Ukrutnost

Bohužel zatím asi nejslabší Kitanův film. Naturalistickými scénami se to tu jen hemží, ale přesto jsem se chvílemi neubránil nudě. Největší problém je, že všechny postavy jsou gauneři jeden jako druhý a není s kým sympatizovat. I když každých pět minut někdo zemře vskutku brutálním způsobem nezvedne to vaše emoce ani trochu. Na druhé straně se nejedná o vyloženě nezajímavý snímek. Takeši jako drsný yakuzák, který rozřeže chlapovi obličej žiletkou a nepohne při tom ani svalem ve tváři je tradičně přesvědčivý a se silným žaludkem je to bez problémů koukatelné. (27.02.2011)

,,Hej, uvědomujete si, že jsme Yakuza?'' --- Čert vem Ghanu, alu udělat z jejího velvyslance krupiéra a ambasády doupě neřesti, to už chce kapku té samurajské odvahy. Kitano ji zřejmě má a celkem by mně reakce Ghany zajímala (pokud tím tedy nejsou v Ghaně naopak nad očekávání poctěni :-). Jak tu psali jiní, nečekejte Kmotra. Janoské tempo vyprávění je jiné a už jen zorientovat se v těch rodinách... V podstatě jde o čistku v Yakuze, která mi připomněla čistky vysokých armádních důstojníků ve třicátých letech za Stalina. Tam také nikdo nevěděl na čem pořádně je, jednoho dne byl na výsluní čerstvě povýšen a druhý den už ležel s prostřelenou hlavou kdesi ve sklepě baráku NKVD. A jelikož se jelo na čisto, bídně dopadla i rodiny dotyčného. Tady to bylo podobné jen to bylo okořeněno tím, že jedna frakce byla ponoukána pod příslibem odměn k útoku na druhou frakci bratři nebratři, přísahy nepřísahy - což vedlo nakonec k totální bratrovraždné válce, která vedení nestála prakticky žádné síly ani prostředky. Mne film zaujal spíše svými exotickými lokacemi industriálního Japonska i tou pomalejší formou vyprávění. Dávám tedy za 3 prsty. * * * (25.10.2019)

Jeden to musí přežít, aby zjistil, kdo vyhrál, aneb jakmile začnou v Yakuze mocenské boje, nebude otrava krve z tetování tím nejhorším, co vás může potkat.. Kitanovi, tentokrát hodně odosobněnému, se nepodařilo na festival groteskního násilí naroubovat sebemenší příběh, takže vám ve finále bude nejspíš jedno, kolik po této mafiánské vybíjené najdete malíčků ve svém sushi. Jinými slovy, o deset let starší Brother měl duši, ta Outrage je propíchnutá dranžírákem na seppuku, ale třeba to tak Takeshi zamýšlel.. (20.02.2012)

Divně udělaný film, na který platí moje rčení, že to nemá hlavu ani patu. Nějakou základní dějovou linku ještě pochopím, ale proč je v podstatě každá scéna o něčem jiném a jde to tak rychle po sobě, že další scéna popírá tu předchozí. Pořád nějaké změny, navíc bez vysvětlování. Ale jinak je to plné klasického uřezávání prstů a mnohem horších věcí. 2+* (23.11.2022)

Na první pohled se může zdát, že mistr Takeshi trošku uhnul ze svého stylu a hlavně zvážněl. Je to ale jenom zdání, protože tohle je pořádná taškařice-jen to chce najít ten správný úhel pohledu, mít lásku pro rafinovaný humor a chuť hrát s Takeshim tu hru na yakuzácké krimi drama....Tohle prostě ale asi neskousne každý. Věřím, že v japonsku se u tohodle filmu lidi v kině můžou potrhat smíchem-a třeba já jsem se smál taky a občas dost nahlas-ale pro většinu západního světa je takový jemný humor v násilnostech značně nečitelný a tak se nedivím ani tomu přizdisráčsky chladnému ohlasu na fesťáku v Cannes......Jinak-o přemrštěné stopáži nemůže být z mého pohledu řeč-naopak-uvítal bych aspoň 20 minut navíc.....4nebo5, podle nálady. (01.03.2011)