Zeiten ändern Dich

Jeho matka milovala Karla Gotta, on zase rap. Měl muslimské vyznání, ovšem hned od mládí si přivydělával prodejem drog, rád se popral, rád sprejoval. Nakonec ovšem u téhle výbušné povahy vyhrála hudba. A je tu další divácky vděčná variace na téma, jak se někdo dostal z nehostinných poměrů až na pozici respektovaného člověka. Životopisný kousek o rapperu Bushidovi se nevyhýbá klišé a prvoplánovým momentům, své kvality ovšem má. Chlapík je to zajímavej, navíc s hudbou, která sice není moje srdeční, ale tady mému uchu lahodila. Pohublé čtyři hvězdy. (29.12.2017)

Ze začátku mě ten neměckej rap hrozně sral, postupem času jsem si zvykal a na konci se mi dost líbil. Bushido má ještě tu přednost, že rapuje o něčem. Nejsou to nějaký zbytečný hovna. Něco jako německej Eminem. Proč jsem tom dal plnej počet? No tak hlavně proto, že jako životopisné drama o hudebním interpretovi je skvěle zpracováno. Líbí se mi, že poměrně dobře obsáhl film celej jeho život až vlastně doteď. Nechybí rodinné problémy ani problémy ulice. Výborně tu pracuje ta samotná Bushidova hudba. On sám zahral přesvědčivě, akorát by mohl shodit to hustý obočí. V některých okamžicích vypadal jak muslimskej terorista. Celkově mě to přišlo lepší než Falco a dokonce i než 8 míle, jelikož ta obsáhla krátkou pasáž jeho života. Dal bych ty čtyři, ale za našeho Káju pátou přidávám. Jejich duet a Bushidův poslední song byli parádní. 90% (03.10.2012)

Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? (03.06.2012)

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Jelikož jsem velkým zastáncem německého rapu, bylo pro mě těžké koukat se na tento film objektivně a zkusit v něm najít také nějaké chyby. 94 minut jsem hledal a nic. Bushido hraje sám sebe velmi přesvědčivě. Film vypráví o násilí, touze po respektu a hlavně o těžkém životě přistěhovalců v Německu. Na filmu se mi nejvíce líbí , že Bushido jej očividně líčí takový jaký opravdu byl to znamená, že ve filmu můžeme spatřit mnoho pouličních bitek, násilí atd. Bushido se nesnaží skrývat svoji minulost naopak se mi zdá , že je na ni pyšný a to z toho důvodu , že ušel dlouho a trnitou cestu, ale na konci měl ten vytoužený respekt kolem kterého se film odvíjí. Abych , ale nemluvil pouze o Bushidovi , musím zmínit také roli mého nejoblíbenějšího německého interpreta Flera ( Patrick Losensky), kterého Bushido potkal v psychiatrické léčebně. I Fler má za sebou určitě velmi zajímavou cestu na vrchol a rozhodně by nebylo od věci zmapovat i jeho život. Dalším přínosným faktorem byl ve filmu jednoznačně Karel Gott, kterého jsem tam opravdu nečekal. Na začátku filmu o něm sice byla zmíňka, ale jelikož jsem před shlédnutím filmu nekoukal na herecké obsazení tím pro mě byl větší šok, když se ve filmu objevil. A musím říct, že exceloval zazpívat včelku Máju před vyprodanou Braniboskou branou to chce odvahu. Celkově bych tento film shrnul velmi zdařile, Bushido velmi pěkně vylíčil svůj ne vždycky lehký příběh a spolu s kvalitním režijním zpracováním se dostal na svět dle mého názoru nejlepší německý film, který jsem v posledních letech spatřil. (01.10.2011)