Wolverine

Jednoznačně nejlepší komiksový film o Wolverinovi, přestože byl plný různých mušek, hluchých míst a nudných pasáží. Dávalo to ale kurva smysl. Dlouho jsem váhal, na který snímek vyplýtvám svůj slavnostní tisící komentář a nakonec vyhrál právě Wolverine. Dokonce jsem si znovu pustil všechny X-meny, abych si připomněl souvislosti, provázanosti a detaily a mohl vytvořit alespoň krapet fundovaný elaborát. Věřte, že Wolverin v Japonsku je zatím nejlépe vyrobený snímek x-menovské série, ačkoliv nabízí velmi málo jiných (mutantních) postav než samotného Wolverina. Není to vůbec na škodu. Film je hlavně o něm a nezdržuje se jinými, méně zajímavými, mutanty. I celý ten jejich spor o soužití s lidmi zdvořile obchází – prostě na to serou a řeší něco úplně jiného (za což upřímně děkuju). Tím se také film jaksi stává méně fantastickým a nastupuje právě ona úderná realističnost (samozřejmě v rámci možností komiksového filmu). Brzy divák přijme Wolverina připomínajícího něco mezi Kung-fu poutníkem Cainem a horolezcem Reinholdem Messnerem za skutečně reálnou (a nasranou) postavu, ovšem s vynikajícími mutantními schopnostmi. Konečně Wolverine něco dělá. Vzpomeňte si sami. Díky třem filmům o X-menech víme, jak to s ním vlastně celou dobu bylo. V prvním díle pořád omdléval jak stará tentononc. Nic nevydržel, syčel, supěl, naříkal a neustále padal do mdlob. V jisté části dokonce na velmi dlouho a to s ním Sabretooth jen mrsknul. V druhém díle ho zcela bez milosti složila kulka z policejní pistole (na to, že má všechny kosti obalené nezničitelným adamantiem, kulka zahučela v jeho čele jako v másle od Meggle – neříkám nic…). A ve třetím díle mu docela činilo potíže típnout si doutník do dlaně. Díky filmu Wolverine Origins jsme se ale dozvěděli, že to je přeci jen tvrdý parchant, už dokonce celá staletí. Dnes už vím, že přežil i atomový výbuch, jen se tak trochu oklepal. Je to velký nesmrtelný hrdina, který by do kapsy strčil i kdejakého highlandera. Necelý kilometr od epicentra výbuchu nukleární bomby v Nagasaki a on se jen tak oklepe, jako kdyby vylezl ze solárka. Božííí. O nějakých sedmdesát let později má ale co dělat, aby se neposral při típání doutníku do dlaně. Sakra! Hugh Jackman má navíc ve filmu Wolverine skvělou formu a to beze srandy. Stavím ho na špičku těch nejdrsnějších filmových zabijáků. Tak je jako rosomák daleko přijatelnější, než ten podvyživený králík před třinácti lety v Singerově snímku. Dokonce i ta Travoltova pomáda, co nosil na palici, mu jaksi slehla. To chválím, opravdu skvělá kosmetická úprava drsného bijce. Navíc tvůrci opustili od jeho omšelých traumat, kdy pátral po své minulosti. Sice mu přišili nová, ještě nudnější, ale aspoň jsme se někam posunuli. Co se týče soubojů, opět film přináší něco víc, něco, co jsme ještě neviděli. V jedné scéně navíc bylo dobře, že to bylo 3D. Ano bitka na Šikanzenu byla prostě mega kůůl. Wolverin se ale i jinak rve jak lev a to je dočasně paralyzován neschopností se regenerovat! Co chcete víc? Táhněte k čertu všichni, co jste nad tímhle filmem ohrnuli nos. Jestli se vám líbí přiteplená verze X-men (2000) prosím, ale nemusíte hned hanit mnohem zábavnější film, kterým bezesporu Wolverin 3D je. Ale rozumím, že je plný hovadin, které tomu bohužel ubírají na kvalitě. Bohužel. (01.08.2013) (méně) (více)