Ukrutnost

Je to vydarená akčná gangsterská dráma od Takeshiho Kitana. Má dosť dobrý príbeh o japonskej Yakuze, ktorá je zložená z niekoľkých klanov fungujúcich samostatne, ale prepojených jedným najvyšším šéfom, lenže dobré vzťahy medzi jednotlivými klanmi sú veľmi krehké. A tak keď dôjde k niekoľkým menším incidentom vyvrcholených vraždou, začne séria útokov a intríg, pričom každý túži po moci. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce ešte v prvej polhodine sa toho výrazného až tak moc neudeje, len pár menších agresívnych prejavov, ale to mi v konečnom dôsledku len sadlo, keďže najprv sa v tom treba zorientovať. Je tu niekoľko klanov, každý má svojho šéfa, ten má svoju pravú ruku, potom samozrejme ich rôzni zabijaci, iné vplyvné postavy, mafiánske aktivity, vzťahy medzi všetkými zúčastnenými a podobne, takže je tu toho dosť a pôsobí to skutočne komplexne. A po plnohodnotnom zorientovaní sa to už slušne rozbehne, agresívne prejavy sa už povýšia na drsné útoky a likvidácie, síce to niekedy môže pôsobiť trochu jednotvárne, pričom oživenie prinesie hlavne línia s veľvyslancom a kasínom, ale aj tak sa tu stále niečo deje. Celé je to prakticky jedna nekonečná séria intríg od najvyšších miest až po tie nižšie, či už medzi klanmi alebo aj v ich vnútrach, nikto nemôže veriť nikomu, každý túži po mieste niekoho iného, problémy sa samozrejme riešia výhradne násilím a navyše je to celé osviežené takým miernym nádychom čierneho humoru a tak sa tu je po celý čas na čo pozerať. Spokojný som aj po akčnej stránke, samozrejme o nejaké dlhé akčné sekvencie tu vôbec nejde, ale je tu množstvo úmrtí a rôznych brutálnych útokov, pričom to celé pôsobí dosť drsne a krvavo a niekedy aj celkom nápadito. A najviac vynikne hlavne originálny spôsob obesenia alebo scéna so zubnou vŕtačkou. Herecké obsadenie je na tom dobre, najviac poteší samozrejme výborný Takeshi Kitano, ktorý má stále charizmy na rozdávanie, ale inak je tu mnoho známych tvárí, pričom prakticky úplne všetky výrazné postavy sú dobre obsadené a aj zahrané. Réžia a technická stránka sú výborné, páči sa mi vizuál, atmosféra, prístup k postavám, ale vlastne aj všetko ostatné je bez problémov, Kitano tento žáner zvláda bezchybne a to potvrdil aj tu. Ďalší film o yakuze, ktorý ma nesklamal, Outrage je jednoducho vydarená gangsterka, na ktorú sa určite pozrieť oplatí. 78% (04.08.2013)

Máte, co jste chtěli, aneb vedle "Achilles a želva" další Kitanův zlý žert na úkor diváků, který tentokráte má podobu naprosto čisté a artistních přesahů prosté žánrovky. Nicméně i v přímočarém příběhu je nepřehlédnutelný režisérův vytříbený rukopis. Stylová strohost zde vytváří famózní mechanický rytmus, který odhaluje monotónnost jakuza filmů, při čemž Kitanovy charakteristické elypsy umožňují ohlodat klasický příběh o likvidaci jednotlivých větví zločinecké rodiny na naprostou dřeň. Výsledkem je řetězec schematických momentů a pravidelná sinusoida, kde strojené rituály či tiché pletichaření střídají žánrově povinné výbuchy slovní agrese i věcně precizního násilí. Právě očesáním žánru na samotnou ritualizovanou podstatu Kitano ukazuje jeho směšnost. Mocenské tahanice šéfů mají podobu až burleskních naschválů a násilí sahá na rovinu kreslených grotesek. Jako Kitanův film nenápadně podvratné, jako jakuzárna ryzí a proto dokonalé. "You know, you're dealing with the yakuza?" (26.10.2010)

Moc fajnová záležitost z prostředí japonské mafie Yakuzy, film vám jaksi umožní nahlédnout pod pomyslnou pokličku a tudíž vám přiblížit všechny jejich praktiky. Musím za sebe uznat, že než se člověk vyzná ve všech jménech zúčastněných postav a jejich příslušnosti ke všem rodinám, tak to pár desítek minut zabere (asi jediné zásadní mínus filmu). Všechno kromě tohoto aspektu totiž pracuje na jedničku s hvězdičkou. Sice nejsem tak moc znalý japonské tvorby, ale jsem alespoň tak znalý filmové tvorby obecně, že jméno Takeši Kitano mi něco říká. No a tento muž dokázal film zrežírovat, napsat mu scénář a v neposlední řadě ztvárnit i hlavní roli drsného mafiána Otoma, který se s nikým nemaže. Rozhodně se film nedá označit za akční (jen závěr se vymykal tomuto předtím zažitému trendu), ale v něčem jiném se zde nešetří........a to samozřejmě brutalitou (scéna s vrtačkou, provazem). Jako divák musíte dávat bacha po celou stopáž, pořád někdo někoho zrazuje a zápletka se otáčí o 180 stupňů. Výhodou ale je, že vše působí uvěřitelně, ne jen vyumělkovaně. Parádních 81 % (02.04.2020)

Asi hlavním zádrhelem je částečná zmatenost a překombinovanost v ději, ten chaos je taky trochu nastolenej tím, že jsou si ti japončíci prostě podobní, nedá se nic dělat. Nicméně platí pravidlo, že Yakuza jsou trvdí chlapíci, kteří si nic nedarujou a s úsměvem vrazí např. někomu hůlky na jídlo do ucha. A aby to okořenili, useknou prst(y) a tak. Na to, jak film ze začátku vypadal nudně a nezáživně, tak především ve druhé půlce se strhne taková smršť intrik a vzájemné nevraživosti, že divák nestačí počítat mrtvoly. Sice opravdu chvílema nevíte, kdo je proti komu, protože jsou pravděpodobně všichni proti všem, nicméně vrchol klanu je jen jeden a tam to celý směřuje. (08.09.2014)

Členovia Yakuzy správajúci sa ako malé deti si to rozdávajú v boji o moc, kde každý klame každého, pričom samozrejme musí každý jeden zaplatiť nejakým tým litríkom vlastnej krvi. Toto vôbec nie je pomalý a meditatívny film ako Takeshiho Brother, ale zúrivá nadupaná akcia, ktorá nechce ukázať žiadne dobro a podsúva nám len tie najhoršie stránky človeka. To sa tu deje bez nejakého väčšieho zmyslu, teda ak nerátam súboj o územie a dokázanie si kto ďalej dociká. Našťastie mi to nejako moc nevadilo a film som si užil. (20.07.2011)