ničem nezaostává a ani představitel Štěpána viditelně nevypadává ze své role, kterou výtečně zvládá i jeho chlapečkovský představitel, který upomíná na Pavla Manga. Českost je obecně dominujícím rysem Troškových pohádek; je tu znát jeho jihočeský původ. Poznámka: Vytýkat pohádce její snově romantickou pohádkovost je bludnou cestou. (24.09.2022)